Klička odsouzeného Horáčka: Skrytě vytáhl z dluhů svůj zámeček, stát ostrouhal

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na kopci na kraji Ústí nad Labem se tyčí budova bývalého zámečku. Je to místo, kde se měl před lety spustit podnikatelský projekt, který na papíře vypadal skvěle: zdejší dílny dají práci desítkám lidí, jimž se jinak hledá špatně práce - a to všechno s podporou evropských dotací.

Byl to záměr společnosti První chráněná dílna, jež patřila Tomáši Horáčkovi, podnikateli, nyní odsouzenému za machinace při velkých nemocničních zakázkách. A zároveň člověku, jehož už roky provází pověst vlivné postavy českého zdravotnického byznysu.

Horáčkova firma ale podle pozdějších kontrol tento projekt praní a žehlení prádla a šití oděvů nespustila. O část dotací tak přišla, spadla do dluhů a opravený zámeček se žlutou fasádou šel do dražby. Jen finanční úřad vyčíslil nedoplatky na 40 milionů korun.

Jak ale nyní Seznam Zprávy vypátraly a ověřily na základě dokumentů a svědectví, třípodlažní budovu dokázal Horáček ze zadlužené firmy skrytě „vytáhnout“. A dál si nad ní ponechat kontrolu. A navzdory exekuci získat do jiné své firmy pro sebe.

Z firmy tak odešel jediný majetek, jimž by teoreticky bylo možné uspokojit pohledávky finančního úřadu.

Jak se to celé stalo?

Pro odpověď je nutné se vrátit do roku 2014, kdy kontroly finančního úřadu odhalily, že První chráněná dílna za dotační peníze ve skutečnosti nic neudělala. V jiném objektu v Ústí nad Labem, kde se mělo prát a žehlit prádlo, berní úředníci našli přístroje zabalené ve fóliích a stojící na dřevěných hranolech. Dům navíc ani nebyl připojený na plyn, jenž měl napájet právě žehlicí linku.

Na zámečku ve Svádově kontroloři nenašli zaměstnance, kteří tam měli být. A místo vybavených dílen našli prázdné prostory.

Následovalo, co je obvyklé: finanční úřad nařídil vrácení části dotací (mimochodem, soud loni rozhodl, že se jedná téměř o devět milionů). A zámeček v roce 2022 poslal do dražby.

Kromě finančního úřadu byla věřitelem i Česká spořitelna, která První chráněné dílně poskytla úvěr. Zajištěný ho měla právě zámečkem.

Jak ukazují dokumenty, které Seznam Zprávy získaly, tuhle pohledávku od České spořitelny odkoupila nově založená firma Svádov. Vlastníkem společnosti pak byla firma Ekonprofi, která se roky zabývá tímto pohledávkovým byznysem.

Ve skutečnosti však Svádov vlastnil v době odkoupení pohledávky podnikatel Horáček. A to na základě takzvaných kmenových listů, které umožňují utajit skutečného majitele společnosti s ručením omezeným.

Michal Štroner, majitel firmy Ekonprofi, pro Seznam Zprávy potvrdil, že vlastníkem eseróčka Svádov byl jen na papíře – kvůli zakrytí Horáčka v pozadí.

„Horáček tu nemovitost strašně chtěl. Potřeboval ji odkoupit, aby se zbavil finančního úřadu,“ popsal Štroner.

Pohledávku od spořitelny tak firma Svádov, tedy Horáček v pozadí, odkoupila za necelých 11 milionů. S tím získala i přednostní právo na výnos z exekučního prodeje zámečku. Přičemž s různými dalšími poplatky se nakonec výše pohledávky Svádova vůči Horáčkově firmě vyšplhala až na 19,5 milionu.

Když pak finanční úřad vyhlásil dražbu, Svádov se přihlásil jako jediný zájemce. A zámeček získal za vyvolávací cenu 13 milionů.

Neboli: Horáček si tak, navenek neviděn, koupil dluh své První chráněné dílny. A díky tomu mu zůstal oblíbený zámeček. Celkem 13 milionů, za něž budovu následně vydražil, se mu zase od finančního úřadu následně vrátilo – protože, jak už bylo zmíněno, byla firma Svádov díky pohledávce koupené od banky první v pořadí při uspokojování věřitelů.

Ze čtyřiceti milionů, které chtěl finanční úřad po Horáčkově První chráněné dílně kvůli špatně využité dotaci a daňovým nedoplatkům, stát nedostal nic. „Tak to je, na finanční úřad nic nezbylo,“ potvrdil Štroner.

Horáček v písemných odpovědích na dotazy Seznam Zpráv nepopřel, že pomocí kmenových listů stál za společností Svádov. A tedy i za vydražením zámečku.

„Kmenové listy jsou legitimním nástrojem pro držení obchodních podílů obchodních společností. Nevidím důvod, proč bych tuto možnost nemohl využívat i já, zejména za předpokladu, kdy jsou vybrané společnosti od počátku mé spolupráce s policií terčem neustálých útoků a nájezdů,“ odpověděl Horáček.

Podle Horáčka je jen jeho soukromou záležitostí, jestli se rozhodne odkoupit pohledávku za jeho nebo cizí společností. „A jestli pohledávku využiji pro nákup nemovitosti v dražbě, je pouze moje věc. Pohledávka byla zakoupena od zástavního věřitele – banky – a do dražby se mohl přihlásit úplně kdokoliv,“ napsal Horáček.

A ještě na adresu reportéra Seznam Zpráv doplnil: „Vícekrát mě již nekontaktujte. Respektujte to.“

Z pohledu finančního úřadu bylo vše v pořádku. Podle zákona se nesmí dražby účastnit například sám dlužník a jeho manžel či manželka. Ale firmě, navenek nespojené s dlužníkem, nic nebrání.

„V případě, že je dlužníkem právnická osoba, je nemožnost zúčastnit se dražby vztažena na tuto právnickou osobu, nikoli na fyzické osoby, byť stojící v čele této právnické osoby či jakkoliv jinak provázané na další právnické osoby,“ uvedl Jan Havlíček, ředitel Finančního úřadu pro Ústecký kraj.

Michal Štroner z firmy Ekonoprofi, která navenek zaštítila koupi zámečku, dnes říká, že celý příběh převyprávěl i na policii, protože si uvědomil, že se stal Horáčkovým bílým koněm.

„Mám tam několik výslechů,“ řekl Štroner. Jeho výslechy jsou součástí mnohem větší kauzy společnosti Fair Credit Czech, zaměřené na poskytování úvěrů, o níž Seznam Zprávy v poslední době napsaly několik článků.

Ve firmě probíhá tvrdý boj byznysových skupin o ovládnutí společnosti. Právě Horáček je jedním z aktérů tohoto případu.