Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Náboženská sekta Dvanáct kmenů odešla z Německa do České republiky, když rodinám z této komunity odebraly tamní úřady děti, protože se zjistilo, že jsou pravidelně bity.
Na severu Čech se zase před několika lety usídlila náboženská komunita z Dánska – a také kvůli podezření z fyzických trestů.
Oba případy, vylíčené podrobně v pořadu Terén Kristiny Cirokové, naznačují, že to může souviset s benevolencí, již fyzickému trestání dětí poskytuje český právní řád.
„Je možné, že to s tím souvisí. Můžou tady (obě sekty – pozn. red.) třeba lépe argumentovat, že tresty, které používají, jsou přiměřené,“ říká o případech zmíněných komunit i náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN). Patří k těm, kteří mohou situaci změnit, neboť se se skupinou dalších odborníků podílí na vzniku novely občanského zákoníku, jež by měla dát společnosti jasný signál, že tělesné trestání dětí je nepřijatelné.
Tělesné trestání dětí je totiž sice zakázáno v 65 státech světa, ne však v Česká republice. Ta se už v roce 2007 zavázala, že ve svých zákonech takový zákaz také zakotví, avšak přesto je Česko jednou z posledních zemí v Evropské unii, které tento závazek nesplnily.
Doma stáli před soudem za bití dětí, teď žijí v Česku
Reportérka Kristina Ciroková natáčela o německé sektě Dvanáct kmenů a o náboženské komunitě z Dánska, které se přestěhovaly do České republiky. Členům Dvanácti kmenů německé úřady před 10 lety odebraly potomky a někteří kvůli bití dětí stanuli i před soudem. Nejpřísnější trest, dva roky vězení, dostala učitelka, která děti bila i osmkrát denně. Podezření z násilí na dětech čelí ve své zemi i dánská komunita. Jedna z jejích bývalých členek, která se vrátila z České republiky zpět do Dánska, dostala dvouměsíční trest vězení za to, že bila svého syna.
Podle Karla Dvořáka má jít o změnu „deklaratorní“ – tedy ne o přímý zákaz, za který by hrozily rodičům tresty. „Jde o to, že v občanském zákoníku by se přímo řeklo, že dítě má být vychováváno v prostředí, které je prosto násilí a nějakých psychických útrap,“ vysvětluje Dvořák.
Věří, že uzákoněním této normy by se změnilo nastavení společnosti, aby fackování a výprasky vnímali lidé jako nepřípustné.
„Stejně jako není normální dát pohlavek kolegovi, když s ním nesouhlasím, není to na místě ani u dítěte. Když se nebijí dospělí, neměly by se bít ani děti,“ říká náměstek .
Třetina rodičů děti bije
Že je fyzické trestání dětí v českých rodinách vcelku běžné, ukázal nedávný výzkum odborníků z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Zapojilo se do něj přes tisíc rodičů dětí do 18 let a více než třetina přiznala, že používá fyzické tresty jako součást výchovy.
„V České republice bohužel stále mezi rodiči převládá používání fyzických trestů jako výchovného prostředku, přestože je prokázáno, že mají dlouhodobé negativní důsledky,“ okomentoval výsledky vedoucí výzkumného týmu Radek Ptáček.
Výzkum také odhalil, že k tělesnému trestání se nejčastěji uchylují rodiče se středoškolským vzděláním s maturitou ve věku 25–34 let. Jde často o dospělé, které jejich rodiče také bili. Naopak nejméně na děti vztáhnou ruku lidé se středoškolským vzděláním bez maturity ve věku 45–54 let.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Dvořáka v Česku úřady odeberou z rodin ročně více než tři tisíce dětí. Říká, že je to alarmující číslo, a právě změna nastavení společnosti k tomu, jak se k dětem při výchově chovat, by měla podle něj vést i k potlačení velkého násilí v rodinách, na které už teď zákon pamatuje.
Novela občanského zákoníku by mohla do budoucna hrát roli třeba i při opatrovnických sporech mezi rodiči. „Když by například jeden z rodičů řezal dítě páskem za to, že nosí špatné známky, v dnešní době by soud musel posuzovat, jestli je ten trest přiměřený, nebo ne. Pokud by ale platila ta novela, bylo by jasné, že na místě není žádný fyzický trest,“ uzavírá Dvořák.
Chystaná novela by se do legislativního procesu měla dostat letos na podzim. Ve vládě prý na jejím schválení panuje shoda. Pokud změnu posvětí i poslanci a senátoři, mohla by začít platit od ledna roku 2025.
