Kdo směl za Zemana na Hrad? Jména prozradíme, ale za 300 tisíc, řekli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kdo a kolik lidí mělo v časech prezidenta Miloše Zemana výhodnější postavení v přístupu do prostor Hradu? Tedy komu dali na Hradě vstupní kartu, a tím volný přístup do kanceláří v sídle hlavy státu?

Otázky, které ani v době počítačových databází nejsou pro hradní administrativu lehké ke zodpovězení.

Když Seznam Zprávy o údaje požádaly podle informačního zákona, byla odpověď odmítnuta. Přesněji: zpoplatněna částkou ve výši 300 tisíc korun.

Hrad to zdůvodnil tím, že průkazy ke vstupu, kterých je podle tamních úředníků „značné množství“, jsou dosud v předarchivní péči, nejsou roztříděné a informace o nich je prý nutné hledat v množství dokumentů, které zůstaly po éře Miloše Zemana.

„Získat požadované informace znamená probrat každý dokument a na základě odhalení vydaného a vráceného průkazu napočítat jejich celkový počet,“ formuloval to v odpovědi pro redakci Seznam Zpráv ředitel legislativního odboru Václav Pelikán.

Zajištění požadovaných informací odhadl na tisíc hodin práce. „Při ceně uvedené v sazebníku úhrad za poskytování informací Kanceláří prezidenta republiky 300 Kč za každou započatou hodinu práce činí celková výše úhrady 300 000 Kč,“ napočítal pak účet za poskytnutí informace.

Žádost o informaci reportérka poslala dvakrát.

Nejprve to bylo v polovině února, tedy ještě za prezidenta Zemana. Ptala se na počet vydaných karet za období tří posledních prezidentů. Tuto odpověď si Hrad ocenil dokonce na 600 tisíc korun.

Druhou žádost, omezenou už jen na funkční období Miloše Zemana, obdržel Hrad na konci března, kdy hlavou státu byl už Petr Pavel.

Lidé, kteří dříve na Hradě pracovali a znají, jak to v takových případech chodí, argumentaci ředitele Pelikána zpochybňují.

Bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Ivo Mathé, za jehož působení se podle jeho slov zaváděla elektronická databáze vstupních karet, se domnívá, že to tak těžké být nemůže.

„Myslím, že to je nesmysl. S pomocí výpočetní techniky by mělo jít během hodiny dohledat, kdo takovou kartu měl. Musí to být naprosto snadné. A pokud není, je to chyba,“ řekl Seznam Zprávám bývalý hradní kancléř Ivo Mathé.

Kriticky hodnotí postup kanceláře i bývalý vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky Jakub Doležal.

„Pokud jakýkoliv úřad argumentuje tím, že ho zjištění elementárních informací stojí neúměrné úsilí, mnohdy to poukazuje spíše na to, že správa dokumentů v té instituci je na opravdu špatné úrovni. Vlastní pochybení pak úřadu paradoxně poskytuje prostor pro výmluvy,“ vysvětlil Doležal, který v archivu na Hradě pracoval 15 let.

Jména dvou držitelů karet k volnému přístupu na Hrad zveřejnil už dříve Deník N.

Držiteli byli spolumajitel Parlamentních listů Michal Voráček nebo prezident česko-čínské komory a bývalý člen představenstva čínské společnosti CEFC Jaroslav Tvrdík.

Druhý ze jmenovaných Seznam Zprávám potvrdil, že kartu měl. Jak dlouho jí disponoval a z jakého důvodu ji dostal, odmítl sdělit. Řekl jenom, že ji ke konci funkčního období prezidenta Miloše Zemana vrátil.

„Já tyhle věci nebudu komentovat. To byla otázka mé spolupráce s panem prezidentem. Ta už skončila, a tím i nějaká etapa, ke které nemám potřebu se už vyjadřovat,“ uvedl bývalý ministr obrany Zemanovy vlády.

Spolumajitel Parlamentních listů Michal Voráček uvedl, že měl kartičku dokonce už z dob prezidenta Václava Klause. A to po celé funkční období – stejně jako u Miloše Zemana, u něhož Parlamentní listy patřily do výběru médií, jimž jako prezident poskytoval rozhovory.

Volný přístup na Hrad měl tedy Michal Voráček posledních dvacet let. „To je normální administrativní úkon. Ta karta mi byla nabídnuta a já jsem ji přijal,“ řekl Seznam Zprávám spoluvlastník média, které dle výzkumu Masarykovy univerzity z roku 2016 používá ve svých článcích často manipulativní techniky.

Kdo mu kartu nabídl, si už prý Michal Voráček nepamatuje. A stejně jako Jaroslav Tvrdík říká, že před odchodem Miloše Zemana ji vrátil.

O tom, jak snadný přístup díky kartě měl, mediální byznysmen uvedl, že i s kartou musel nejprve projít policejní kontrolou a výhodou podle něho bylo jen to, že do kanceláře, kde měl sjednanou schůzku, mohl jít bez doprovodu. Karta mu tedy umožňovala pohybovat se minimálně v určitých částech kancelářských prostor Hradu.

Michalu Voráčkovi to nepřišlo jako něco výjimečného. „Já to beru jako banalitu,“ uzavřel Voráček, který mimo jiné říká, že chodil na Hrad například kvůli konzultacím k mediálním zákonům nebo k České televizi.

To, že měl podobně volný vstup do částí sídla hlavy státu, nevyloučil ani advokát Marek Nespala.

Právník, který zastupoval v soudních sporech exprezidenta Miloše Zemana a spolupracoval s Hradem už v dobách prezidentství Václava Klause, na přímou otázku, zda byl také držitelem vstupní karty, neodpověděl.

„K detailům klientských vztahů se zásadně nevyjadřuji a k technickým už vůbec ne,“ odepsal v SMS redakci Marek Nespala.

Detaily kolem přístupu do hradních prostor jsou přitom – například vzhledem k bezpečnostní situaci – důležité.

Za bývalého prezidenta Miloše Zemana Hrad přijal přísná bezpečnostní opatření. Návštěvníci, kteří si chtěli sídlo českých králů a prezidentů prohlédnout, si nejprve museli vystát frontu u bezpečnostních kontrol.

I proto chtěly Seznam Zprávy po prezidentské kanceláři odpověď na to, kolik lidí v té době mělo VIP přístup do přísně chráněných prostor a o koho šlo.

Bývalý Havlův kancléř Ivo Mathé k tomu Seznam Zprávám řekl, že za něj měli krom zaměstnanců vstupní kartu jen tři lidé.

„Za mě to nebylo obvyklé. Za mě to měli jen tři bývalí kancléři: Schwarzenberg, Dobrovský a Medek, protože chodívali často na porady a považoval jsem to za slušnost. Nikdo jiný to neměl,“ vysvětlil Mathé.

O přidělení karet rozhoduje právě vedoucí prezidentské kanceláře, za Zemana to byl tedy Vratislav Mynář nebo jeho zástupce.

Jaký přístup zvolí nová kancléřka Jana Vohralíková, se Seznam Zprávy z odpovědi Hradu nedozvěděly. Vedoucí tiskového oddělení Hradu Markéta Řeháková poslala na tuto a další otázky jen velmi stručnou odpověď.

„Dosavadní systém vstupů do Pražského hradu je momentálně podrobován revizi a jsou formulována vnitřní pravidla postupu. Každý vstup do vnitřních prostor musí být důvodný. Jedná se o interní záležitost, proto se nebudeme dále vyjadřovat,“ odepsala v e-mailu.

Nevyjádřila se tedy ani k tomu, zda nemůže být bezpečnostním rizikem situace, kdy Hrad neumí rychleji než během tisíců hodin zjistit, kdo všechno má nebo měl k dispozici vstupní kartu. Ani k tomu, zda všichni, komu ji za Zemana hradní administrativa vydala, vstupní kartu vrátili.