Jak bratři z ODS přišli k majetku, o kterém ostatní jen sní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kdysi patřily městu Brnu. Po letech se ale ocitly ve vlastnictví náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla (ODS), nebo jeho nevlastních bratrů – dvojčat Romana a Kamila Kotěrových.

Řeč je o bytech a domech, kterých se město zpravidla při privatizacích obecního majetku zbavilo.

Roman Kotěra se stejně jako Kerndl angažuje v komunální politice. Nyní je místostarostou městské části Brno-střed. Třetí z bratrů, Kamil Kotěra, zase za éry ODS na radnici vedl Správu nemovitostí.

Dnes opršený bytový dům v ulici Veveří původně patřil městu. To ho ale v roce 2003 za vlády ODS rozprodalo. Jeho malou část koupila společnost KB Plus, kterou v té době ovládali právě Robert Kerndl s Otakarem Bradáčem, tehdy už zastupitelé Brna-střed.

Zbytek zprivatizovala žena, která o měsíc později svůj podíl přeprodala, a to pouze o sto tisíc dráže, než ho sama koupila. Proč tak učinila, není jasné. Reportérům se ji nepodařilo dohledat - nájemnicí v domě již není a dohledatelná není ani v žádných veřejných registrech.

Obě části domu později skončily u akciové společnosti Slide. V té době nebylo možné zjistit, kdo ji vlastní. Byla totiž napsaná na anglickou schránkovou firmu.

Evidence skutečných majitelů nyní ovšem odhaluje, že společnost ovládají Kerndl s Blažkem. Z obchodního rejstříku je to doložitelné minimálně od roku 2006. I předtím však vlastnily firmu a s ní i dům subjekty blízké Blažkovi.

Valné hromadě společnosti Slide podle zápisů předsedala nynější brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS), Blažkova bývalá koncipientka.

Podle Blažka však k žádným nelegálním machinacím nedocházelo. Dlouhodobě argumentuje, že on sám přímo od města nic nekoupil. „Nikdy jsem nic nezprivatizoval a ani s městským majetkem neobchodoval,“ reagoval.

V uplynulém volebním období se pokoušeli Kerndl s Blažkem využít mezer v zákonech a nechat památkově chráněný dům zbourat. Na jeho místě měl postavit developer nový projekt. Ustoupili až po kritice veřejnosti, jak dříve informoval Deník N.

Pátrání na místě ovšem do hry vtahuje další jméno: nájemníci - především z řad studentů nebo zahraničních pracovníků - zmiňují jméno Miroslava Vaníčka, a to jako člověka, který se o dům stará.

Vaníček je přitom dlouholetý radní Brna-střed za ODS, jenž má nyní na starosti oblast majetku. A zároveň se však stará i o majetek Kerndla s Blažkem. „Pan Vaníček sem chodí vybírat nájem, dneska v pět jde ke študákům,“ potvrdil Seznam Zprávám jeden z nájemníků.

Vaníček v minulosti rovněž šéfoval dislokační komisi Brna-střed, jež se starala o přidělování nebytových prostor. „Za pronájmy po mně vždy požadoval od lidí peníze. Zároveň byl členem komise pro odpis nedobytných pohledávek. Z jeho strany mně bylo i nabídnuto, že pokud by zájemci neměli na nájemné, je možné tento dluh prostřednictvím této dislokační komise odpustit,“ vypověděl už dříve policistům Pavel Hubálek, klíčový svědek bytové kauzy.

Vaníček, jenž řadu let sdílí společnou úřední kancelář s Kerndlovým bratrem Romanem, redaktorům nejprve tvrdil, že nemá tušení, kdo firmu Slide vlastní. Nakonec však přiznal: „No, Kerndl je můj přítel, já se tam o to starám jako správce.“ Že by se podílel na machinacích s byty či nebytovými prostory, vylučuje.

V roce 2001 schválila rada Brna-střed prodej bytu 2+1 v ulici Úvoz. Mezi radními tehdy byl současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek. O deset let později se prodej fyzicky uskutečnil: Nemovitost za 418 tisíc korun koupil další občanský demokrat Jan Zavřel.

Ten si ale byt nenechal. O rok později ho přeprodal za 1,4 milionu Davidu Gerykovi. Od něj už za další rok byt získala matka Kerndla Milada Kotěrová.

Ani jeden ze jmenovaných ale v bytě reálně nebydlel. Alespoň podle jedné ze sousedek. „Nikdy se tam dlouhodobě nepohyboval nikdo konkrétní, bydleli tam většinou nějací študáci,“ řekla Seznam Zprávám obyvatelka, jejíž jméno redakce zná. Podobně o majitelích bytu mluvili i současný místopředseda a expředseda bytového družstva, které redakce rovněž oslovila.

A proč Geryk byt po roce přeprodal Kotěrové? Geryk nejprve odpověděl, že si to už nepamatuje. „Já to mám jako hobby,“ reagoval pobaveně. Jak ovšem vyplývá z kupní smlouvy, Kotěrová si byt od Geryka koupila za 1,4 milionu - tedy za stejnou cenu, kterou za něj zaplatil i sám Geryk. Kruh se uzavřel, když po své matce byt zdědili Kamil Kotěra se svým bratrem Romanem.

Geryka, Zavřela a Kotěry přitom spojuje hned několik zásadních věcí. I první dva jmenovaní jsou členy ODS. A v jedné z městských částí Geryk v minulosti dokonce vedl i komisi, která rozhoduje o přidělování městských bytů.

Geryk je navíc přítel bratrů Kotěrových - především pak Kamila. „Je to kamarád, seznámili jsme se na střední, byli jsme spolužáci,“ přiznal Geryk.

Kromě toho Geryk se Zavřelem společně vystupovali za stavební firmu Gedass, jež dostávala veřejné zakázky od Správy nemovitostí Brna-střed – a to i v době, kdy ji mezi lety 2011 a 2014 řídil Kamil Kotěra.

Jak navíc nyní zjistily Seznam Zprávy, Geryk má otisk i ve sledované korupční kauze Stoka. Detektivům se přiznal, že se podílel na korupci a manipulacích tendrů dané správy nemovitostí v éře ANO. „Předal v hotovosti celkovou částku nejméně 449 tisíc korun jako úplatek,“ shrnuli policisté jeho provinění.

Úplatky Geryk předával Petru Kosmákovi, který se po Kamilu Kotěrovi stal vedoucím správy nemovitostí. Jak Geryk, tak Kosmák jsou Kotěrovými spolužáky a přáteli. A i Kosmáka, stejně jako Geryka, detektivové obvinili z korupce v kauze Stoka. Kosmák se k přijímání úplatků rovněž přiznal a od soudu odešel s tříletou podmínkou.

Mimo to ale vypovídal i v aktuální bytové kauze - a to proti svému příteli Kamilovi Kotěrovi. „Z jeho podání vysvětlení vyplynulo, že zpočátku dle instrukcí svého tehdejšího nadřízeného Kamila Kotěry některým zástupcům realitních kanceláří zajišťoval individuální prohlídky nemovitostí, půjčoval mu klíče od nemovitostí Brna-střed,“ poznamenali policisté v jednom z protokolů.

Podle Kosmáka mu Kotěra přivedl i majitele brněnské realitní kanceláře Zdeňka Červinku, jenž je nyní obviněný v kauze Byty spolu s vlivným členem brněnské ODS Bradáčem.

Ve stejném bloku domů v ulici Úvoz, kterého se město zbavilo jako celku (za účelem privatizace bylo založeno jednotné bytové družstvo), byt získal i Pavel Hubálek, někdejší známý brněnských komunálních politiků. Ten svými výpověďmi nedávné brněnské policejní razie odstartoval. Dnes byt nadále vlastní jeho bývalá žena. Na zvonku ale stále visí Hubálkovo jméno.

V minulosti policistům Hubálek vypověděl, že daný byt pro něj „připravil“ Kerndl s tím, že mu městský majetek v podstatě nabídl k výhodnému odkupu. Hubálek detektivům rovněž sdělil, že Geryk se Zavřelem byli v podstatě bílými koňmi rodiny Kotěrů. „S tím zásadně nesouhlasím,“ reaguje Geryk.

Hubálek se Zavřelem byt získali v době, kdy Kerndl svědčil Hubálkovi na svatbě.

Privatizaci rozsáhlého bytového domu v Gorkého ulici politici odklepli v roce 2012. Byty v domě měli získat dosavadní nájemníci. Jeden z bytů o výměře 100 metrů čtverečních ale nakonec doputoval opět k důchodkyni Miladě Kotěrové, zmiňované matce politika Roberta Kerndla.

Ten v době, kdy městská část Brno-střed prodej odsouhlasila, byl radním. Ve vedení radnice byl společně s dalším občanským demokratem Otakarem Bradáčem, dnes stíhaným kvůli obviněním z manipulací s majetkem města.

Zmíněný byt 3+1 v centru města radnice prodala za milion korun. Jméno šťastné kupující radní nezveřejnili. Až později bylo možné z katastru vyčíst, že celou částku tehdy zaplatila okamžitým převodem z bankovního účtu třiadvacetiletá Zuzana Filípková.

Výhodně pořízené bydlení si však nenechala natrvalo. V roce 2017 ho převedla na Kotěrovou. V kupní smlouvě se píše, že za 2,5 milionu korun. Filípková se netají, že nemovitost nepřenechala důchodkyni, ale její rodině.

„Kotěrové jsou mí známí, proto jsem jim byt odprodala,“ připustila Filípková, kterou reportéři Seznam Zpráv zastihli v bytě rodičů, kde má dnes trvalé bydliště.

Ač Filípková byt v ulici Gorkého už pět let nevlastní, stále dochází na setkání vlastníků. „Já vůbec nevím o tom, že tady paní Filípková už nebydlí. Stále se setkáváme na poradách,“ popsal redakci jeden z překvapených sousedů, jehož jméno reportéři znají.

Po smrti Kotěrové v roce 2020 jako dědictví příbytek získal její syn Roman Kotěra, nynější místostarosta radnice Brno-střed za ODS, i jeho dvojče Kamil.

Bytový dům v těsné blízkosti brněnského výstaviště figuroval až do roku 2013 na seznamu nemovitostí, které si Brno chce ponechat. Přesto ho následně poslalo vedení radnice Brna-střed do privatizace. Dnes stíhaný Bradáč byl tehdy místostarosta, v radě seděli i Kerndl a Vaňková. Na magistrátu pak na prodej domu městské části definitivně kývla v roce 2015 až nová koalice vedená hnutím ANO.

K materiálům tehdy politici přikládali žádost nájemníků, kterým předtím byty v domě přidělili a oni údajně o privatizaci začali usilovat. Dům s dvěma byty 3+1 a jedním 4+1 radnice prodala družstvu těchto nájemníků se slevou - celkem za 6,3 milionu. Reportéři Seznam Zpráv ovšem i v tomto případě zjistili, že ve skutečnosti za družstvem stojí příbuzní dnešního šéfa brněnské ODS Kerndla.

Prvním místopředsedou družstva se stal Libor Launa, který měl tehdy oficiální bydliště na úřední adrese magistrátu. I tady je možné vysledovat vztah na rozvětvenou rodinu Roberta Kerndla. Jde o švagra Kamila Kotěry.

Jeho manželka Gábina Kotěrová, dříve Launová, navíc pracovala jako sekretářka Stanislava Pšeji, dalšího občanského demokrata a hlavně tajemníka radnice Brno-střed v době, kdy politici ODS dům doporučili k prodeji.

Její kolegyní a druhou Pšejovou sekretářkou byla tehdy Tereza Pecková. Ta podle obchodního rejstříku předsedá družstvu nyní. Jaké další členy ale v současnosti družstvo má - a které osoby ve skutečnosti dům vlastní - z veřejných zdrojů nejde zjistit.

Redaktorům se nicméně podařilo zastihnout Peckovou, a to v jejím domě ve vesničce blízko Brna. Žena redakci sdělila, že Launa je spolumajitelem domu - stejně jako její bývalý nadřízený Pšeja. A ona sama je v obchodním rejstříku pouze zapsaná. „Já sama tam nemám žádný podíl, jsem jenom předsedkyně,“ řekla Pecková. „Já jsem to brala tak, že je to přivýdělek pro mě ze známosti,“ dodala.

Sám Pšeja získal ještě jiný byt v srdci Brna, a to v Solniční ulici. Jemu blízcí občanští demokraté v radě to odhlasovali až těsně po komunálních volbách v roce 2014, když už věděli, že ODS na jedno volební období bude muset vedení radnice přenechat vítěznému ANO. A s ním i rozhodování o privatizacích bytů.

Naproti velkému parku Lužánky stojí dům v rušné brněnské ulici Lidická. Dnes zde vlastní byty Kamil Kotěra a manželé Kerndlovi. O prodeji budovy rozhodli už v roce 1999 radní brněnského magistrátu a budovy se vzdala městská část Brno-střed, v jejíž radě tehdy zasedal i nynější ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Dům získalo družstvo, jehož členem Kerndl opět původně nebyl. V jeho vedení zasedl až o dva roky později. Ve stejné době se zároveň stal Blažkovým koncipientem, spolu s obviněným někdejším vlivným členem ODS Otakarem Bradáčem.

S Blažkem se nicméně dvojice znala již ze studií práv na brněnské Masarykově univerzitě, kde Bradáč s Kerndlem studovali a Blažek zde vyučoval.

Kamil a Roman Kotěrovi si už v roce 2006 ve stejném domě díky povolení družstva vybudovali každý půdní byt 3+1. Družstvu za to zaplatili každý po tisícikoruně.

Sám Kerndl pak začal jednotlivé byty z družstva vyvádět do osobního vlastnictví. Manželé Kerndlovi tak v roce 2016 získali byt 4+1 o rozloze 125 metrů čtverečních. V ten samý den družstvo převedlo další byt 4+1 podobné velikosti na Kerndlovou. Pravost podpisu přitom jako právnička garantovala nynější primátorka Markéta Vaňková - rovněž Blažkova bývalá koncipientka.

Ministr spravedlnosti tento týden pro Seznam Zprávy vyloučil, že by nějaké privatizace ovlivňoval ve prospěch spřízněných politiků. „V radě městské části jsem byl před 12 a více lety a nikdy za mnou nikdo nebyl, abych mu jakkoli ‚pomáhal s byty‘,“ napsal Seznam Zprávám Blažek. Vaňková na dotazy nereagovala.

V roce 2018 svůj půdní byt Roman Kotěra daroval Kerndlovi. Smlouvu opět podepisovali v advokátní kanceláři u Vaňkové. A to jen pár dní před komunálními volbami, po nichž se Vaňková poprvé stala brněnskou primátorkou.

Minulý měsíc v domě policisté prováděli domovní prohlídku u Kamila Kotěry v souvislosti s bytovou kauzou. Kamila na místě zastihli i reportéři, ten s nimi ale odmítl mluvit.

V klidné Bayerově ulici u Lužáneckého parku v srdci Brna v roce 2002 za 80 tisíc zprivatizoval byt 1+1 přímo Kamil Kotěra. Zhruba čtyřicetimetrové bydlení do prodeje poslala rada městské části Brno-střed, v níž tehdy seděl Pavel Blažek.

Půl roku před volbami to pak schválilo zastupitelstvo. Kotěrův bratr Kerndl o tři čtvrtě roku předtím nastoupil k Blažkovi jako advokátní koncipient. V éře vlády ODS se později stal šéfem správy nemovitostí Brno-střed.

Bytový dům v Burešově ulici poslalo Brno do privatizace v roce 2005 za nabídkovou cenu 6,6 milionu korun. Radním centrální městské části byl tehdy už nejenom Blažek, ale i Kerndl a také Otakar Bradáč, který jako údajná hlava organizované skupiny skončil v říjnu ve vazbě.

Nemovitost v Burešově ulici získalo družstvo, v němž žádný z politiků nefiguroval. V roce 2011 se ale jeho předsedou stal Roman Kotěra, tedy nevlastní bratr náměstka Kerndla.

Do tohoto bytu vtrhli na začátku října policisté s povolením k domovní prohlídce. Hledali v něm důkazy právě pro kauzu Byty. Mají totiž za to, že Bradáč manipuloval s přidělováním městských bytů v uplynulém volebním období. Dlouhodobě ale pracují s verzí, že ke kšeftům s brněnským městským majetkem docházelo již mnohem dřív. A mapují mimo jiné konstrukci, že organizované skupiny se pokoušely dosáhnout privatizace domů družstvům nájemníků. Mezi těmi ale měli své bílé koně, přes které družstva ovládali.

„Upláceli nájemce bytů v domech určených k privatizaci, kteří jim přenechali pronajaté byty k další dispozici, a nadále pouze formálně vystupovali vůči pronajímateli městu Brnu jako členové bytových družstev založených za účelem privatizace,“ shrnují policisté v jednom z dokumentů.

Samotného Romana Kotěru se na policejní podezření přeptat nejde. Reportéři Seznam Zpráv se jej v bytě v Burešově ulici snažili zastihnout hned několikrát. Nikdy neotevřel, i když se v bytě svítilo. Stejně neúspěšné byly i tři návštěvy na radnici Brno-střed, kde dělá místostarostu.