Stavební kolos chce od Zemana milost za korupci, poradil mu Středula

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Miloši Zemanovi leží na stole velmi sporná žádost o milost. A pokud by jí odcházející prezident vyhověl, škrtne jeden z nejtvrdších trestů, které soudy udělily firmám za korupci – v tomto případě za úplatky pro bývalého politika Davida Ratha. Žádost se týká stavební firmy Metrostav, které soud udělil zákaz ucházet se o veřejné zakázky.

V prosinci ji podle zjištění Seznam Zpráv poslali odboráři Metrostavu na Hrad. V dopise se žádostí tvrdí, že se kvůli trestu bojí o osud největší stavební společnosti v zemi. Podle nich přijde Metrostav kvůli zákazu zakázek o značnou část práce a bude propouštět.

Odboráři odeslání žádosti o milost na Hrad potvrzují.

A jak Seznam Zprávy vypátraly a ověřily, cestu očistit Metrostav právě touto cestou vymyslel Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. A nyní také kandidát na prezidenta republiky, jehož Miloš Zeman veřejně podpořil, tyká si s ním a oslovuje ho „Pepo“.

„Já jsem je vyzval, aby se obrátili na prezidentskou kancelář. To jsem určitě udělal,“ potvrdil Středula svoji roli v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na dotaz, jestli se u prezidenta za udělení milosti přimlouval, odpověděl: „Hm, to je dobrá otázka…“ A pak dodal: „Ne, ne, ne, vůbec jsme se o tom nebavili.“

Obžalovaný Metrostav dostal – jako právnická osoba – loni v červnu od soudu trest zákazu veřejných soutěží. Plus pokutu 10 milionů.

Podle pravomocného rozsudku jeho manažeři slíbili hejtmanu Rathovi a jeho spolupracovníkům přes 22 milionů za zmanipulované tendry ve středočeských nemocnicích.

V žádosti o milost, kterou Seznam Zprávy získaly, píše vedení odborů v Metrostavu, že odstřižení od státních nebo městských zakázek bude znamenat pro firmu „minimálně ve střednědobém horizontu drastické omezení její činnosti“.

Navrhují proto, aby prezident trest zcela zrušil. Nebo aby zvýšil pokutu, třeba až na 35 milionů – ovšem nebral firmě zakázky.

„Ztrátou zaměstnání v důsledku uloženého trestu je tak ohrožena velká část z více než 2500 našich zaměstnanců, kteří se mohou společně se svými rodinami vzhledem k současné špatné ekonomické situaci dostat do hluboké existenční krize,“ stojí v dokumentu podepsaném předsedou odborové organizace Petrem Půtou – a tahle pasáž je dokonce v textu vytučněna.

Do telefonu se odborář Půta nechtěl o milosti příliš bavit. „Právě proto, že je ta věc živá, já ji nemůžu komentovat. To se omlouvám,“ uvedl Petr Půta a dodal, že na další otázky odpoví jedině e-mailem.

V e-mailu pak už jen zopakoval, že odborům jde o zachování pracovních míst. Vedení Metrostavu na žádost o vyjádření neodpovědělo vůbec.

V písemném znění žádosti o milost odboráři kromě svých obav vysvětlují prezidentovi, že trest cítí lidé v Metrostavu jako příkoří – protože úplatky se dojednávaly v roce 2012 a tehdejší manažeři spojení s Rathem už ve firmě nepůsobí.

„Za této situace velká část zaměstnanců, a na nás jako odborovou organizaci se tito zaměstnanci v této věci opakovaně obrací, jednoduše nechápe, proč jsou společnost Metrostav a zejména oni jakožto zaměstnanci trestáni za ,historické hříchy’ bývalého vedení společnosti,“ píší odboráři.

Podobně své angažmá ve věci vysvětluje i předseda odborové centrály Středula, který se – jak říká – sešel s odboráři Metrostavu někdy na jaře. Tvrdí, že měsíc si už přesně nepamatuje.

„Byla tam pochybnost, do jaké míry je z jejich pohledu fér dostat zákaz do budoucna (tedy tříletou stopku na zakázky - pozn. red.). Protože ta kauza se odehrála dávno a teď ohrožuje firmu, která už je v úplně jiném postavení. Jsou tam úplně jiní lidé, než tam byli v minulosti, kdy se kauzy odehrály,“ popsal Středula, proč doporučil odborům, ať napíší na prezidentskou kancelář.

Mimochodem, Metrostav zatím žádné propouštění neohlásil (to ostatně připouštějí i odboráři v žádosti o milost). Aktuálně celá skupina Metrostavu, zahrnující desítky společností, hledá na svém webu 59 nových pracovníků – dělnických i kancelářských.

V reportáži uvedené v televizi Prima si Metrostav v úterý postěžoval, že dlouhodobě nemůže najít hlavně dělníky.

Josef Středula a Miloš Zeman jsou dlouholetí přátelé. Zeman loni v květnu vyzval na celostátním sjezdu odborářů, ať svého předsedu Středulu ke kandidatuře na prezidenta přemluví.

„A já věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš a budeš jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě,“ vyjádřil Zeman veřejně svou podporu.

Teď už přátelství Středuly a Zemana není, co bývalo. Zeman odborového předáka v říjnu kritizoval, že nedokáže zorganizovat pořádnou protivládní demonstraci.

A Středula mu to vrátil, když řekl, že Zeman je ve druhém volebním období kvůli vstřícnosti k Rusku a Číně „opravdu horším“ prezidentem než v tom prvním.

Začátkem listopadu – tedy v době, kdy odboráři žádost o milost sepisovali – Středula jednal s prezidentem na zámku v Lánech. Hrad v tiskové zprávě neuvedl, co bylo tématem setkání, prezidentská kancelář pouze napsala, že se uskutečnilo na Středulovu žádost.

Středula nyní opakuje, že na této schůzce, a ani nikdy před ní či po ní, u Zemana za prezidentský pardon pro Metrostav nelobboval.

„Ne, ne, ne. Zda prezidentská kancelář tak učiní, nebo neučiní, to je samozřejmě volba na prezidentské kanceláři,“ dodal Středula.

Na otázku, jestli se na listopadovém setkání probírala milost pro Metrostav, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček neodpověděl. Nereagoval ani na dotaz, kdy se Zeman rozhodne, zda milost udělí, či ne.

Jak se Zeman vůči Metrostavu zachová, těžko odhadovat. O Rathovi a jeho zločinu měl vždy jasno. Je znám jeho výrok, že když někoho - tak jako Ratha - chytí policie se sedmi miliony v tašce na víno, je to jasný důkaz viny. A ještě před odsouzením o Rathovi veřejně mluvil jako o zloději.

Odboráři Metrostavu však nežádají jen odpuštění trestu za úplatky v Rathově případu. Jak plyne z textu žádosti, usilují také o to, aby prezident zastavil stíhání firmy v dalších třech aktuálních kauzách, v nichž je Metrostav jako obžalovaný rovněž před soudem.

Jde například o údajné úplatky v zakázkách z evropských dotací, kvůli nimž je obžalován i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), nebo případ čtvrtmiliardové rekonstrukce slavného hřebčína v Kladrubech na Pardubicku.

Žádná z těchto kauz ještě nedošla do pravomocného rozsudku.

Proč chtějí, aby prezident ukončil i tyto neukončené případy, vysvětlují odboráři v žádosti zhruba takto: Kdyby prezident omilostnil firmu jen v Rathově případu, v dalších souběžných by soudy mohly vynést stejné tresty – to znamená zákaz zakázek. A Metrostav by se ocitl znovu tam, kde už jednou byl.

Zastavení už zahájeného stíhání, neboli abolice, má však jednu důležitou podmínku: musel by ho kromě prezidenta „spolupodepsat“ i předseda vlády Petr Fiala. „Pan premiér o takové žádosti nemá informace,“ uvedl mluvčí vlády Václav Smolka.

Podle prezidentova nařízení z roku 2013 musí být také všechny žádosti o milost adresované Ministerstvu spravedlnosti. Jeho právníci prostudují okolnosti konkrétního případu a buď milost doporučí, nebo ne.

Odboráři z Metrostavu však poslali žádost přímo na Hrad a hned v jejím úvodu prosí, ať hradní kancelář v tomhle případě resort Pavla Blažka (ODS) z celého procesu vynechá. Odvolávají se na výjimku z prezidentova nařízení, která se týká případů, kdy o milost usilují například těžce nemocní lidé. Ta má však logické odůvodnění: než projde žádost přes ministerstvo, nemuseli by se milosti dožít.

Odboráři v žádosti nicméně tvrdí, že případ Metrostavu je podobný. „Žádost o odpuštění a zahlazení trestu podáváme ve prospěch společnosti Metrostav, která je uloženým trestem ohrožena na jejím právním životě,“ vysvětlili.

Není zřejmé, jestli žádost opravdu zůstala pouze na Hradě. Ministerstvo spravedlnosti nedokázalo Seznam Zprávám odpovědět, jestli mu takový dokument z prezidentské kanceláře přišel, nebo ne.