Článek
Akademie věd se od začátku srpna vyrovnává se zjištěními svého interního auditu, na který má vypracovat reakci pro Ministerstvo financí.
Jak Seznam Zprávy v polovině prázdnin informovaly, auditoři Akademie věd (AV) dospěli k několika podezřením, která označili za závažná. Vedení Akademie věd se ohradilo a stojí si za tím, že s veřejnými penězi zacházelo s péčí řádného hospodáře.
Odpovědi od vedení Akademie věd požaduje Ministerstvo financí, neboť činnost AV je financována ze státního rozpočtu České republiky. Podle zjištění Seznam Zpráv požadoval resort stanovisko ke skutečnostem uvedeným v závěrech auditu do 24. srpna, vypracování odpovědí však zabralo Akademii věd více času.
„Akademie věd nás požádala o prodloužení dodání stanoviska do 21. září a Ministerstvo financí této žádosti vyhovělo. Po obdržení a prostudování stanoviska Akademie věd oznámíme, jaký bude další postup Ministerstva financí v dané věci,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva financí Michaela Lagronová.
Vedení Akademie věd potvrdilo, že bylo třeba vypracovat k některým zjištěním auditorů rozsáhlejší materiály.
„Důvodem pro tento požadavek je skutečnost, že reakce na některé závěry uvedené v závěrech interního auditu č. 1/2023 si vyžadují komplexnější analýzu podkladů a následné projednání v rámci Akademické rady. Ministerstvo financí požadavek Akademie věd bez problémů a obratem akceptovalo,“ řekl Seznam Zprávám Jan Martinek ze sekretariátu ředitele Kanceláře Akademie věd.
Servis pod lupou
Šetření v Akademii věd probíhalo od letošního ledna do července. Šlo o plánovanou kontrolu, kterou vedl Útvar interního auditu.
Kontroloři dospěli k podezření, že v Akademii věd docházelo k porušování rozpočtové kázně, porušování zákona o zadávání veřejných zakázek, nedostatečné kontrole dotací či umělému navyšování nákladů na činnost Akademie věd.
Konkrétně se audit zajímal o obchodní vztahy mezi Akademií věd a jí podřízeným Střediskem společných činností, které své nadřízené „centrále“ slouží jako podpůrná a servisní organizace.
Pod lupu se dostaly zakázky na dodávky audiovizuální techniky či dle auditorů přemrštěná suma peněz za pořádání zasedání Akademického sněmu. Kritice auditoři podrobili i způsob nakládání s majetkem ve vlastnictví Akademie věd a jejích organizací. Vedení Akademie věd pochybení odmítlo.
Seznam Zprávy od začátku případu nabízejí předsedkyni AV Evě Zažímalové možnost rozhovoru, této možnosti však dosud nevyužila.
Auditor skončil
Vedoucím oddělení interního auditu byl Jan Blecha, který po vypracování svých zjištění výsledky své práce odnesl na Ministerstvo financí a na svou funkci v Akademii věd rezignoval. V srpnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy to vysvětlil slovy, že se ve funkci cítil pod tlakem.
„Nechtěl jsem už pro toto vedení Akademie věd dál pracovat, protože za stávajících podmínek se nedala vykonávat funkce interního auditora objektivně a nezávisle. Pod takovým tlakem nebylo možné pro některé zaměstnance dlouhodobě lidsky fungovat. Dospěl jsem k závěru a podezření, že stávající vedení Akademie věd nebude se závěry auditu nic dělat,“ uvedl Blecha.
Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v srpnu odmítla, že by na kontrolory vyvíjelo vedení tlak. „Osobně jsem nikdy na interního auditora ani na jeho spolupracovníky v sekci kontroly nevyvíjela žádný nátlak. Naopak mne velmi překvapilo, že interní auditor mi svoji rezignaci nepředal osobně, ale pouze s využitím datové schránky,“ reagovala Zažímalová.
Stanovisko Akademie věd
Předsednictvo Akademické rady AV ČR zdůrazňuje, že zadavatelem probíhajícího interního auditu byla předsedkyně AV ČR, a to s cílem dále zvýšit kvalitu a transparentnost vnitřních řídicích a kontrolních procesů v AV ČR.
Jsme proto velmi znepokojeni medializací předběžných výsledků našeho vlastního auditu, které neprošly standardním vnitřním vypořádáním ve smyslu zákona o finanční kontrole a metodických materiálů Ministerstva financí ČR ani podle interního manuálu o výkonu interního auditu v AV ČR. Nebylo tudíž možné údajné nedostatky vysvětlit ani uvést na pravou míru tam uvedené nepřesnosti. Důsledkem nedodržení standardních auditorských postupů je fakt, že zmíněné materiály neposkytují objektivní a nezávislé informace o vyhodnocení činností a operací v AV ČR, které jsou přitom zásadní pro relevanci auditu.
Předsednictvo Akademické rady AV ČR konstatuje, že AV ČR se svěřenými veřejnými prostředky zachází s péčí řádného hospodáře. Rozpočtové záležitosti včetně rozdělování finančních prostředků mezi pracoviště AV ČR podléhají kontrole Akademické rady a Akademického sněmu. Navíc je AV ČR pravidelně kontrolována Ministerstvem financí ČR a Nejvyšším kontrolním úřadem, které nikdy v minulosti neshledaly závažná pochybení v hospodaření AV ČR spočívající v protiprávním jednání nebo nehospodárném, neefektivním nebo neúčelném používání veřejných prostředků.
Předsednictvo Akademické rady AV ČR považuje únik vedoucí k medializaci materiálů čerpajících z neuzavřeného interního auditu za nevhodný a poškozující dobré jméno AV ČR jako instituce, která se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách jak z hlediska vědeckého výkonu, tak i důvěryhodnosti. Připomínáme, že důvodem pro zadání vlastního interního auditu byla právě snaha vedení AV ČR o co nejvyšší kvalitu vnitřních procesů v rámci AV ČR a současně podpora špičkové vědy a výzkumu na pracovištích AV ČR.
Předsednictvo Akademické rady AV ČR, dne 3. srpna 2023
