Města utopila ve Sberbank stamiliony. „Nemáme na investice,“ říká starosta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obec Štěpánov ležící nedaleko Olomouce má 3,5 tisíce obyvatel. A taky několik milionů korun zablokovaných na účtu u krachující ruské banky Sberbank, ke kterým se teď nemůže dostat.

Pro malou obec je to významná rána. „Pád a odebrání licence ČNB může způsobit de facto zastavení investičních věcí Štěpánova v roce 2022 a následujících letech,“ říká místní starosta Jiří Šindler (za ANO).

Město Uničov na Hané s 11 tisíci obyvateli si u Sberbank uložilo dokonce 106 milionů. Vedení radnice s ročním rozpočtem 286 milionů korun se nepodařilo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z banky stáhnout ani korunu.

„Chod města však není ohrožen, neboť na běžné výdaje má Uničov dostatek prostředků u jiného bankovního ústavu,“ ubezpečuje tiskový mluvčí uničovského úřadu Marek Juráň.

Dosud se vědělo, že v padlé ruské bance mají blokované peníze zejména velké metropole a několik krajů. Postižených však je mnohem více a jsou mezi nimi i malé obce, jako je Štěpánov, pro které může být ztráta uložených peněz likvidační.

Seznam Zprávy získaly souhrnný soupis institucí a vyzpovídaly je, proč volné finance svěřily ruské bance a kolik peněz jim po vypuknutí války na Ukrajině ve Sberbank uvázlo. Mnohdy jde o stamiliony korun.

Starosta Štěpánova Šindler shrnuje důvody podobně jako vedení ostatních měst – banka působila na trhu dlouho, měla licenci a řádnou minulost. Navíc prý byla vstřícná k problémům měst a obcí.

„Také to byla banka, která převzala klienty zkrachovalé Volksbank a Štěpánov měl v té době u Volksbank finanční produkty – a to již někdy od roku 2010,“ řekl Šindler Seznam Zprávám.

Nedaleko Olomouce ležícímu Šternberku se 13 tisíci obyvatel zůstala ve Sberbank sekera ve výši 125 milionů korun. „K vyplacení těchto prostředků byl dán bance příkaz ještě před vypuknutím invaze na Ukrajinu. Vzhledem k 30denní výpovědní lhůtě a rychlosti, s jakou problém kolem banky vznikl, ale již městu prostředky vyplaceny nebyly,“ řekl Seznam Zprávám starosta Stanislav Orság (ODS).

Podobný průšvih potkal i devítitisícové město na Vysočině Chotěboř. Místní úřad účet ve Sberbank zřídil v roce 2019. Přesvědčily jej výhodné sazby pro zhodnocení volných finančních prostředků. V padlé bance malému městu zůstalo přes 100 milionů korun, jen menší část uložených peněz zvládli úředníci zachránit.

„V současné době máme na spořícím účtu 105 milionů korun. Ze základního účtu jsme převedli na účet města 38 milionů,“ uvedl vedoucí finančního odboru Pavel Kalina.

Válka na Ukrajině zaskočila i úředníky ze západočeských Rokycan, kde žije 14 tisíc obyvatel. Na účtech v ruském domě jim zůstalo 60 milionů korun. „Prostředky jsme nemohli vybrat, protože oba spořicí účty mají výpovědní lhůtu 31 dnů, podali jsme tedy pouze výpověď z těchto účtů,“ uvedla mluvčí Tereza Maixnerová.

119 milionů korun postrádá jihomoravský Hodonín. „Spolupráce s touto bankou byla zahájena ještě v době, kdy se jednalo o společnost Volksbank, tedy před rokem 2012. Hodonín má u Sberbank několik účtů, které byly zřizovány postupně od zahájení spolupráce s touto bankou a poslední účet byl zřízen v roce 2020,“ popsala mluvčí radnice Petra Kotásková.

Jak upozornily na začátku týdne Seznam Zprávy, Ministerstvo financí v minulém týdnu rozeslalo jednotlivým krajům dopis s popisem situace kolem Sberbank. Úřad upozornil, že vymáhání peněz bude trvat roky. A připomněl, že vedle ekonomického hlediska by se při ukládání peněz do bank měla sledovat i bezpečnost bankovních institucí. Nutno dodat, že české tajné služby před ruskými aktivitami na našem území varují již několik let.

Ministerstvo také dodalo, že hledá cesty, jak zasaženým radnicím pomoci. Někteří starostové se ale obávají, že se peněz už nedomůžou.

„Svaz měst a obcí, pokud vím, již začal konat a oslovil guvernéra ČNB, premiéra Fialu a ministra financí Stanjuru. Upřímně si nedělám velké naděje ani ve věci samotné, ani s očekávanou aktivitou a podporou státu a vlády v této věci,“ popsal starosta v úvodu zmíněného Štěpánova Jiří Šindler.

Protiruské sankce má za přehnané a celý proces je podle něj hon na čarodějnice. „Jeho obětmi budou běžní občané Ruska žijící v Česku, zaměstnanci firem s vlastnickým podílem ruských subjektů a v tomto konkrétním případě i občané municipalit, které se nedočkají plánovaných rozvojových aktivit,“ zlobí se Šindler.

U Sberbank se spálily i větší metropole a kraje. Pražský magistrát ze Sberbank v předvečer války stihnul zachránit 620 milionů, v bance mu však zůstalo ještě 160 milionů korun.

Stejnou částku pohledává i Ostrava, jejímuž magistrátu se podařilo před zahájením ruské agrese zachránit alespoň 260 milionů. „Před započetím konfliktu na Ukrajině město všechny tyto prostředky převedlo na účet v jiné bance,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.

O poznání hůř je na tom Moravskoslezský kraj. Jeho pracovníkům se podařilo po vypuknutí války ze Sberbank vyndat necelých 65 milionů, dalších 350 milionů však v bance zůstalo. „Tyto prostředky jsou v současné době blokované. Jelikož představují zhruba pět procent z celkového objemu finančních prostředků kraje na účtech bank, nemají zásadní vliv na cash flow a neohrožují likviditu kraje ani plnění jeho závazků,“ uvedla mluvčí Miroslava Chlebounová.

Částku ve výši 160 milionů korun pohledává Jihomoravský kraj. Podle mluvčí Aleny Knotkové byl zůstatek ve Sberbance v den zahájení války 320 milionů korun, z nichž se podařilo stáhnout jen polovinu. Zbytek je podobně jako u jiných měst a krajů blokovaný. Pardubickému kraji v ruské bance zůstalo viset necelých 53 milionů korun.

Nejhůře je na tom Kraj Vysočina. V den rozhoření války měl region ve Sberbank téměř čtyři miliardy korun. „Zhruba polovinu se podařilo během minulého týdne stáhnout nebo ošetřit zadáním elektronických i fyzických příkazů, vypověděli jsme termínované vklady a zadali provozní převody. V tuto chvíli ale nemáme informace o tom, zda byly všechny naše kroky úspěšné,“ uvedla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.