Kdo chce ještě milost od Zemana? Nepočítáme to, tvrdí na Hradě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pátek 20. prosince, týden před druhým kolem sledované prezidentské volby, proletěla po poledni médii rychlá zpráva: Miloš Zeman dal milost Janě Nečasové.

Manželka bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) dostala podmínku za zneužití vojenské tajné služby. A prezident jí svým rozhodnutím prominul zbytek zkušební doby, která jí po uložení trestu zbývala.

Miloš Zeman to udělal - a nejen v tomto případě - v rozporu s pravidly, která sám před 10 lety nastavil: žádost o milost nepředal k posouzení Ministerstvu spravedlnosti a pardon udělil i přesto, že Jana Nečasová nebyla nevyléčitelně nemocná.

Kolik podobných případných milostí ještě na Hradě leží? Tedy žádostí, o nichž ví pouze prezident a jeho nejbližší okolí? To není možné zjistit. Stejně jako to, zda je Miloš Zeman případně stihne podepsat do 8. března, kdy mu skončí mandát.

Vedení prezidentské kanceláře sice přiznává, že na Hrad přišly stovky dopisů od odsouzených. Zároveň však tvrdí, že nepočítá, kolik z nich obsahovalo žádost o milost.

„Kancelář prezidenta republiky neeviduje zvlášť žádosti o milost a zvlášť další podání činěná odsouzenými nebo jejich blízkými,“ uvedl v odpovědi ředitel právního odboru Václav Pelikán, když Seznam Zprávy požádaly o informace s přesnými počty žádostí o odpuštění trestu.

Podle už zmíněného Zemanova nařízení z roku 2013 musí všechny žádosti o milost nejprve posoudit Ministerstvo spravedlnosti. Má být také jejich hlavním adresátem.

Posouzení spočívá v tom, že ministerstvo má rovnou zamítat všechny žádosti o milost, které se netýkají vážně nemocných lidí. To byla druhá Zemanova podmínka pro nový systém udělování milostí zavedený v roce 2012: že odpuštění trestu umožní jen lidem, kteří trpí „závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život“.

Podle reakce na žádost o informace Hrad všechny žádosti, které od lidí obdrží, přeposílá podle prezidentova nařízení právě Ministerstvu spravedlnosti.

„Některá podání obsahují jak žádost o milost, tak zároveň různé dotazy nebo stížnosti z trestněprávní oblasti a v takovém případě jsou postupována Ministerstvu spravedlnosti k posouzení žádosti o milost a zbývající část jejich obsahu je vyřízena přímo ze strany Kanceláře prezidenta republiky,“ stojí v odpovědi na žádost o informace.

Prezidentská kancelář napsala, že za letošní rok obdržela od lidí 1059 různých podání, která obsahovala jak právě žádosti o milost, tak i stížnosti a podněty, například od lidí sedících ve vězení.

To znamená: Pokud si například odsouzený člověk stěžuje na špatné jídlo ve věznici nebo šikanu od dozorců, předá Hrad dopis Vězeňské službě nebo Generální inspekci bezpečnostních sborů. A když je v dopise žádost o milost, dokument putuje na ministerstvo. Avšak nikdo podle Hradu nedělá „čárky“, kolik jich na miniserstvo takhle doputuje.

Hrad také v odpovědi na žádost o informace nabízí, že úředníci ze všech letošních 1059 podání vyberou pro Seznam Zprávy pouze žádosti o milost. Hrad si však za takovou službu účtuje 19 500 korun, což má být náhrada za čtyři dny práce úředníků.

Jenže není pravda, že všechny žádosti o milost putují od prezidenta na Ministerstvo spravedlnosti.

Seznam Zprávy v lednu zjistily, že za svou firmu požádali o milost třeba odboráři z Metrostavu. Stavební gigant se nesmí kvůli korupci tři roky ucházet o veřejné zakázky. Ale žádost podal přímo na Hrad, odkud dokument na ministerstvo nikdy nedorazil. „Já to mám jen z vašeho článku, který jsem četl,“ potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Přes ministerstvo nešla ani milost pro Nečasovou. „Ministerstvo nebylo adresátem návrhu o prominutí a nevedlo v tomto žádné řízení,“ uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

A třetí příklad: odsouzený šéf Lánské obory Miloš Balák dokonce nemusel podle vyjádření Hradu ani nic sepisovat - jednoduše se Zemanovi při osobním rozhovoru zmínil a ten mu prominul podmínku za zmanipulování 200milionové zakázky.

V systému nastoleném Zemanem sice tedy má ministerstvo žádosti „filtrovat“, zároveň však některé případy leží v hradních šanonech a ví o nich zřejmě jen úzká skupina lidí. Stejně jako o motivech, proč se té nebo oné rozhodne Miloš Zeman vyhovět.

Na otázku, proč některé žádosti o milost zůstávají na Hradě, není možné dostat odpověď. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už druhý měsíc neodpovídá na žádné dotazy Seznam Zpráv.

Po sérii článků o tom, jak využíval hradní party stan pro svůj lyžařský areál, se odmlčel i vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. „Bohužel komunikace se Seznamem skončila,“ řekl.

Jediný, kdo o milostech aspoň stručně mluvil, je prezidentův poradce Martin Nejedlý. „Miloš Zeman vždycky udělá nějaký krok, který si sám zdůvodní.V tom je velmi striktní. A rozhodně nikdo z nás na Pražském hradě nikdy nechtěl v záležitosti milostí prosazovat svůj osobní zájem,“ řekl Nejedlý pro Seznam Zprávy.

Potvrzené je, že se někteří lidé snaží u Zemana za konkrétní milosti přimluvit. Poslankyně ANO Helena Válková u prezidenta podle Deníku N sondovala, jestli by neprošlo odpuštění trestu pro muže odsouzeného na osm let za rozsáhlé daňové podvody.

Tahle žádost, narozdíl od jiných, šla přes Ministerstvo spravedlnosti. Úřad o ní stále rozhoduje. Válková však detaily nechce sdělit.

„Určitě o obsahu našeho rozhovoru nemám vůbec potřebu hovořit,“ odmítla Válková pro Seznam Zprávy vysvětlit, jak prezidentovi tento případ na osobním jednání podala. Válková také připustila, že se snažila prezidenta dlouhodobě přesvědčovat, ať uděluje víc milostí.

Oficiální čísla, poskytnutá prezidentskou kanceláří ukazují, že s blížícím se Zemanovým koncem ve funkci se na prezidenta obracelo stále víc lidí. Loni v srpnu mu poslali 74 podání, v prosinci 168. Stejné je to u Ministerstva spravedlnosti: V srpnu tam dorazilo 60 žádostí o milost, v prosinci 139.