„Literární dílo.“ Muž obviněný za obří podvod píše o vraždění policistů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Důvěru v investici jim dávalo přesvědčení, že IPC řídí brněnský architekt Oliver Kálnássy. Avšak sedmiměsíční investigace Seznam Zpráv rozkryla, že ve skutečnosti za ní stojí opakovaně odsouzený a exekucemi zatížený podvodník Ladislav Vaněček. A že vedení společnosti IPC místo zhodnocování peněz úspory lidí ve velkém vybírá v hotovosti, nebo je utrácí za luxus v obchodech pražské Pařížské ulice anebo jimi podporuje ruskou propagandu z dílny někdejšího Klausova mluvčího Petra Hájka.

Následovala razie detektivů NCOZ, po níž byla letos v únoru obviněna v souvislosti s IPC čtveřice lidí. Právě Ladislav Vaněček je podle informací Seznam Zpráv mezi stíhanými –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s tím, že IPC „fakticky ovládal a řídil prostřednictvím dalších osob“ a společně provozovali takzvané Ponziho schéma. Za podvod Vaněčkovi v případě odsouzení hrozí až deset let vězení.

„Soustavně vyváděli peněžní prostředky poškozených klientů společnosti IPC, že jim nezbyly prakticky žádné peněžní prostředky, které by umožnily zpětnou výplatu všech poškozených klientů ICP, včetně v obviněnými nepravdivě proklamovaném objemu zhodnocení a výnosů z investic,“ píše policie v jednom z dokumentů, který mají reportéři k dispozici.

Ladislava Vaněčka se Seznam Zprávám kontaktovat nepodařilo. Na začátku pátrání Seznam Zpráv sice slíbil loni reportérům rozhovor, ale nikdy ho neposkytl.

Nyní mu reportéři zaslali dotazy prostřednictvím jeho webu, avšak nereagoval, a stejně dopadla snaha oslovit ho přes advokáta.

Vaněček je kvůli podezření z obřího podvodu stíhán na svobodě a na internetové doméně registrované na jednu z firem propojených s IPC vytváří blog, kde osud IPC a to, že je v insolvenci, popisuje jako spiknutí médií a policie.

A poslední zveřejněný příspěvek z dubna popisuje brutální vraždění policistů, kteří přišli na domovní prohlídku kvůli podezření z ekonomické trestné činnosti. Detailně popisuje jejich usmrcování za pomocí louhu vylitého do obličeje, středověkého meče či tříštivých střel dum-dum.

„Každý náboj vykoná dobrodiní. Zabije dalšího fízla. V břiše dírka, v zádech kráter. Tak to má být. Buď hodný policajt a rychle umři,“ praví se v příspěvku, který web rámuje jako alternativní prolog k připravovanému Vaněčkově románu. Doplňuje ho koláž, na níž je Vaněček vyobrazen jako filmový Terminátor i s jeho heslem „I’ll be back“.

V samotném závěru je pak noticka, že jde o fikci. „Tato verze začátku mého románu je čistou fikcí. Nikdy by mi nic podobného ani ve snu nenapadlo. Je vlastně záhadou, jak toto dílo vzniklo,“ doplnil nakonec stíhaný.

Policisté jeho činnost podle zdrojů Seznam Zpráv monitorují. Protože ale autor vše prohlašuje za literární dílo, nijak nezasáhli. „Vámi uvedený příspěvek na blogu je našemu útvaru znám. ‚Pokleslý literární žánr‘ však nekomentujeme. Více informací k této věci nebudeme poskytovat,“ uvedl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Policie o kauze IPC informovala naposledy toto úterý. S tím, že Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo stížnost obviněných proti trestnímu stíhání.

U Vaněčka a jeho spolupracovníků jen mezi lety 2017 a 2021 dle policie zmizelo na 620 milionů korun. IPC ale fungovala až do loňska. Detektivové tak pokračují ve vyšetřování s cílem zjistit, co se s penězi dělo poté, co firma částečně změnila svoji strukturu. Celkový objem škody i počty poškozených tak mohou ještě nabobtnat.

„Obvinění ponechali na účtech společnosti IPC jen minimální zůstatky, podařilo se zajistit přes 140 milionů Kč na majetku, který ovládali. Všichni obvinění mají soudem uložen zákaz vycestování do ciziny,“ uvedl v obecné rovině mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Seznam Zprávy ověřily z policejních listin i jména zbylé trojice obviněných. Vaněček je stíhaný společně se svými spolupracovníky Oliverem Kálnássym a Ivanem Machoněm, kteří předtím pro Seznam Zprávy přiznali, že peníze klientů skutečně v hotovosti z účtů investiční společnosti vybírali. Odmítli ale objasnit, proč to dělali.

Kálnássy to nechtěl vysvětlit ani nyní. Na poznámku redaktorky, že mizení peněz z IPC je základní otázkou kauzy, odvětil: „Je to základní otázka, ale prosím mluvte jen s právním zástupcem,“ uvedl manažer. Právník ale reportérům věc odmítl komentovat s tím, že nemá čas.

Machoňův advokát Ladislav Drha redakci napsal, že stíhání jeho klienta je nesmyslné. „Klient si není vůbec vědom, že by ve společnosti IPC docházelo k jakékoli trestné činnosti. Klient zásadně odmítá, že by se čehokoli dopouštěl. Skutků, z nichž jej policie viní, se ze své pozice ani dopustit nikdy nemohl, je to absolutní nesmysl,“ uvedl obhájce.

„Klient se stal součástí policejního honu na čarodějnice,“ doplnil Drha.

Investoři IPC – lidé, kteří svěřili firmě úspory – jsou nyní v komplikované pozici.

Peníze totiž papírově nepůjčovali přímo IPC, ale vkládali je do takzvaných svěřenských fondů, které zakládali jejich finanční poradci, jimž za investice nasbírané od lidí vyplácela IPC vysoké provize. Teprve ze svěřenských fondů následně peníze tekly do firem propojených s IPC.

Podle interních informací, které se reportérům podařilo shromáždit, mělo toto schéma za cíl obejít regulaci České národní banky. To nyní v dokumentech potvrzuje i policie.

„Zneužili zejména toho, že svěřenské fondy nepodléhají dohledu regulátora trhu České národní banky,“ píší detektivové, ale dodávají, že IPC tak zákon, který má chránit investory, stejně porušila.

Když chtěla ČNB v roce 2020 zkontrolovat, zda IPC neprovozuje neoprávněný investiční byznys, firma ke kontrole potřebné doklady neposkytla, ani když za to dostala od ČNB pokutu sto tisíc. Policii pak trvalo další tři roky, než loni v IPC provedla razii.

IPC mezi tím strukturu ještě vylepšila. Cílem podle policie bylo „přesunout veškerou odpovědnost za počínání obviněných na ostatní správce svěřenských fondů, s výjimkou obviněných, což vše bylo ostatním klientům a poškozeným zatajeno“.

V policejní síti nyní uvázl –⁠⁠ jako čtvrtý do výčtu obviněných –⁠⁠ i Jiří Grössl, který fungoval jako obchodní ředitel IPC.

„Jako školitel správců svěřenských fondů a jako účastník takzvaných investičních porad se podílel na poskytování nepravdivých a zavádějících informací klientům společnosti IPC,“ píše policie.

Grössl přitom přesvědčoval klienty IPC, aby se jako poškození nechali hromadně zastupovat advokáty, které jim vybere.

„Věříme, že brzké hromadné zastupování zakladatelů a svěřenských fondů umožní nahlédnout do spisu a poskytnout vám detailní radu, jak postupovat. Po získání podkladů bychom vám dodali postup, jak konat z pozice správců,“ psal například v e-mailu finančním poradcům.

Grössla se reportérům kontaktovat nepodařilo. A práci pro IPC už nedělá ani mluvčí firmy Roman Hrůza. I jemu totiž společnost dluží peníze. „U IPC a jejich dceřiných společností mám pohledávky od září 2022 do července 2023 v celkové hodnotě přes 300 tisíc korun. Tato částka zahrnuje PR služby, které nebyly uhrazeny,“ řekl redakci Roman Hrůza.