„Musel to dostat a také to dostal.“ Co psala StB o Trumpovi a manželce Ivaně

Znovu nastupující americký prezident Donald Trump má i v Česku mnoho odpůrců, ale je nepopiratelným faktem, že nikdy před ním neseděl v Oválné pracovně Bílého domu člověk s tak silnými osobními vazbami na Českou republiku a že nemá problém ji najít na mapě světa.

Jeho první žena Ivana - bývalá lyžařka a modelka, s níž přivedl na svět tři z celkem pěti svých děti - se narodila v roce 1949 ve Zlíně. Tedy v komunistickém Gottwaldově.

O jejich patnáct let trvající manželství s Donaldem Trumpem se už od počátku zajímala Státní bezpečnost, která na Ivanu v roce 1978 - několik měsíců po sňatku - založila speciální sledovací svazek pojmenovaný zcela bez invence - „Ivana“.

Shromažďovala v něm informace nejen o Ivaně Trumpové, ale i o jejím movitém choti, jenž měl už tehdy i politické ambice. Nejvíce informací tajná služba čerpala od Ivanina otce, který byl ještě o několik měsíců dříve zaevidován jako důvěrník StB.

Archivní materiály obsahují i některá osobitá svědectví o tomto příběhu „chudé dívky“ z východního bloku, kterou pojal za manželku americký realitní magnát, mimo jiné majitel výstavního newyorského mrakodrapu.

V Archivu bezpečnostních složek je mimo jiné uloženo barvité vyprávění revizora elektrozařízení ze státního podniku Obnova památek Josefa Menšíka z Prahy, jinak také spolupracovníka StB s krycími jmény Chod a Langr.

Podle dokumentů byl dlouholetým kamarádem Ivanina otce a Trumpova tchána Miloše Zelníčka. Ve svých zprávách o něm píše jako o „Zelňasovi“, přičemž tajné policii v červenci roku 1989 - ještě než se StB upsal coby agent - hlásil, že se se s ním má potkat opět v září, po jeho návratu od dcery z USA.

Menšík nejdříve svými slovy vykreslil, jak Ivana ještě před Trumpem ukončila předchozí vztah s českým přítelem Jiřím Syrovátkou.

„Ivana to měla srovnané až moc, tak Jiřík (Syrovátka) utřel nos. Jak se říká, pic kozu do vazu!“ líčí pro StB Menšík a v podobném duchu pokračuje: „Ivana na jedné ze stáží potkala nějakého Trumpa, byl to Američan a ten se z Ivanky úplně pos***. Ještě nevěděl, co chce, ale musel to dostat a také to dostal,“ stojí v textu.

Mimochodem o Jiřím Syrovátkovi mluvila v roce 2009 v rozhovoru pro regionální Deník i dosud žijící Ivanina matka Marie Zelníčková. Stejně jako o dceřině prvním manželství „jenom jako“ s rakouským lyžařem Alfredem Winklmayrem (1971 až 1973), díky němuž se posléze mohla s rakouským pasem legálně vystěhovat do Kanady, nebo o vztahu Ivany se známým českým textařem Jiřím Štaidlem (tragicky zahynul při autonehodě v roce 1973).

Hlášení spolupracovníka StB Menšíka se zmiňují i o dětech. Prý Ivana Trumpová za každého narozeného potomka obdržela od chotě milion dolarů, což jí poskytlo finanční nezávislost.

„Ivana, i přes prostředí, ve kterém děti vychovává, na ně mluví česky. No a také je důsledně posílá do Čech k dědovi do Zlína. Je to pro ty caparty pěkná romantika. Ochranka je v Ruzyni předá dědovi ze speciálu, ten je odveze do Zlína a potom na Kohútku (středisko v Javorníkách, pozn. red.), kde má chatu. Tam dostane budoucí dědic milionů pohlavek a kus chleba s máslem a vypadne do lesa, což je pro něj zážitek, protože doma si nezaváže ani botu sám bez dozoru,“ vylíčil v průběhu roku 1989 estébákům provoz ve sledované rodině blízký přítel Trumpova tchána.

Byť taková svědectví je třeba brát s rezervou, i proto, že dnes už je nelze ověřit, v základních bodech se materiál shoduje i s tím, co StB sdělil přímo Trumpův tchán Miloš Zelníček, případně další spolupracující osoby.

Otec Zelníček pracoval jako elektroprojektant ve stavebním podniku Pozemní stavby Gottwaldov, jeho manželka Marie tamtéž v telefonní ústředně.

Už v době, kdy byla Ivana jako modelka v Kanadě (v emigraci tam žila i otcova sestra), létali rodiče Zelníčkovi pravidelně za ní a ona zase k nim do Zlína. Tyto „výměnné pobyty“ přes Atlantik pokračovaly i po sňatku s Trumpem.

Coby důvěrník StB s krycím jménem Miloš byl Miloš Zelníček zaregistrován už v roce 1977, nedlouho po dceřině svatbě. Jak už ale konstatovaly české soudy, v případech, jako byl tento, nelze nikdy s jistotou hovořit o vědomé spolupráci.

Dva měsíce po svatbě Zelníček důstojníkům StB kromě jiného vylíčil, jak sňatek za oceánem probíhal. Do USA prý odcestoval ve čtvrtek 7. dubna 1977, svatba byla v sobotu 9. dubna.

„Po příletu do New Yorku jej čekala dcera na letišti, odtud odjeli do hotelu Plaza, kde jmenovaný bydel. Druhý den byl spolu s dcerou a jejím ženichem (Donaldem Trumpem) nakupovat v New Yorku, dále na zkoušce svatebního obřadu v kostele, večer pak šli všichni na večeři a zatančit si. Byli v restauraci KLUB 21. Další den si jmenovaný prohlédl budovu a sídlo OSN. Zbytek volného času strávil u své dcery. Na svatbě byli přítomni rodiče ženicha a jeho sourozenci. Má čtyři sourozence, z nichž však jeden na svatbě nebyl, protože rodina s ním rozvázala styky. Důvod neuvedl,“ stojí v záznamu StB na základě výpovědi Miloše Zelníčka.

Nejde o jediný takový dokument. Otec Zelníček zjevně chtěl s tajnou policií vycházet po dobrém, aby mohl dceru a vnoučata nadále vídat.

„Má (Miloš Zelníček) eminentní zájem vyjíždět do USA za dcerou, protože se jedná o jediné dítě manželů Zelníčkových. S manželem dcery (Donaldem Trumpem) projednal, že každoročně bude v ČSSR u jmenovaného na dobu zhruba tři měsíce její syn,“ je uvedeno v dokumentu z roku 1979.

Tou dobou bylo na světě zatím jen první dítě manželů Trumpových - Donald Trump junior. Nebyly mu ještě ani dva roky.

To, že jezdil pravidelně na prázdniny k dědovi a babičce do Zlína, se projevilo v tom, že dodnes umí velmi dobře česky. Mladší sourozenci Ivanka a Eric na tom jsou dle dostupných informací o poznání hůře.

Zelníček v březnu 1980 - tři roky od svatby své dcery - vylíčil, jak si Ivana v USA vede. Ze záznamu vyplynulo, že dcera už nedělá manekýnku, ale pomáhá svému manželovi Trumpovi v podnikání.

„Navrhuje vybavení interiérů na stavbách, které firma financuje. Pro svého syna má dvě vychovatelky - jedna je Američanka, jedna pak ze Švýcarska. Chtěla přijet do ČSSR mnohem dříve, ale syn (dvouletý) měl zlomenou nohu, a proto se zdržela,“ píše se v záznamu z roku 1980 s odkazem na anonymní „pramen“, jimž ale dle čísla svazku a krycího jména byl sám otec Zelníček.

Z dokumentu dále vyplývá, že Ivana Trumpová jezdí s manželem pravidelně „na lyže“ do Evropy. Taktéž, že Donald Trump je zapojen do právě probíhající předvolební kampaně tehdejšího (demokratického) amerického prezidenta Jimmyho Cartera.

Jiný záznam z října 1988, opět postavený na výpovědi Miloše Zelníčka, popisuje i údajný velký tlak, kterému je Ivana Trumpová vystavena.

„Sdělila, že jako manželka D. Trumpa je ve stálé pozornosti, neboť na manžela je vyvíjen tlak, aby kandidoval na úřad prezidenta USA. V průběhu volebních bojů je jisté, že jakýkoliv její chybný krok by měl nedozírné následky na pozici jejího manžela. Tento hodlá kandidovat na úřad prezidenta v roce 1996. V současnosti toto odmítl pro svůj nízký věk (41 let),“ stojí v materiálu StB.

Dále je v textu uvedeno, že na prezidenta by chtěl Trump kandidovat jako nezávislá osoba. „Není totiž členem strany demokratů ani republikánů, i když obě strany se ho snaží získat do svých řad. Přestože se to zdá být utopie, je D. Trump přesvědčen, že uspěje,“ zapsala StB v říjnu 1988 na základě Zelníčkova vyprávění.

Prezidentem byl tou dobou ještě republikán Ronald Reagan, ale zrovna se blížily další volby, v nichž, jak hlásil otec Zelníček, podle dcery Ivany zvítězí George Bush. A to se také stalo.

Pravidelné cesty manželů Zelníčkových do zámoří a jejich dcery i s rodinou opačným směrem na Moravu je podle historika Petra Blažka třeba posuzovat i v kontextu doby a tehdejších politických změn.

Po podpisu Závěrečného aktu na (helsinské) Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (v roce 1975) se podle Blažka i českoslovenští komunisté snažili uvolňovat cestování omezené po roce 1968. A například umožnit - při splnění určitých podmínek - spojování rodin a cestování emigrantů za blízkými do Československa.

„Řada z nich neviděla roky své příbuzné. Mělo to ale několik ale… Třeba to, že tito lidé si museli ‚upravit poměr‘ ke své vlasti. Mnozí museli kupříkladu zaplatit za to, že zde vystudovali,“ upozorňuje Blažek.

Pokud tito lidé neměli žádný politický škraloup (rodiče Zelníčkovi nebyli dle dokumentů nikdy členy žádné strany a v roce 1968 se neangažovali), nebylo dle historika cestování za příbuznými skrz železnou oponu už takový problém. Připomíná, že do Československa mohli takto ve stejné době jezdit za zbytkem rodiny i děti a manželka jednoho z úhlavních nepřátel režimu Josefa Mašína.

Otec Zelníček musel ale hrát s komunistickými úřady podle Blažka určitou „hru“, která ovšem podle něj v tomto případě nepřesáhla přijatelné meze.

„Oni mu sice dělali problémy, nutili jej ke spolupráci, získávali od něj informace, dostávali, co chtěli, ale když si to člověk přečte, tak zjistí, že těch informací o třetích osobách tam moc není. Nikdy to nepřesáhlo určitou hranici, co bychom předpokládali u osoby, která by byla úkolována ofenzivně, aby třeba Miloš Zelníček ovlivňoval názory Donalda Trumpa,“ soudí o kontaktech otce Zelníčka s komunistickou tajnou policií.

V minulosti se v médiích objevily informace, že StB vedla svazek i na samotného Trumpa, avšak žádný takový v archivech k dispozici není. Stejně tak se ani po letech nepotvrzuje hypotéza, že by gottwaldovská expozitura Státní bezpečnosti těžila informace k Trumpovi i pro sovětskou KGB, která si (možná) Trumpa vyhlédla jako objekt svého zájmu.

„Nevěřím, že by sovětští zpravodajci úkolovali ty nešťastníky v Gottwaldově. Nic tomu nenasvědčuje,“ říká Petr Blažek.

Byť si také všímá, že některé informace z Gottwaldova přebírala československá rozvědka, neodvažoval by si dnes z toho dovozovat podobné dalekosáhlé spekulace.

„Nevím, kdo by tím co získal. Myslím, že je to spíše souhrn dokumentů, který můžeme považovat za doklad, jak banálně ten zločinný režim fungoval ve vztahu ke svým vlastním občanům, kdy si nárokoval kontrolovat i jejich pohyb a s kým se budou stýkat,“ zamýšlí se Blažek nad dostupnými archivními materiály k Trumpovi a jeho českým příbuzným.

Státní bezpečnost na podzim roku 1989, tedy těsně před pádem komunistického režimu, zaznamenala i cestu delegace JZD Slušovice ze Zlínska - známého prominentního zemědělského podniku - do Brazílie, USA a Kanady.

V čele byl šéf agrokombinátu František Čuba. „V USA byli přijati jedním z nejbohatších mužů New Yorku, panem Donaldem Trumpem, který se nechal podrobně informovat o činnosti a dalších obchodních záměrech družstva. V závěru pak přijal pozvání k návštěvě do Slušovic,“ stojí v zápise.

Trumpova návštěva Slušovic se nakonec neuskutečnila. Vše nabralo úplně jiný směr. Komunismus padl, ve stejný čas se začalo rozpadat i manželství Donalda i Ivany Trumpových. A v říjnu roku 1990 navíc ve věku 63 let zemřel Trumpův tchán Miloš Zelníček. Budoucí první muž Spojených států se objevil ve Zlíně nad jeho rakví.

Tento česko-americký příběh se tím zčásti uzavřel, ale nikdy ne úplně. Ani po skonu Ivany Trumpové v roce 2022. V žilách tří Trumpových dětí stále koluje z poloviny česká krev a stále se pohybují v těsné blízkosti staronového amerického prezidenta.