Michalik byl kvůli rodinnému byznysu ve střetu zájmů. Je na to rozsudek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Věslav Michalik ve čtvrtek ráno před novináři prohlásil, že má čisté svědomí. Ale že už přesto nebude kandidátem STAN na funkci ministra průmyslu v nové vládě.

Bývalému bankéři a investorovi pokazilo politickou kariéru mimo jiné podezření ze střetu zájmů: Jako ministr by měl vliv na zisky solárního byznysu, sám přitom vlastnil tři sluneční elektrárny.

Podle zjištění Seznam Zpráv má však Michalik už rok černé na bílém, že i v jiném případě balancoval na hraně konfliktu zájmů, který opět souvisel s jeho politickou funkcí a prací ve středočeském krajském zastupitelstvu.

Před dvěma lety vydalo středočeské hnutí ANO tiskovou zprávu věnovanou Michalikovi, jeho podnikání a rodinným vazbám. Upozorňovalo na fakt, že Věslav Michalik byl mezi lety 2015 až 2018 krajským zastupitelem a zároveň členem vedení Středočeského inovačního centra - krajské organizace, která sídlila v Dolních Břežanech. To je obec, kterou Michalik dříve vedl jako starosta.

Kanceláře si krajské inovační centrum zřídilo v dolnobřežanském Pivovarském domě, který patří společnosti Dark Sky. Jednatelkou firmy je Michalikova švagrová, společnost jako taková pak patří investičnímu fondu Valour, v němž - jak ve čtvrtek přiznal - Michalik s rodinou drží 96 procent akcií. A do fondu patřily i zmíněné solární elektrárny (v jejich dozorčí radě sedí Michalikova manželka a děti.)

Tedy jinými slovy: Podle ANO se Michalik dostal do podezření, že z pozice krajského politika přihrál rodinnému byznysu nájemníka. Středočeské inovační centrum navíc v Dolních Břežanech platilo zpočátku 44 tisíc měsíčně, postupně - už s Michalikem coby členem vedení centra - se částka několikrát zvyšovala až na 104 tisíc měsíčně.

Věslav Michalik kvůli tvrzením v tiskové zprávě zažaloval zastupitele Martina Hermana z ANO.

V žalobě, jíž se chtěl domoci omluvy, Michalik oponoval, že na uzavření nájmu neměl vliv. A že neovládá investiční fond, jemuž budova v Dolních Břežanech patří. A tudíž že nemůže jít o střet zájmů.

Jenže u soudu politik hnutí STAN jednoznačně prohrál. Soudkyně Jana Matoušková prostudovala všechny obchodní a majetkové vazby a uzavřela věc s tím, že informace napsané v tiskové zprávě ANO sedí. Neboli že většina firem, které se v příběhu objevují, jsou tak či onak propojené s Michalikem.

To znamená jak firma Dark Sky (s ní mělo inovačním centrum nájemní smlouvu), tak i investiční fond Valour (pod níž Dark Sky spadala).

„Jeho (Michalikův) poměr ke společnosti Dark Sky i k Valour investičnímu fondu není okrajový nebo bezvýznamný, jak se jej snaží vylíčit žalobce, ale natolik podstatný, že jeho označení za úzkou vazbu… náležitě vystihuje podstatu tohoto poměru,“ napsala soudkyně do rozsudku, který Seznam Zprávy pročetly.

A k tomu soudkyně Matoušková vypíchla, že Věslav Michalik stál rozkročený mezi rodinným byznysem a funkcemi na kraji. „Žalobce (Michalik) tedy byl současně na jedné straně osobně a majetkově propojen s pronajímatelem a na druhé straně byl členem orgánů Středočeského kraje, který uzavřel nájemní smlouvu a z jehož prostředků bylo placeno nájemné,“ prohlásila soudkyně.

Věslav Michalik stále říká, že žádný střet zájmů v tomto případě dodnes necítí. Vysvětluje to tím, že o sídle inovačního centra v Pivovarském domě se rozhodlo vedení kraje z ČSSD v roce 2015, kdy byl v roli opozičního zastupitele - a nemohl tedy nic ovlivnit.

Soudkyně Matoušková sice v rozsudku uznala, že tahle pasáž v tiskové zprávě ANO nebyla zcela přesná - to znamená, že Michalik o nájmu osobně nerozhodl - ale že to na podstatě nic nemění.

„Na střet zájmů jsem upozorňoval opakovaně a nic se nedělo, dokonce jsem byl zastrašován soudy, na které také došlo. A já jsem rád, že moje informace potvrdil soud, a to i ten odvolací,“ řekl zastupitel Herman z ANO.

Michalik přišel o post ministra průmyslu i kvůli napojení na offshorovou firmu. DeníkN popsal, že , společnosti kolem Michalikovy rodiny dostaly mezi lety 2010 a 2017 výhodnou půjčku 100 milionů od kyperské firmy Lowfield Investments.

Až pod tlakem Michalik po několika dnech přiznal, že kyperská firma patřila jeho manželce.