Mlžení ministra spravedlnosti. O čem Blažek v bytové kauze neříká pravdu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poté, co se Pirátská strana usnesla, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ohrožuje spravedlnost a důvěru v právní stát, sešel se její předseda Ivan Bartoš s premiérem Petrem Fialou (ODS). Premiér následně minulý týden prohlásil, že si politici „celou záležitost vysvětlili“ a že ministr Blažek neudělal nic, co by mělo jakkoli oslabit jeho pozici ve vládě.

Za Blažka se v pondělí večer postavilo také širší vedení ODS. „Jeho kroky v roli ministra spravedlnosti míří k naplnění programového prohlášení vlády a posilují respekt k celému rezortu spravedlnosti a k větší vymahatelnosti práva v ČR,“ stojí v usnesení výkonné rady strany.

Pirátské hlasování o ministrovi spravedlnosti odstartovalo poté, co Seznam Zprávy přinesly sérii zjištění o tom, jak Blažek prostřednictvím svých ministerských či poslaneckých pravomocí vstupuje do vyšetřování případu, který řeší podezření z rozsáhlé korupce při privatizaci městského majetku v Brně.

Samotný Pavel Blažek rezignaci kvůli důvodům uváděným piráty veřejně odmítl. Dlouhodobě tvrdí, že s brněnskou bytovou kauzou ho nic nepojí. „S brněnskými bytovými kauzami nemám společného vůbec nic,“ sdělil minulý týden deníku Právo.

Z více než tříletého pátrání reportérů však plyne něco jiného. Kauza se podle řady zjištění Pavla Blažka velmi úzce dotýká. A také jeho spolustraníků a přátel z jihomoravské ODS, kterou Blažek vede.

O tom svědčí i velký přehled otázek a odpovědí, který Seznam Zprávy o kauze a jejím propojení s Pavlem Blažkem sepsaly.

Detektivové NCOZ od roku 2019 vyšetřují podezření, že v Brně fungoval systém machinací s městskými byty určenými pro potřebné. Místo nich však podle konstrukce vyšetřovatelů získávali byty díky zmanipulovaným žádostem lidé, kteří politiky uplatili. Případně je získali politici sami.

Policistům se podařilo řadu případů zdokumentovat, a tak loni obvinili z korupce například někdejšího koncipienta z advokátní kanceláře Pavla Blažka a také jeho spolustraníka z ODS Otakara Bradáče. Z obvinění plyne, že skupina lidí kolem Bradáče za úplatek zajistila přidělení městského bytu i nasazenému policejnímu agentovi. Bradáč byl ještě loni předsedou bytové komise na radnici Brno-střed.

Většina dalších podobných případů je však stále v stádiu prověřování, které je ze zákona neveřejné. Střádání důkazů policistům ztěžuje i to, že podle jejich podezření systém funguje zhruba 15 let. A prokázat zpětně, že některé starší transakce byly výsledkem korupce, je obtížné.

Přesuny městského majetku do soukromých rukou dokládá mimo jiné katastr nemovitostí nebo dokumenty radnice. Reportéři už i díky těmto otevřeným zdrojům rozkryli, jak městský majek za podezřelých okolností v minulých letech doputoval k některým představitelům jihomoravské ODS. Pro pronájem či privatizaci těchto nemovitostí v části případů hlasoval právě Pavel Blažek, když ještě působil jako politik v komunální sféře.

A například další bývalá koncipientka z Blažkovy advokátní kanceláře, jeho blízká přítelkyně a nynější brněnská primátorka Markéta Vaňková, si, jak reportéři doložili, pro sebe připravovala dva obecní byty určené k privatizaci. Pronájmy bytů byly napsané na příbuzné, kteří pak smlouvy přepsali na lidi kolem ženy, již detektivové v bytové kauze obvinili, ale Nejvyšší státní zastupitelství její stíhání kvůli vadám zastavilo. V souvislosti s touto větví bytové kauzy Pavel Blažek posílal řadu žádostí o informace právě na NSZ.

A Seznam Zprávy také popsaly, jak desítky původně městských bytů skončily u třetího někdejšího Blažkova koncipienta a šéfa brněnské ODS Roberta Kerndla a jeho dvou bratrů.

U jeho bratrů – dvojčat Kotěrových – udělali policisté v souvislosti s bytovou kauzou v říjnu loňského roku domovní prohlídky.

Detektivové si také v minulosti z úřadu Brno-střed odnesli dokumenty, které souvisejí i s obecním bydlením týkajícím se primátorky Vaňkové nebo právě ministra Blažka. Konkrétně materiály k domu, ve kterém si pro sebe připravovala obecní byty Vaňková, a k domu, kde využívá obecní byt Blažek.

Explicitně Pavla Blažka s brněnskou korupcí propojuje spolupracující obviněný Pavel Hubálek. Bývalý starosta jihomoravské vesničky Rojetín, který měl s řadou občanských demokratů blízké vztahy.

Hubálek je stíhán za podvod s městskými byty – k tomu se přiznal. Vypověděl ale, že byl pouze součástí masivního systému tvořeného brněnskými politiky, úředníky a  podnikateli, kteří s městským majetkem Brna ve velkém kupčili. Právě jeho výpovědi vyšetřování bytové kauzy odstartovaly. O tom, že orgány činné v trestním řízení berou jeho informace vážně, svědčí i to, že na jejich základě už udělala policie – jak plyne z dokumentů – třikrát domovní prohlídky či prohlídky kanceláří brněnských úředníků a politiků.

A podle Hubálkových tvrzení uvedených v protokolu řídil korupční systém právě nynější ministr Pavel Blažek. „Hlavní skupinu tvoří Pavel Blažek, Robert Kerndl a Ota Bradáč, kdy se tito seznámili při studiích na VŠ, kdy Kerndl a Bradáč zde studovali a Pavel Blažek zde učil,“ uvedl Hubálek v jedné z výpovědí, které má redakce k dispozici.

Za „vrcholný management“ údajné zločinné skupiny označil pak brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou.

Politici ODS tvrdí, že jejich někdejší známý Pavel Hubálek je podvodník, který se snaží pomocí lživých výpovědí z kauzy vyvinit. Hubálek by však jako spolupracující obviněný nepravdivými výpověďmi riskoval, že o toto postavení přijde. Části informací, které policii poskytl, navíc potvrzují další svědci.

Například bývalý šéf Správy nemovitostí Brna-střed Petr Kosmák – spolupracující obviněný a odsouzený v korupční kauze Stoka – stejně jako Hubálek vypověděl, že se na systému kupčení s brněnským městským majetkem podílel Kamil Kotěra, bratr náměstka Kerndla.

Reportéři dále mluvili s dnes již zesnulým podnikatelem Miroslavem Wagnerem, který na jméno přiznal, že kupčil s brněnským městským majetkem spolu s brněnskými politiky ČSSD. I o nich Hubálek ve svých výpovědích mluvil. Wagner tak potvrdil Hubálkova slova.

Už v době, kdy se podle Hubálkových tvrzení korupce v Brně odehrávala, Blažkovi spolupracovníci Robert Kerndl a Markéta Vaňková měli ke starostovi Rojetína blízko. Předseda brněnské ODS Kerndl například Hubálkovi svědčil na svatbě. Reportéři dále zjistili, že za hotové peníze Hubálek nakupoval v Rojetíně pozemky, na nichž si primátorka Vaňková nedávno dostavěla vilu.

V hotovosti Hubálek pořizoval v Rojetíně pozemky také pro Blažka s Kerndlem. Pavel Blažek ale tvrdí, že Hubálka v životě viděl „asi půl hodiny“. Tvrzení Pavla Hubálka z policejních protokolů Blažek odmítá.

Pavel Blažek spolu s Robertem Kerndlem vlastní bytový dům v brněnské ulici Veveří – a to přes společnost Slide.

Redaktoři v minulosti historii domu podrobně popsali. V roce 2003 – za vlády ODS – město původně městský dům rozprodalo. Malou část koupila společnost KB Plus, kterou v té době vlastnili Robert Kerndl s Otakarem Bradáčem, tehdy už zastupitelé Brna-střed.

Zbytek zprivatizovala žena, která o měsíc později svůj podíl přeprodala o sto tisíc dráž, než za kolik ho sama koupila. Obě části domu později skončily u akciové společnosti Slide. V té době nebylo možné zjistit, kdo ji vlastní – byla totiž napsaná na anglickou schránkovou firmu. Z listin v obchodním rejstříku je však doložitelné, že společnost minimálně od roku 2006 ovládali Robert Kerndl právě s Pavlem Blažkem. Valné hromadě společnosti Slide podle zápisů předsedala Markéta Vaňková.

O další původně městský dům, tentokrát v brněnských Zábrdovicích, se Pavel Blažek dělí zase se svým náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti a zároveň spolužákem z gymnázia Radimem Daňhelem. I toho spolupracující obviněný Hubálek označuje za člena údajné organizované skupiny.

Sám Pavel Blažek dodnes využívá městský byt v památkově cenném secesním domě Tivoli na brněnském Konečného náměstí. Donedávna zde měla zhruba 15 let pronajatou exekutorskou kancelář i jeho žena Alena. O privatizaci domu se politici ODS opakovaně pokoušeli. Naposledy od tohoto plánu ustoupili v roce 2020. Shodou okolností poté, co redaktoři poprvé na nejasnosti kolem brněnského městského majetku upozornili.

Rozhodli se k tomu poté, co reportéři zjistili, že Pavel Blažek v roce 2019 figuroval v úniku informací o brněnské bytové kauze.

Citlivé dokumenty z policejního spisu, konkrétně výpovědi zmíněného Pavla Hubálka, mu přímo do Sněmovny v roce 2019 donesl jeho tehdejší spolustraník z ODS Zdeněk Černý. Pavel Blažek, tehdy poslanec, tak věděl, že nepocházejí od žalobců či policistů, ale z advokátního prostředí. Přesto je přijal, neoznámil jejich zdroj.

Utajil ho i poté, co se za ním vypravili detektivové Generální inspekce bezpečnostních sborů a jméno po něm chtěli. Blažek to odmítl a odkázal se na poslaneckou mlčenlivost. Seznam Zprávám pak letos přes prokazatelnou návštěvu GIBS tvrdil, že se ho na to „formálně možná ani nikdo neptal“.

Pavel Blažek také svůj tehdejší postup hájí tím, že ohledně úniků podal trestní oznámení. Prý těsně potom, co se mu spis do rukou dostal. Ve skutečnosti ale podal podnět tehdejšímu ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), který ze zákona nemá žádnou pravomoc trestní oznámení přijímat ani se dozvídat informace ze živých kauz. Blažkovo oznámení navíc bylo na neznámého pachatele, jméno spolustraníka, který mu spisy přinesl, nezmiňovalo.

Co se s podnětem stalo, není jasné. K identifikaci vynašeče ale nevedl. Policie začala věc znovu prověřovat až na základě pátrání Seznam Zpráv.

Pavel Blažek využívá ministerské pravomoci, aby získával o bytové kauze informace. Ze zákona může některé údaje získat, pakliže to potřebuje k výkonu funkce člena vlády.

Blažek tak mimo jiné uvedl, že informace zjišťuje kvůli interpelacím, které na něj podávají poslanci. Často šlo o jeho spolustraníky. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, kterému ministerské požadavky dorazily, však pro Seznam Zprávy připustil , že Blažkovo počínání směrem k bytové kauze se normálu vymyká. „Ten počet žádostí vztahujících se k jedné kauze standardní není,“ uvedl Stříž.

Pavel Blažek také dodnes neobjasnil, proč se pokoušel zjišťovat osobní informace o dozorující žalobkyni bytové kauzy. K dotazům – například se týkaly nezletilých osob žijících s ní v jedné domácnosti – využíval právě poslanecké interpelace podané kolegy z ODS. Třeba interpelaci s podrobnostmi z osobního života dozorující žalobkyně Lastovecké podal jeho stranický kolega z Českých Budějovic Václav Král. Nejvyšší státní zástupce Stříž však takový dotaz označil za nepřijatelný a Blažek, jemuž jako ministrovi spravedlnosti podléhá soustava státního zastupitelství, ho stáhl.

Pavel Blažek dále jako ministr získal i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách jeho spolustraníků. „Jsem soudcem 29 let. Nikdy se nestalo, že by ministerstvo chtělo jména soudců, kteří v nějaké takové věci rozhodovali. Takže nevím, proč to chtěli,“ řekl v březnu Seznam Zprávám místopředseda Městského soudu v Brně pro trestní úsek Aleš Dufek.

Ministr se opět hájil tím, že šlo o běžnou součást kontrolní činnosti ministerstva. V dalším případě pak na Dufka Blažek podal kárnou žalobu, protože médiím na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytl rozhodnutí soudu o některých domovních prohlídkách bytové kauzy. Kárný senát Nejvyššího správního soudu ho ale obvinění zprostil.

Proti slovům Blažka se ale opakovaně ohrazovala například Unie státních zástupců. Naposledy na začátku června.

Radim Daňhel, kterého do funkce ministr uvedl teprve před rokem, svoji funkci složil nečekaně. Když začínal, ministr Blažek po něm chtěl reorganizovat úřad, protože podle ministrova mínění funguje špatně.

Písemnou rezignaci Radim Daňhel zdůvodnil osobními i profesními důvody, které spočívají zejména v nemožnosti efektivního řízení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. O rezignaci řekl nejprve Pavlu Blažkovi a až potom svému nadřízenému Nejvyššímu státnímu zástupci Střížovi.

Jako vrchní žalobce se Radim Daňhel opakovaně nezastal podřízených, když je ministr Blažek v bytové kauze kritizoval. Daňhel podřízeným zakázal komunikovat s novináři bez jeho vědomí a vydal i příkaz, aby při komunikaci s médii nepoužívali šifrované mobilní aplikace, které zabraňují odposlechům.

A na základě jedné z ministerských žádostí Blažkovi poskytl informace, o nichž pak reportérům v oficiálním dokumentu přiznal, že mohou prospět podezřelým.

Pavel Blažek má nyní za úkol jmenovat nového olomouckého vrchního žalobce, tedy přímého nadřízeného žalobkyně Lastovecké, která případ v Brně dozoruje. Jméno mu ze zákona navrhne nejvyšší žalobce Stříž, s nímž se na něm musí domluvit.

Nového kandidáta na jednoho z trojice nejvýše postavených žalobců v Česku chtějí mít Blažek se Střížem vybraného do konce července.

Bez dlouholetého člena ODS Pavla Blažka by se politolog a někdejší rektor Petr Fiala premiérem nejspíše nikdy nestal. Politická kariéra Petra Fialy je v ODS od začátku úzce spjatá s nynějším ministrem. Byl to právě Blažek, kdo Fialu v roce 2014 jako čerstvého straníka protlačil na post předsedy ODS.

Blažkovi se spolustraníky podařilo přesvědčit, že Fiala je vhodnou tváří, kterou ODS může voličům signalizovat očistu po kauze Nagyová. Jeho vliv na premiéra je dodnes velký.

Jeho pozici také posiluje schopnost vyjednávání s dalšími politickými subjekty. Pro Fialu byl při vzniku vlády spojkou s prezidentem Milošem Zemanem.

Aktualizace: Doplnili jsme usnesení výkonné rady ODS.