Lidé přišli o stamiliony. Podvod to ale nebyl, tvrdí muž od Krejčíře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když exčlen Krejčířova gangu Aleš Kohoutek v posledních letech vystupoval před investory své firmy Glocin, vyprávěl jim, že jeho trestná činnost je minulostí. Že se polepšil a nyní dokáže zhodnotit jejich úspory o stabilních 20 procent ročně.

Dnes se však Aleš Kohoutek pokouší stejným investorům vysvětlit, kam jejich stamiliony korun zmizely a proč jim je nevrátí. Znovu kolem něj krouží policie a hrozí mu, že jako hlavní tvář projektu bude pykat. A to sám, i když podle Kohoutka za zmizením peněz stojí jeho společníci.

Proto se rozhodl promluvit a pro Seznam Zprávy rozkrýt část dosud skrytého fungování Glocinu, který podle interních systémů dokázal od více než deseti tisíc klientů vybrat na 110 milionů eur a stal se tak jedním z největších padlých investičních schémat, kde lidé v posledních letech přišli o peníze.

Stalo se tak za přihlížení policie, která opakovaně prověřování Kohoutkovy firmy odložila s tím, že se o podvod nejedná. A sám Kohoutek na otázku, zda byl vše od začátku podvod, odpovídá záporně. „Neexistuje jiná odpověď než kategorické a důrazné ne,“ říká.

Příčinou toho, co se stalo, je podle něj vnitrofiremní „puč“ jeho spolupracovníků, z nichž jmenuje například Slováka Maroše Mikláše. Tvrdí, že právě jemu podle vzájemných dohod peníze investorů posílal, aby je zhodnotil těžbou kryptoměn.

Mikláš však naopak z odklonění jiné části peněz obviňuje zase Kohoutka. Další stamiliony korun totiž podle toho, co reportéři zmapovali, Glocin poslal do Švýcarska na vybudování údajné platební instituce, do nemovitostí v Dominikánské republice či do zkrachovalého Našeho Finančného Družstva ze slovenské Starej Ľubovně. A také do těžby kryptoměn.

Ve vzájemné komunikaci, kterou reportéři získali, se Kohoutek s Miklášem o miliony - v eurech - dohadují.

Samotný Glocin peníze investorů nezhodnocoval. Tuto firmu s virtuálním sídlem v britském Manchesteru nazýval Aleš Kohoutek zúčtovacím centrem. Lidé sice posílali na její účty stamiliony, ale velká část peněz se tam neohřála.

Z Podnikatelské družstevní záložny, kde měl Glocin konto, odtékaly peníze pryč do sítě dalších firem ovládaných Kohoutkovým společníkem.

Kohoutek totiž v roce 2019 uzavřel smlouvu s americkou firmou Bit.NXT, za níž stojí už jmenovaný Slovák Maroš Mikláš. A právě ta měla investice zhodnocovat.

Režie Glocinu přitom ukrojila značnou část toho, co mu lidé posílali na účet. Dvacet procent peněz činilo zhodnocení slibované investorům a další desítky procent z vybraných peněz padly na provize stovkám finančních poradců, kteří do Glocinu přiváděli další duše.

I tuto matematiku Kohoutek Seznam Zprávám potvrdil.

„Je to padesát procent ročně,“ vedl Aleš Kohoutek s tím, že minimálně o tolik Mikláš musel peníze zhodnotit, aby byl Glocin na nule.

Aleš Kohoutek ale tvrdí, že za celou historii spolupráce Mikláš žádné zhodocení Glocinu zpět neposlal (s výjimkou několikaměsíčního období, kdy měl Glocin zmrazené účty policií). „Ano, tok peněz byl jednosměrný,“ řekl Kohoutek.

A to Seznam Zprávám potvrdil i Mikláš, avšak s tím, že je za to zodpovědný Kohoutek. „Do roku 2022 Glocin nežádal od Bit.NXT žádné platby,“ tvrdí Mikláš.

Úroky investorům i provize finančním poradcům tak šly z peněz, které posílali další investoři. Glocin je fakticky „projídal“. V jiných kauzách za podobných okolností policie obvinila aktéry z chodu takzvaného Ponziho schématu.

Ne tak v případě Glocinu.

Kohoutek se totiž zaklíná tím, že neměl důvod pochybovat, že závazky vůči klientům nebude jeho firma schopná splnit. „Mikláš tvrdil, že vydělává stovky procent,“ řekl Kohoutek s tím, že mu věřil a i za Glocin předpokládaný (ale nikdy neposlaný) zisk dále investoval do vlastních projektů.

Jak přesně ono zhodnocování, kterému v minulosti uvěřila i policie, mělo fungovat, je dodnes nejasné.

Když v roce 2020 na základě trestního oznámení Finančního analytického úřadu začali Glocin detektivové prověřovat, Mikláš dodal „forenzní analýzu“ vypracovanou hongkongskou firmou, za níž stojí další Slovák.

Seznam Zprávy ji získaly. Analýza mluví o zhodnocení až 1800 procent ročně. Odhad ovšem zakládala na masivním růstu hodnoty kryptoměny Zcash, kterou projekt údajně těží. Zmiňuje možnou budoucí hodnotu až 700 eur za jednu minci. Reálně ale za celou dobu existence kurz Zcash spíše klesá a jeho hodnota na burzách dnes není ani 30 eur.

Maroš Mikláš ale pád kryptoměny Zcash označil pro Seznam Zprávy za irelevantní. Podle něj jeho firma operuje s dalšími kryptoměnami. „V současnosti jsou na svých vrcholech s velkým potenciálem dalšího růstu,“ říká opět jen obecně podnikatel.

Není však ani jasné, kde přesně Mikláš údajné kryptoměny těžil - těžba je totiž mimořádně energeticky náročná a vysoké jsou i náklady na nákup těžebních zařízení. Obchodní partneři veřejně umístění centra dlouhodobě nechtěli upřesnit.

Reportéři zjistili, že záběry z promo videa Glocinu snímají prostory bratislavského DataCube - za zvuků dramatické hudby a s komentářem, že je bezpečnost zajištěna ozbrojenou ochrankou.

Při dotazu na DataCube však Maroš Mikláš spolupráci bagatelizuje s tím, že Glocin neměl povolení bratislavské datacentrum v reklamních materiálech používat a že šlo jen o jednoho z partnerů, u kterého byla Bit.NXT v nájmu.

„V čase výrazného růstu energií jsme si začali pronajímat služby datacenter v zahraničí mimo EU, kdy byla laciná a dostupná energie. Využívali jsme tedy i několik outsourcovaných datacenter současně, se kterými jsme se dělili o zisky a náklady,“ říká Mikláš.

Nevyjádřil se ani k tomu, kde nyní jsou desítky milionů eur, které Kohoutek podle svých slov do Bit.NXT odeslal. Kohoutek chce na účet své další firmy od Bit.NXT vrátit více než 600 milionů korun a další miliardy zhodnocení, které měl Mikláš podle něho dodat.

„Vymáháme částku 25 milionů eur, jakožto přímo zaslané finanční prostředky, a částku přesahující 212 mil. eur jakožto částku výnosovou, která v sobě obsahuje také doposud nesplatné pohledávky za touto firmou,“ řekl Kohoutek s tím, že na Mikláše nechal podat na Slovensku trestní oznámení. Ta mají Seznam Zprávy k dispozici.

Další peníze dotekly i k samotnému Kohoutkovi.

Ten v soudních dokumentech v minulosti tvrdil, že je sice zaměstnaný u firmy Glocin jako manažer, ale že jeho průměrný měsíční příjem činí zhruba 13 tisíc měsíčně. V listinách tehdy uvedl, že prakticky nic nevlastní. Samotná firma Glocin byla napsaná na Kohoutkova syna, který prý otce zaměstnal.

Něco jiného ale říká Kohoutkova komunikace s obchodními partnery, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici. Ti ho totiž obviňují, že si z balíku peněz strhával více než 150 tisíc eur měsíčně - v dnešním přepočtu téměř čtyři miliony korun. A že jeho výplata byla deset procent z toho.

Kohoutek na to Seznam Zprávám řekl, že tyto peníze nevyužíval pro sebe, ale dále investicemi zhodnocoval - například nákupem nemovitostí. Ty však nejsou napsány na Glocin.

Loni se pak vyřešily i Kohoutkovy dluhy. Zatímco hlava Glocinu od investorů vybírala stamiliony, po ní samotné zároveň šli exekutoři. Kohoutek dlužil statisíce státu za náklady své vlastní obhajoby v trestních řízeních, ale nesplácel ani úvěry, které si dříve vzal. Největší částku - více než 20 milionů - Kohoutek dlužil ČSOB. A to už od roku 2008, kdy ho soud s dvojicí spolupachatelů uznal vinným z úvěrového podvodu a nařídil mu nahradit bance škodu.

Pak ale většina Kohoutkových věřitelů vzala svoje nároky zpět. Desítky milionů nechala ze seznamu škrtnout i ČSOB. Věřitelé to zdůvodňovali buď tím, že dluhy jim za Kohoutka uhradila neznámá osoba, nebo členové Kohoutkovy rodiny. „Mám to štěstí, že mi pomohla moje vlastní rodina v těžké situaci. Tedy prostředky na oddlužení použité nebyly od našich klientů,“ uvedl Kohoutek.

Ve Frýdku-Místku rovněž Kohoutek začal v posledních letech budovat dva domy za desítky milionů korun. Loni se jednoho z areálů o rozloze pěti tisíc čtverečních metrů zbavil. Napsaný byl na další britskou firmu, kterou Kohoutek zastupoval. Za devět milionů nemovitost prodala muži z Tachova. Kohoutek ale popírá, že by šlo o bílého koně.

„Ke zpeněžení jedné z nemovitostí před časem došlo za účelem financování vymáhání pohledávek Glocinu, a to kupci, kterému se projekt líbil a který má také zájem projekt dokončit,“ uvedl Kohoutek.

Maroš Mikláš i Aleš Kohoutek už druhý rok paralelně slibují, že peníze lidé dostanou zpět. Proces je ale podle Mikláše složitý a trvá dlouho.

„Bit.NXT se snaží pomoct klientům Glocinu, i když s nimi vůbec nemá uzavřenou smlouvu,“ tvrdí Mikláš a obviňuje Kohoutka z toho, že si klienty vzal jako rukojmí.

Muži se od svého byznysového rozchodu v roce 2022 přou o to, jakou část peněz a jakým způsobem mají firmy, za nimiž stojí, klientům Glocinu zaplatit. A lidé stále čekají na peníze marně.

Kohoutek zároveň tvrdí, že pro Glocin shání další investice a investory, které mu pomohou závazkům dostát bez ohledu na peníze zadržované Miklášem.

„Jelikož jsem měl docela pozitivní zkušenost ze španělsky hovořícího Karibiku, využil jsem pod tlakem okolností v prosinci roku 2022 vládní pobídky jihoamerického státu Venezuela podílet se na těžbě zlata na státem vlastněných pozemcích v deštném pralese v oblasti El-Dorado,“ popsal například Kohoutek projekt v jedné z nejméně stabilních zemí světa.

„Nebojím se, že bych šel do vězení. Opravdu jsem udělal všechno proto, aby bylo jasné, že jsem nikoho podvést nechtěl,“ řekl Kohoutek s tím, že dále usiluje o vyplacení klientů a jezdí například do Itálie hledat někoho, kdo by mu svěřil další až stovky milionů eur.

Mezitím už vznikl další projekt EVO, který nabízí zhodnocení rovnou 21 procent. Investory nabírá na akcích, na nichž dle pozvánek vystupuje i Mikláš. Projekt se snaží přebrat některé obchodníky, kteří lidem zprostředkovali Glocin, ale i zoufalé klienty Glocinu. A uváděl přitom stejnou firmu se sídlem v Hongkongu, která vypracovala výše jmenovanou analýzu horentní ziskovosti Glocinu.

„Za projektem EVA nestojím a nemám v tomto projektu jakoukoliv majetkovou účast,“ dušuje se Mikláš. Kohoutek ho naopak obviňuje z toho, že se mu byznys pokusil přebrat a jeho nechat jen s dluhy vůči lidem.

Policie podle dostupných informací kauzu znovu prověřuje.