„Konec policie v přímém přenosu.“ Dostat hlídku ke střelbě trvalo 38 minut

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V jihočeských Vodňanech volal 4. září na číslo 158 muž: Jdeme s kamarádem z hospody a někdo po nás střílí, oznámil.

Na druhé straně linky – u policie – se místo okamžitého výjezdu začal řešit složitý rébus: kterou hlídku na místo poslat. Jediná místní hlídka už byla jinde a v sousedním Protivíně je policejní oddělení už dlouho otevřené jen v některé dny - nebyl dostatek policistů, kteří by tam sloužili. A tak za střelcem museli vyrazit policisté až z Písku. Od prvního zavolání na tísňovou linku do příjezdu hlídky uběhlo dlouhých 38 minut.

„Sledujeme konec policie v přímém přenosu,“ komentuje to ve své kanceláři vedoucí obvodního policejního oddělení v Písku Martin Červenka. „Volání ve 20:58. A ve 21:36 se policisté hlásili z místa,“ rekapituluje Červenka.

Martin Červenka nedávno vytvořil webové stránky nazvané právě Konec PČR. Anonymně si do nich, jak říká, vylil svoji frustraci, která ho zasáhla po 19 letech u policie. Z toho, jak dramatický je nedostatek policistů z první linie, kteří jako první jezdí ke rvačkám, vykradeným sklepům, řeší dopravní přestupky, sbírají na ulici opilce…

Rozladění je tak silné, že se vedoucí oddělení z Písku rozhodl promluvit pod svým jménem. U policie je to neobvyklé, řadoví příslušníci nekomunikují s novináři vůbec, důstojníci až na výjimky přes oficiální mluvčí.

„Lidé by měli vědět, že za téhle situace jim policie někdy nemusí poskytnout službu, kterou od ní čekají a za co si ji platí,“ vysvětluje však Martina Červenka, proč tyto zvyklosti prolomil.

Jeho zkušenosti navíc potvrzují přímo z terénu dvě desítky dalších policistů napříč Českem.

Se všemi Seznam Zprávy hovořily. Policisté mluví o tom, že nedostatek lidí je nyní nejhorší za posledních patnáct, dvacet let. A že vede k obrovskému přetížení špatně placených policistů a k zavírání nebo k omezování činnosti mnoha oddělení, na nichž oproti tabulkovým počtům slouží jen zlomek lidí.

Jak Seznam Zprávy rozhovory s policisty ověřily, případ téměř čtyřicetiminutového „dojezdu“ ve Vodňanech není při současných počtech policistů vůbec ojedinělý.

V Liberci, jak popisují další policisté, například nedávno v noci oznámil mladý muž, že ho někdo na ulici oloupil o telefon. Hlídka se dostala na místo až po 50 minutách. A zjistila, že mladík to už vzdal a odešel nejspíš domů. Dodnes policisté nevědí, kdo to byl a co se přesně stalo.

V Liberci, pátém největším městě Česka, bývala čtyři policejní oddělení. Zbyla dvě, navíc s těžkým podstavem policistů.

V oddělení Vápenka by mělo sloužit 56 „tabulkových“ příslušníků, reálně jich je 27. Opět podle tabulek by 41 policistů mělo být nasazováno na výjezdu k případům. „Ale je nás 18,“ počítá jeden z policistů.

Znamená to, že na krajské město vychází v ideálním případě pět policejních hlídek na den a tři v noci. Jedna hlídka rovná se dva policisté, takže noční Liberec se 120 tisíci obyvateli střeží jen šest příslušníků, kteří - když není zázrakem hlášena žádná bitka ani ukradený mobil - sedí ve tři ráno v kancelářích a ťukají do počítačů starší nabrané případy.

Podobné počty i zkušenosti se objevují napříč republikou.

V jednom západočeském městě (Seznam Zprávy ho stejně jako jména na přání vypovídajících policistů neuvádějí) má být na oddělení 20 policistů určených do terénu, ve skutečnosti jich je 11 a jen stěží dokážou pokrývat nepřetržité služby.

A ještě chodí z rozkazu nadřízených sloužit do okolních měst, kde je nouze o policisty dokonce vyšší. Tak to ostatně funguje na mnoha místech, kde se chybějící policisté doplňují kolegy ze sousedních oddělení, kde ale s počty lidí rovněž zápasí. Tím se nedostatek policistů ještě prohlubuje.

„Když vám vykradou garáž, počkáte si na nás klidně i tři hodiny. Protože nejdřív musíme do herny, kde se to mele, a pak ještě na další dvě místa,“ dává policista ze západních Čech příklad, jak lidé konkrétně tuhle situaci mohou pocítit.

V Pardubickém kraji, kde některá oddělení na noc zavírají (dokážou držet provoz jen přes den) a rajón policistů se tak v noci podstatně zvyšuje, trvá policistům, jak říkají, i hodinu, než zkrátka jen přejedou z okresu do druhého.

„U nás už vidíme, že pachatelé vědí, že je nás málo. A přestali se bát,“ říká policista z Karlovarského kraje – z města, kde 39 míst je obsazených jen 18 policisty.

„Já s tím kolegou souhlasím: policie pomalu končí. Vidím to každý den ve službě,“ přidává se další policista z Plzeňského kraje s odkazem na webové stránky píseckého Martina Červenky.

Mimochodem, Martin Červenka musí kvůli podstavu jako vedoucí sám občas do hlídkové služby – jako v době, kdy u policie začínal. Dnes má pod sebou 28 policistů, správně bych jich mělo být 41. A to už dnes ví, že v březnu jich bude jen 22 - odchody jsou už nahlášeny.

„Divíte se mi, že píšu o konci policie? Podívejte se: to jsou reakce kolegů, které mi přišly za pouhý týden. Mají stejné zkušenosti,“ ukazuje na stole dvacet centimetrů vysoký štos vytištěných e-mailů.

Počet policistů se na jednu stranu dlouhodobě pohybuje kolem 40 tisíc a tohle celkové číslo se podle oficiálních statistik příliš nemění. „Kde však ke změně došlo, a to víme na základě analýzy, kterou jsme před časem zpracovali, jsou fyzické stavy příslušníků sloužících na vybraných obvodních odděleních, které skutečně v některých územích poklesly,“ potvrzuje policejní prezident Martin Vondrášek.

Proč odcházejí právě policisté z terénu? Dobře se to dá ukázat na mladém policistovi M. K., který se stal letos tváří policejní náborové kampaně. „Práce 158krát jinak,“ zve video na hlavní stránce webu policie.cz, kde M. K. pózuje v uniformě a s baretem na hlavě.

M. K. slouží u cizinecké policie v Praze, teď ale odchází. V uzavřené skupině na facebooku, v níž spolu policisté komunikují, napsal, že nedokáže v hlavním městě vyžít za 34 tisíc hrubého.

Když ho reportér Seznam Zpráv kontaktoval, M. K. jen slušně poděkoval za zájem. „Nicméně se nechci účastnit žádných rozhovorů ani veřejně vystupovat,“ omluvil se M. K.

Platy jsou - nepřekvapivě - hlavním důvodem, proč policie nemá lidi do ulic. „V některých krajích je konkurence na trhu práce tak velká, že se nám nedaří přijímat dostatek policistů do služebního poměru a ani udržet zkušené policisty, kteří mnohdy dostávají zajímavé nabídky mimo policii,“ uznává policejní prezident Vondrášek s tím, že ročně policie přijme asi 2200 lidí, ale další zase odcházejí. Jako M. K. z policejního plakátu.

„Nastoupit k policii, to si dnes může dovolit jen někdo, kdo bydlí u maminky,“ shrnuje Martin Červenka z oddělení v Písku.

Od policie ještě před několika lety odcházela podle statistik policejního prezidia čtyři procenta příslušníků, kteří sloužili čtyři a méně let. Dnes je to 12 procent (jsou to lidé, kterým zjevně nestojí za to vydržet ve službě aspoň 15 let a pak získat výsluhovou rentu, která jinak bývá silným motivem k setrvání u policie).

„Což je alarmující. A důvodem je právě to, že začínající policista, který chce zajistit rodinu, bydlení, si toto se svým platem prostě mnohdy nemůže dovolit. To je realita,“ říká policejní prezident Vondrášek.

Ministr vnitra Vít Rakušan začátkem září oznámil, že platy policistů budou v následujících třech letech růst o pět procent ročně. Nicméně vedení policie požadovalo 10 procent pro rok 2025.

V Plzni se někteří policisté rozhodli postěžovat si na platy a celkové rozčarování z práce originální formou: přes komunikační aplikace v mobilech se mezi policisty šíří jejich skladba, v níž zpívají o znechucení z poměrů u policie. Nejen těch finančních.

„Žlutá vesta, taky cesta, nemám z toho nic, popeláři v oranžovejch vydělaj si víc… Já se topím ve spisech bez sebemenšího smyslu, osmadvacet čistýho a hodnost sotva čtyřku,“ rapují v písničce.

A dotýkají se v ní i dalšího problému: zatěžujícího papírování a činností, které policisty – opět podle hlasů příslušníků, s nimiž Seznam Zprávy hovořily – zdržují od užitečné práce. „Ubíjí nás, jak ke každému případu píšeme dokola pořád to samé. A protože je nás málo, strávíme tím strašně času,“ říká jeden z policistů.

Už v roce 2006 představil tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) projekt reformy policie, kde jeden z bodů zněl „Dost bylo papírů“. Podle policistů, opět těch na ulicích, se toho moc nezměnilo.

Stejně tak policisté mluví o tom, že víc než řešení trestných činů a přestupků je dnes zatěžuje práce pro exekutory, soudy nebo pojišťovny.

Pojišťovny podle policistů často trvají na přítomnosti policistů i u těch případů a nehod, kde je škoda malá. Exekutorům zase musí policisté z běžného obvodního oddělení odpovídat na desítky dotazů měsíčně týkajících se dlužníků. Soudy využívají policisty k předvádění lidí, jimž se nepodařilo doručit předvolání na jednání. A správa sociálního zabezpečení žádá policisty o předvolání lidí, kteří nereagují na výzvy ke kontrolám.

Policejní prezident Vondrášek říká, že díky digitalizaci hodně papírových agend odpadá. Připouští zároveň, že policie by některé činnosti dělat nemusela.

„V červenci minulého roku jsme připravili ucelený materiál, který popisuje jednotlivé policejní agendy a zároveň stanovuje návrhy možných změn, které mají policistům ve výkonu služby ulevit. Některé se týkají našich vnitřních nařízení a předpisů, tam je provedení změny relativně jednoduché a k řadě z nich už došlo, jiné však vyžadují například změnu příslušné legislativy, a to je běh na delší trať,“ říká Vondrášek.