Článek
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Dejme tomu časovou posloupnost: V polovině července jsme poprvé napsali, že v Institutu klinické a experimentální medicíny panuje dusno. Respektovaní profesoři medicíny tvrdili, že na ně ředitel nemocnice IKEM Michal Stiborek vytváří nepřípustný nátlak. „Nemám žádné zásadnější zprávy z nitra nemocnice o tom, že by tady byla nějak zásadně napjatá situace,“ tvrdil nám tehdy Válek.
Jenže podle dokumentů a svědectví takové zprávy měl. A jeho reakce? „Pan ministr si kolegy poslechl a pak řekl: A proč to nedáte novinářům?“ popsal později schůzku s ministrem uznávaný kardiochirurg Jan Pirk. Sama o sobě ta věta z úst ministra zní jako rezignace na jeho povinnosti.
To bylo první dějství. Druhé se odehrálo na stránkách Seznam Zpráv v polovině srpna. Doložili jsme, že šéf špitálu Stiborek má výnosný, ovšem eticky pochybný vedlejší byznys – půjčuje miliony za horentní úroky.
Ministrova reakce? Opět „na Válka“. Stiborka hájil a naše zjištění bagatelizoval. Označil jej za dobrého ředitele s podporou zaměstnanců a všechny pochybnosti spláchl konstatováním, že nemá informace o jakémkoliv protiprávním jednání. Čímž de facto jen papouškoval Stiborkovu obhajobu.
Etickou rovinu úvěrového byznysu nechal úplně stranou, což lze ve zpětném pohledu považovat za minimálně politicky krátkozraké. Trvalo to ještě další tři dny, než pochopil neudržitelnost situace a dal Stiborkovi ultimátum.
Mezitím se mu podařil další přešlap. Nechal si nabulíkovat (v lepším případě), že Stiborek je držitelem „nejpřísnějších bezpečnostních prověrek“. Trvalo nám jen několik desítek minut, než jsme si byli jistí, že je to lež – Stiborek měl naopak pouze to nejnižší prověření, které Národní bezpečnostní úřad uděluje.
Ani to ale Válka nepřinutilo, aby se zorientoval. Na místo šéfa, byť pověřeného, posunul Stiborkova náměstka Jiřího Malého. Doprovodil to slovy, že dosavadní muž číslo dvě má být tím, kdo situaci v IKEM uklidní, a přidal hlášku, že nechce výběr nového, plnohodnotného ředitele uspěchat.
Poslední dějství se odehrálo v úterý, kdy do instituce, která má být výkladní skříní českého zdravotnictví, napochodovali vyšetřovatelé hned ze dvou policejních útvarů: z Generální inspekce bezpečnostních sborů a z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ti první se věnují nátlaku, který měl Stiborek na své podřízené údajně vyvíjet, ti druzí se zaměřují na finanční zločiny.
Přesto Válek opět situaci zlehčoval s tím, že „ty morálně odsouzeníhodné kauzy bývalého ředitele se netýkaly toho, co dělal v rámci IKEM, ale toho, co dělal mimo IKEM“. Mluvil tak v době, kdy už v nemocnici leželo povolení k domovním prohlídkám a on díky němu mohl mít další informační náskok.
Opět ho neproměnil, a tak se nestačil divit, když jsme ve čtvrtek informovali, že i Malý je na soupisce podezřelých, že vyšetřovatelé úřadovali i v jeho pracovně, a že zkoumaná podezření se přímo dotýkají nemocnice, neboť ve hře je i podezření na korupci a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Proto musel Válkův mluvčí po pár hodinách uklidňovat, že ministr nového ředitele IKEM „řeší“.
Časový přehled dokládá, že Válek je vláčen událostmi a není pánem situace, jak by se od ministra očekávalo. Jistě, na začátku mohl předstírat překvapení. Ale věděl, že to v prestižní nemocnici vře jak v papiňáku, a nedělal nic. Jen od sebe problém jménem IKEM odkopával. Ten se mu ale vrátil jako bumerang a zasáhl ho přímo mezi oči.
Co jsme také zjistili
Pravda o složence. Jaroslav Gavenda obešel snad všechna ostravská ghetta, aby ověřil, zda je pravá složenka na 90 tisíc korun, kterou zveřejnil Tomio Okamura. Někteří experti na sociálních sítích měli totiž už předtím jasno: Ke složence podle nich někdo v grafickém programu připsal jedno číslo. Pravda byla jinde. Žena, kterou kolega Gavenda našel, potvrdila, že částka sedí. Šlo ale o dávku za dva měsíce, a to na devět dětí, o něž se starala místo jejich rodičů.
Miliony sem, miliony tam. Janek Kroupa se vrátil k případu Dozimetr. Získal výpisy z pražské směnárny Exchange, které ukazují, že bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček spolu se svým partnerem do diskrétní směnárny naposílali přes 32 milionů korun. Vyšetřovatelé ostře sledované kauzy ovšem tyto finanční transakce zatím nechali bez povšimnutí.
Nebavil se, ale informoval. Dosledováváme i případ „zaklekávání“. Bývalý šéf berních úředníků Martin Janeček u soudu v Olomouci uvedl, že se s Andrejem Babišem o případu opavské firmy FAU nikdy nebavil. Pouze připustil, že den předem mohl Babiš dostat informaci o chystaném zákroku.
Když se v armádě krade asfalt. Našel cestu, jak ošidit armádu. Podle policie šéf vojenského majetku bez výhrad přejímal hotové zakázky, i když firmy některé práce vůbec neudělaly. Jako v případě nástupiště: Nový asfalt měl pokrýt 1700 metrů čtverečních plochy, ve skutečnosti ho ale firma položila jen na 245 metrech. Nový případ armádní rozkrádačky popsal Vojtěch Blažek.
Odborář bez řidičáku. U Krajského soudu v Ústí nad Labem skončil případ bývalého policisty a odboráře Zdeňka Drexlera. Ten začal v roce 2017, kdy jej přistihli, že jel 140 km/h, a dostal zákaz řízení. On však řídil dál. Trestem je pokuta 30 tisíc korun.
Na Václavák se nepodívá. Na březnové demonstraci vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obžalovaný Jaroslav Popelka se hájil tím, že jen vyjadřoval svůj politický názor. Odvolací soud mu nyní potvrdil podmínečný trest a zakázal vstup do Prahy.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
