Kauzu záložny převzala Bradáčová. Její lidé jdou po zmizelých stamilionech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na Podnikatelskou družstevní záložnu, kde měl podíl premiér Petr Fiala a další vlivné postavy ODS, se zaměřilo vrchní státní zastupitelství Lenky Bradáčové.

Kampelička funguje jako uzavřený klub se zhruba 150 členy, v němž se odehrávaly podezřelé finanční transakce. A právě to je nyní podle zjištění Seznam Zpráv důvodem nového zájmu žalobců vrchního státního zastupitelství.

Ti prověřují zejména to, co v minulých dnech popsali reportéři Seznam Zpráv: PDZ totiž sehrála důležitou roli ve zmizení stamilionů korun, které více než deseti tisícům klientů sliboval zhodnotit Aleš Kohoutek, někdejší spolupracovník Radovana Krejčíře. Se svou firmou Glocin byl Kohoutek v minulých letech členem kampeličky a právě na její účty v PDZ přicházely peníze drobných investorů, které potom zmizely v cizině či v nákupech kryptoměn.

Dosud prověřování spojené s Glocinem či kampeličkou dozorovalo Městské státní zastupitelství v Praze. Nyní však podle zdrojů Seznam Zpráv využili podřízení vrchní žalobkyně Bradáčové své zákonné pravomoci, kdy si mohou převzít kauzy týkající se činnosti finančních institucí nebo kauzy, kde je možná škoda přes 150 milionů korun.

Obojí podle zjištění žalobců Glocin splňuje - od lidí dle interního systému Glocinu nashromáždil na 110 milionů eur, téměř tři miliardy korun.

„Ve věci nyní vykonává dozor zdejší státní zastupitelství, protože v rámci dohledu bylo zjištěno, že by se mohlo jednat o trestnou činnost spáchanou v souvislosti s činností banky, čímž je dána věcná příslušnost zdejšího státního zastupitelství,“ napsal Seznam Zprávám žalobce Jiří Pražák, ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze.

To, že kauzu kolem kampeličky dozorují pražští vrchní žalobci, napsaly jako první Lidovky.cz. Serveru žalobce David Ešner nesdělil, pro jaké případy či trestné činy je prověřování vedeno.

Glocin byl členem PDZ mezi lety 2019 a 2022. A podle spoluzakladatele Glocinu Aleše Kohoutka byl bankovní účet, který byl se členstvím spjatý, pro jejich byznys s úsporami tisíců lidí klíčový. Zavedené banky totiž Glocinu konto vést odmítaly.

Systém fungoval tak, že drobní investoři vkládali svoje úspory na účet u PDZ, odkud jejich značnou část následně Kohoutek přeposílal firmě Bit.NXT International zaregistrované v americkém Wisconsinu. Za tou stojí Slovák Maroš Mikláš.

Seznam Zprávy mají k dispozici dokumenty dokládající část transakcí. V některých dnech z účtu Glocinu v PDZ odcházelo i 400 tisíc eur, v přepočtu na 10 milionů korun.

Bit.NXT měla peníze podle uzavřené smlouvy zhodnocovat obchody s kryptoměnami. Mikláš i Kohoutek však Seznam Zprávám potvrdili, že tok peněz byl jednosměrný. Žádné zisky zpět nepřitekly. Glocin údajné zhodnocení investorům vyplácel výhradně z peněz nových klientů. Kohoutek tvrdí, že šlo o standardní účetní postup - závazky si Bit.NXT a Glocin prý vypořádávali zápočtem.

Transakcí si ale tehdy všiml Finanční analytický úřad, který má v Česku za úkol bojovat proti praní špinavých peněz. Ten v roce 2021 PDZ pokutoval 150 tisíci korunami za to, že nedodržuje opatření nařízené zákonem, který má bránit legalizaci výnosů z trestné činnosti - a vyjmenoval přitom operace za stovky milionů. Kohoutek ale trvá na tom, že PDZ k převodům potřebné doklady poskytoval.

„Dokládali jsme maximum toho, co jinde nikdo nikdy nechtěl,“ uvedl.

FAÚ nicméně také podal trestní oznámení, po němž policie v PDZ nechala Glocinu zmrazit zhruba 2,6 milionu eur. Ale jen dočasně.

Po půlročním vyšetřování totiž Aleš Kohoutek detektivy v roce 2020 přesvědčil, že žádný podvod neprovozuje, a policie případ odložila. Její usnesení mají reportéři k dispozici a pražská kriminálka jde ve svých závěrech rozepsaných na čtyři stránky přímo proti státním expertům na praní peněz. Spokojila se přitom s papírovými podklady, které Kohoutek dodal.

„Doloženými listinami bylo jednoznačně vyvráceno tvrzení oznamovatele o tom, že společnost Glocin má činnost pouze předstírat, nemá generovat žádné zisky, ze kterých by mohly být vyplaceny smluvní úroky, a finanční prostředky, které vloží do projektu noví klienti, používá na výplatu pro klienty stávající, nebo jsou vyváděny na bankovní účty spřízněných společností za fiktivní činnost,“ napsali policisté v roce 2020.

Glocin pak další stamiliony na účet PDZ sbíral a následně odesílal další dva roky. Pak systém zkolaboval. Mikláš s Kohoutkem se nyní vzájemně obviňují z nedodržení dohod a odklonění peněz. Kohoutek opakuje, že peníze skutečně sbíral s tím, aby peníze lidem zhodnotil, a o podvod nešlo. Ale Mikláš podle něj nyní peníze zadržuje. Mikláš zase tvrdí, že Kohoutek v rozporu se vzájemnou dohodou další peníze utrácel - například za nemovitosti v Karibiku.

Více než deset tisíc investorů Glocinu tak už druhý rok na své peníze čeká marně.

Reportéři podezření kolem Glocinu rozkrývají už od roku 2019. Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze policii na podezřelé transakce podle zdrojů Seznam Zpráv upozorňovali už před zhruba dvěma roky. Dosud ale nikdo obviněn v této souvislosti nebyl.

Na policii se v minulosti obrátil také bývalý podílník Podnikatelské družstevní záložny Pavel Wurst. Do trestního oznámení sepsal podezření, podle něhož mělo ke krácení daně dojít při prodeji jedné z firem. Zároveň v něm upozornil na případ, kdy služeb šéfa Podnikatelské družstevní záložny Kamila Bahbouha využil i tehdejší náměstek na Ministerstvu zemědělství Roman Boček.

Oba případy v současné době policie za dozoru Vrchního státního zastupitelství v Praze také prověřuje - což dokládá vyjádření, které žalobci Wurstovi poslali. „Vaše podání bylo postoupeno Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze,“ uvedl žalobce Tomáš Jarolímek z pražského městského státního zastupitelství.