Kazíte reputaci ruských investorů v Česku, vyčítal Zeman firmě na Hradě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až po únorovém vypuknutí ruské války na Ukrajině přehodnotil prezident Miloš Zeman své chování vůči režimu Vladimira Putina, kterého česká hlava státu obhajovala i po ruském zabrání Krymu v roce 2014.

Seznam Zprávy nyní získaly důkazy o tom, jak se prezident Zeman zajímal o ruské investice v Česku a záleželo mu na tom, aby měly ruské firmy v tuzemsku dobré jméno – a to v souvislosti s obřím tendrem na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Vyplývá to z notářského zápisu o jednání prezidenta se členy úřednické vlády Jiřího Rusnoka a manažery několika velkých zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji v září roku 2013. Jak Seznam Zprávy informovaly minulý pátek, hlášení o průběhu jednání krátce po jednání na Hradě nechal u notáře v Amsterdamu ověřit manažer skupiny NWR (tehdejší vlastník OKD) Marek Jelínek, který se jednání rovněž účastnil a Zemanovo chování popsal jako vyhrožování kriminalizací.

Schůzky u prezidenta, svolané s cílem řešit situaci v moravskoslezském regionu, se tehdy zúčastnili i zástupci ruské společnosti Evraz, která tehdy vlastnila ostravskou ocelárnu Vítkovice Steel. Podnik se v dané době zmítal v problémech.

Právě chabé výkony a špatnou ekonomickou kondici dle notářského zápisu prezident Zeman během jednání kritizoval – což podle hlavy státu poškozovalo reputaci ruských investorů v Česku.

Pro připomenutí, o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně se tehdy ucházelo česko-ruské konsorcium MIR.1200, ve kterém figurovaly dceřiné společnosti ruských státních podniků Rosatom a Gazprombank. V roce 2014 nakonec tendr spadl pod stůl, o výstavbě nových temelínských bloků se nyní znovu jedná.

„Prezident poukázal na skutečnost, že ruské firmy se ucházejí o výstavbu jaderné elektrárny v České republice. Prezident uvedl, že nerozumí tomu, proč se ruské firmy mohly na jedné straně ucházet o tento velký kontrakt v České republice a na druhé straně nedokázaly řádně spravovat svá stávající česká aktiva,“ pronesl dle zápisu u notáře Zeman na schůzce.

Prezident následně manažery rovněž vyzval, aby Evraz prodal svou ocelárnu skupině ArcelorMittal a došlo tak k jejich spojení.

Seznam Zprávám se podařilo zjistit, že firmu Evraz zastupoval na Hradě tehdejší předseda představenstva vítkovických oceláren Dmitrij Ščuka. Ten věrohodnost notářského zápisu z hradní schůzky redakci potvrdil. „Mohu potvrdit, že schůzka se konala a zápis odpovídá,“ řekl Seznam Zprávám Ščuka, který do letošního ledna řídil vítkovické ocelárny i pod novým majitelem a nyní pobývá v USA.

Seznam Zprávy zaslaly prezidentské kanceláři sérii dotazů, mimo jiné proč Zemanovi záleželo na dobrém jménu ruských podnikatelů v Česku nebo proč to dával do kontextu s tendrem na dostavbu jaderné elektrárny. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček odpověděl stručně: „Vše v průkazném a nezpochybnitelném národním zájmu České republiky. Bod po bodu, od A do Z.“

Seznam Zprávy analyzovaly dokumenty o jednání na Hradě s několika experty z oblasti bezpečnosti, diplomacie a energetiky.

Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který se v době svého působení v Černínském paláci (2018 až 2021) s prezidentem Zemanem dostával často do konfliktu, považuje za neskutečné, že Zeman poukazoval na problémy Evrazu v souvislosti s možným poškozením zájmů ruských firem v Česku.

„Skutečnost, ze Miloš Zeman se obává v souvislosti s výstavbou nových jaderných bloků v ČR o reputaci ruských investorů, je zcela bezprecedentní chování. Řekl bych, že to je nehorázné jednání v případě ústavního činitele. Ukazuje to, že dlouhodobě podporoval v tomto strategickém energetickém sektoru zájmy ruského státu, nikoliv ekonomické a bezpečnostní zájmy ČR. Lze si to také přeložit, že aktivně připravoval, dokonce by se mohlo říci zásadním způsobem vytvářel prostředí výhodné pro ruské subjekty a jejich pronikání a působení v ČR,“ řekl exministr Seznam Zprávám.

Podle Petříčka nelze Zemanovo chování omlouvat ani argumentem, že schůzka na Hradě se odehrála ještě před ruskou invazí na ukrajinský Krym.

„Nelze to zlehčovat ani tím, že v roce 2013 byla v Evropě do jisté míry lepší bezpečnostní situace a že až ruská anexe Krymu a podpora separatistických regionů na východě Ukrajiny od roku 2014 byly jednoznačným signálem o ruských úmyslech. Nevybavuji si, že by některý aktivní zahraniční politik takto bez skrupulí prosazoval cizí státní zájmy navzdory rizikům, která tento stát pro bezpečnost jeho země představuje,“ dodal exministr zahraničí z vlády Andreje Babiše.

Bývalý šéf ČEZ a později zmocněnec vlády pro jadernou energetiku Jaroslav Míl považuje za standardní, že se manažeři potkávají s nejvyššími zástupci států a naopak zástupci vlády prosazují své ekonomické zájmy.

„Neobvyklé je, když toto činí hlava státu, která na rozdíl od Francie či USA nemá exekutivní roli, ale v našem pojetí spíše reprezentativní a ceremoniální. Na druhou stranu zájem hlavy státu o hospodářskou situaci v jednotlivých regionech je standardní věcí. Sdělování úvah nad budoucím rozvojem regionu a firem v něm působících z pohledu státu spadá především do působnosti exekutivy, tedy ministrů, respektive pokud jde o věci zásadní, tak i premiéra,“ napsal Seznam Zprávám někdejší vládní zmocněnec pro jádro.

Podivil se nad tím, proč Zeman zástupcům vlastníka dolů OKD pohrozil kriminalizací v případě, že podnikatelé nesplní Zemanovy požadavky.

„Co je zarážející, je forma prosazování, ta v případě, že společnost neudělala nic nelegálního, byla totiž kontraproduktivní. Navíc s ohledem na výroky ministrů bylo zřejmé, že ze sociálního ani ekonomického hlediska nejde o kritickou situaci. Takže jedinými dvěma body, které z celého setkání vychází jako skutečný důvod zorganizování celé schůzky, bylo vyjádření nespokojenosti s privatizací, kterou ale realizoval stát, a snaha o zachování dobrého jména ruských společností, které by měly v budoucnu získat zakázky v ČR, a to především v oblasti jaderné energetiky,“ popsal bývalý šéf ČEZ.

Analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík hodnotí notářský zápis o jednání Zemana s manažery ruské společnosti jako důkaz, že Zeman dlouhodobě hájil zájmy ruských společností.

„Je divné, že českému prezidentovi jde o reputaci ruských firem. Měl by se především starat o reputaci českých firem v zahraničí, tedy o celou ekonomickou diplomacii, po které tolik a často volal. Reputace cizích firem není jeho starostí. Tím víc, když to spojuje s jaderným tendrem. Implikuje to, že mu tak záleželo na úspěchu ruských firem v této zakázce,“ řekl Seznam Zprávám Stulík.

Kritizuje i to, že Zeman vyzýval ke spojení společností Evraz a ArcelorMittal. „Nemůže je řídit a říkat, co mají dělat, aby nepokazily reputaci jiným ruským firmám, co chtěly dělat jaderný tendr. Říkat dvěma firmám, že se mají spojit, už prezidentovi vůbec nepřísluší, je to věc majitelů,“ dodal analytik Evropských hodnot.

Problematicky hodnotí Zemanův zájem o ruské firmy i ústavní expert Jan Kysela. „Prezident republiky se tam vcelku jednoznačně profiluje jako někdo, kdo v zásadě podporuje myšlenku ruského angažmá v české jaderné energetice a peskuje někoho, že tu vyhlídku kazí tím, jak si počíná,“ uvedl Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy.