Článek
V kauze největšího restitučního skandálu padl mírný trest. Vrchní soud ve středu pravomocně rozhodl, že bývalá ředitelka Pozemkového úřadu Eva Benešová si zaslouží tříletou podmínku.
Úřad za Benešové umožnil, aby skupina dědiců po prvorepublikovém velkostatkáři získala superlukrativní státní půdu v rozsahu, na který neměla nárok.
Vrchní soudce Jiří Lněnička ukládal Benešové opakovaně podmínky, nejvyšší soudci mu však případ vraceli s tím, že někdejší šéfka Pozemkového úřadu má jít nejméně na pět let do vězení.
Soudce Lněnička ve středu Benešovou opět potrestal jen podmínkou. Vysvětlil to tím, že Benešová prošla léčbou rakoviny, stará se o nemocnou matku a navíc od spáchání trestného činu uplynula dlouhá doba.
„Došlo k výrazné změně, pokud jde o poměry obžalované,“ narážel Lněnička v odůvodnění rozsudku na situaci Benešové.
Neteř, která není neteř
Před soudem stáli od roku 2020 tři dnes už bývalí státní úředníci. Benešová, bývalá ředitelka Pozemkového úřadu, další někdejší šéf Petr Chmelík a pak Jan Horák, právník a referent úřadu.
Chmelík odešel jen s malou podmínkou, protože jeho role v uznání falešného restitučního nároku byla spíš okrajová. Podmíněné tresty dostávali opakovaně od Vrchního soudu v Praze i Benešová s Horákem.
Hodnota pozemků, o které stát přišel, byla podle několik let starého zkoumání znalců 1,4 miliardy. Dnes mají parcely ještě vyšší tržní cenu.Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy
Avšak Nejvyšší soud tyto rozsudky několikrát zrušil a fakticky nařídil, aby oba tito bývalí státní úředníci šli do vězení – nejvyšší soudci měli za to, že jejich provinění bylo úmyslné a velmi závažné.
Horák tak dostal v květnu pět let natvrdo. A Benešová ve středu už zmíněnou podmínku…
V kauze jde o pozemky, které rodině zámožných prvorepublikových velkostatkářů Bečvářových po roce 1948 zabrali komunisté a postavili na nich několik sídlišť.
Podle zákona měli v 90. letech původní majitelé nebo jejich příbuzní možnost požádat o náhradní parcely z majetku státu.
Pozemkoví úředníci ve svých rozhodnutích udělali z jedné z žadatelek o restituci velkostatkářovu neteř, ačkoli vůbec nepatřila do rodiny. Velkostatkářovi dědicové, včetně této „neteře“, sice měli nárok na značný majetek, ale takhle se jim otevřela cesta ke získání ještě mnohem většího počtu náhradních pozemků. Znalci objednaní policejními vyšetřovateli spočítali hodnotu takto získaných pozemků zhruba na 1,4 miliardy, jejich aktuální tržní cena je však ještě vyšší.
Například se jednalo plochu proti Thomayerově nemocnici, pole u Uhříněvsi a mnoho dalších, často stavebních pozemků v Praze i na okrajích města.
Při vyšetřování kauzy policisté analyzovali i odposlechy pořízené v kauze Jany Nečasové, dříve Nagyové, nyní manželky expremiéra Petra Nečase. V roce 2013 zachytily rozhovory podnikatelů Romana Janouška, Tomáše Hrdličky a advokáta restituentů Daniela Honzíka.
Odsouzená: Policie nešla po těch hlavních
Detektivové si i díky nahrávkám ověřili, že Janoušek a spol. byli faktickými hybateli restituce, nikoli velkostatkářovi dědicové. A také do majetku firem patřících Janouškovi a Hrdličkovi plynuly stamilionové pozemky, které stát restituentům vydal jako odškodnění.
Janoušek ani další podnikatelé nikdy nebyli v téhle kauze stíháni ani souzeni. Policie nenašla žádné tvrdé důkazy, že restitucí nezákonně manipulovali nebo že ovlivňovali rozhodnutí pozemkových úředníků.
Benešová ve středu po skončení líčení prohlásila, že policie odvedla špatnou práci. Místo, aby se na začátku případu v roce 2013 zaměřila na advokáta Honzíka, Janouška a Hrdličku, šla jen po úřednících.
