Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský pašerák Ernest Rochal, jehož praktiky v minulých dnech odhalily Seznam Zprávy, otevřel nevědomky dveře na černou burzu s embargovaným zbožím.
Stačilo prozkoumat jeho profesní sociální sítě a znovu použít převlek obchodníka, který se pídí po levnějších výrobcích. I tentokrát obchodníci s horkým materiálem nabídli zboží Made in Russia. I tentokrát nabídli falešné doklady. I tentokrát odhalili cestu, jakou kontraband dostanou do Evropské unie.
„Můžeme vám dodat naftu ruského původu s kazašskými dokumenty,“ nabídl reportérovi v přestrojení obchodník Shimu Abedur Rahman. Prodává ropné produkty společnosti Rusneftekhim, která sídlí v Moskvě a těží plyn a ropu na západní Sibiři.
Další z prodejců Mohsen Sohrabi rovnou inzeroval, že prodá naftu EN 590 z Ruska s falešnými dokumenty původu. Když jej reportér Seznam Zpráv kontaktoval, obratem mu zaslal dokument s transakčními postupy ropné společnosti Gazprom.
Internetová burza s ruským zbožím
Nelegální obchody Ernesta Rochala s embargovaným zbožím, jako je dřevo, železo nebo chemická hnojiva, odhalily Seznam Zprávy minulý týden.
Připomeňte si první odhalení:
Ihned po vydání prvních reportáží se do šetření pustila i česká celní správa. „Informacemi k podezření na porušování platných mezinárodních sankcí, které zazněly ve vašich reportážích, se celní správa intenzivně zabývá,“ potvrdila Martina Kaňková, mluvčí Sekce pátrání Generálního ředitelství cel.
Rochal přitom operuje na jedné z pašeráckých sítí. Po zveřejnění článků začal promazávat svoje sociální sítě. Nesmazal ale všechno. Zatímco jeho profil na facebooku, kde má šest tisíc sledujících, je důsledně pročištěný, na instagramovém účtu stále inzeruje ruské zboží.
Mezi jinými i kilogramové cihličky ryzího zlata s nápisem Rusko a s certifikátem z července 2022. Fotografii doplnil dotazem: „Pro koho zlatíčko?“ Slitek podle certifikátu a vyraženého loga pochází z jedné z největších světových rafinerií zlata sídlící v sibiřském Krasnojarsku, kde se ročně zpracuje až 70 % zlata vytěženého v Rusku. Právě tento drahý kov ale spadá mezi embargované komodity, a tudíž se do západních zemí nesmí dovážet.
Překupníci Shimu Abedur Rahman a Mohsen Sohrabi.
Z ruské sociální sítě VKontaktě, kde obchodník Rochal ale už delší dobu není aktivní, lze vyčíst, že v minulosti prodával i diamanty a drahé šperky. Ostatně fotografie luxusních náušnic a drahých kamenů – ovšem už bez bližšího popisu – zveřejňuje dodnes i na instagramu.
Nejaktivnější je ale Ernest Rochal na sociální síti LinkedIn, kde lidé diskutují o svých profesních zájmech. Tam ruský pašerák své zájmy odhaluje naplno.
Papíry z Kazachstánu
Naposledy, minulý týden, Rochal například reagoval na inzerát ruského obchodníka Shimu Abedur Rahmana.
Ten v něm nabízí dodání nafty EN 590 lodí z Ruska do Turecka s možností dopravit ho posléze do kterékoliv destinace. „Prodejce může loď přesměrovat do libovolného cílového přístavu po celém světě,“ píše Rahman v příspěvku na sociální síti LinkedIn.
Nabídka obchodníka Shimu Abedur Rahmana.
Shimu Abedur Rahman o sobě na svém profilu píše, že je majitelem společnosti, která zprostředkovává dodávky ropných produktů a zemního plynu. „Zastupujeme hlavní ropné rafinerie v Ruské federaci. Pomáháme kupujícím splnit jejich různé požadavky a potřeby,“ píše Rahman v jednom z příspěvků. V nabídkovém seznamu má motorovou naftu, letecké palivo nebo například zkapalněný zemní plyn.
Reportér Seznam Zpráv, který se vydával za obchodníka se zájmem o koupi nafty, Rahmana kontaktoval. A to na telefonním čísle, které na síti bez obav uvádí. Zareagoval obratem.
„Můžeme vám dodat naftu ruského původu s kazašskými dokumenty,“ napsal reportérovi. V další komunikaci vysvětlil, jakým způsobem obchází mezinárodní embargo.
Nejprve poslal nabídku ruské firmy Rusneftekhim se sídlem v Moskvě, která by naftu dodala. Ruský produkt je totiž na černém trhu znatelně levnější. Aby úřady nemohly transakci zastavit, dokumenty k ruské naftě budou nahrazeny kazašskými. Konkrétně z rafinerie Tengiz Oil And Gas Field Refinery. Na Kazachstán totiž evropské sankce nedosáhnou.
Detaily nabízeného zboží od Shimu Abedur Rahmana.
Jak zdůraznil, ruská nafta s falešným kazašským původem je k dispozici okamžitě ve skladu v nizozemském Rotterdamu. I proto začal Rahman tlačit na rychlost transakce. A požadoval, aby zájemce poslal závaznou objednávku. V tu chvíli redakce vyjednávání o obchodu utnula.
Když reportér odhalil svou pravou identitu a představil se jako novinář, Shimu Abedur Rahmana to vůbec neznepokojilo: „Nevím, na co se ptáte. Řekněte mi jednu jedinou evropskou zemi, která by nepoužívala ruský produkt.“ Jakmile mu reportér poslal odkaz na šestý balíček sankčních opatření, který zakazuje právě dovoz ropných produktů, jen odepsal: „Hledejte si jinou práci, když té své nerozumíte. V každém případě i Putin řekl: pokud chcete ruský produkt, musíte platit v rublech. A teď i EU zvažuje, že bude v rublech platit.“ Dodal ještě, že ruské produkty do Evropy proudí fakticky volně.
Černá burza na síti
Další obchodník, jehož reportéři Seznam Zpráv kontaktovali, je Íránec Mohsen Sohrabi. Ten zveřejnil na síti LinkedIn minulý týden příspěvek, ve kterém věcně popisuje nabídku embargované nafty.
Píše v něm, že má k dodání konkrétně naftu EN 590 původem z Ruska, ovšem dokáže vše zařídit tak, aby zboží nemělo ruské dokumenty. To vše s možností dlouhodobé smlouvy. Pro možnost kontaktu uvádí íránské telefonní číslo.
Nabídka prodeje ruské nafty bez ruských dokumentů.
Reportér Seznam Zpráv íránskému obchodníkovi nejprve zavolal. Sohrabi se ale po telefonu evidentně bavit nechtěl. Tvrdil, že špatně slyší, a odkázal na textovou komunikaci přes aplikaci WhatsApp. Tam ihned reagoval zasláním dvou dokumentů. Na prvním z nich je popsán postup případné transakce s tím, že jde o proceduru ruské společnosti Gazprom. Peníze za dodávku nafty by kupující poslal prostřednictvím platby SWIFT na bankovní účet v Hongkongu. Druhý dokument byl návrh závazné objednávky.
Dokument s transakčními postupy společnosti Gazprom, který reportérovi poslal pašerák Mohsen Sohrabi.
Reportéři chtěli zjistit, kde mají pašeráci naftu uskladněnou, kterou zemi původu do dokumentů uvedou a zda je možné zboží dovézt lodí do Evropy. Mohsen Sohrabi s těmito otázkami odkázal na kolegyni Nedu. Ta ale požadovala nejprve sepsat takzvanou dohodu o společném záměru (Letter of Intent – LOI), tedy předběžný dokument k chystané obchodní transakci, jehož součástí bývá i ustanovení o mlčenlivosti.
Na výše uvedené otázky Neda nakonec odpověděla, ovšem jen stručně: „Uskladněno v rafinerii v Rusku. Posíláme neruské dokumenty. Ano, zásilku posíláme do cílové destinace.“
Na otázku, komu ale adresovat LOI, pak uvedla jen to, že společnost, která bude v dokumentech uvedena, se jmenuje Denerco. Firmy s tímto jménem lze najít na internetu dvě. Jedna má sídlo v Londýně, druhá na Kypru.
Poté, co reportéři odhalili svou pravou identitu, se íránští překupníci odmlčeli – a přestali komunikovat.
O Ernestu Rochalovi čtěte zde:
Popsané případy nicméně začala prověřovat česká celní správa. Podle oficiálního stanoviska se zaměří nejen na Ernesta Rochala, ale i na nově odhalené obchodníky a jejich krycí firmy.
„Celní správa, která je v oblasti mezinárodní spolupráce aktivně zapojena do působení v řadě pracovních skupin v rámci evropského úřadu Europol, postoupí touto cestou veškeré zjištěné a zadokumentované skutečnosti k podezření z porušování mezinárodních sankcí ostatním zemím,“ uvedla Martina Kaňková, mluvčí Sekce pátrání Generálního ředitelství cel.
Fungují sankce?
S účinností evropských sankcí bojují členské země od samého počátku. V některých státech porušení embarga nebylo do nedávné doby ani trestným činem. Pašování ropných produktů se týká balíčku evropských sankcí číslo šest, který zakazuje obchod s ropnými produkty po moři i potrubím, což je přesně případ, který popsaly Seznam Zprávy.
Na obchod pouze prostřednictvím ropovodu Družba se vztahuje výjimka. Platit v rublech ale není možné. Pašeráci se od samého počátku snaží sankce obejít právě tím, že k ruským komoditám, jako je třeba nafta, dávají falešnou dokumentaci a peníze posílají přes třetí země.
Na konci roku mezinárodní policejní instituce jako Europol, Frontex a Eurojust uspořádaly společnou akci Oscar, která se snaží zabránit obchodům právě podobných pašeráků, o kterých informovaly Seznam Zprávy.
