Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ivan Netuka je lékař Institutu klinické a experimentální medicíny a současně externí poradce premiéra pro zdravotnictví. A ještě donedávna byl i podílníkem v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), o níž se ve svém majetkovém přiznání zapomněl zmínit premiér Petr Fiala.
Netukův podíl potvrdily Seznam Zprávám dva na sobě nezávislé zdroje a nakonec jej přiznal i sám Netuka.
„Klientem PDZ jsem byl od března 2020. Důvod je jednoduchý. V rozmezí několika málo dní jsem si otevřel účty ve dvou menších finančních ústavech, neboť se v té době v souvislosti s nástupem covidové pandemie šířila fáma, že některé velké banky budou mít problémy. Využil jsem tehdy kontaktu jednoho svého pacienta, který je příbuzným zaměstnankyně PDZ,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ivan Netuka.
Přečtěte si rozhovor
Ze záložny vystoupil až v lednu tohoto roku - tedy poté, co Seznam Zprávy zveřejnily sérii textů, které ukazovaly na podivné finanční transakce uvnitř záložny, včetně podezření, že se podílela na zmizení peněz na nákup munice pro Ukrajinu.
Zatímco Fiala měl v kampeličce necelý milion, Netuka přiznává částky o řád vyšší. „Před několika lety jsem prodal dlouhodobě držené nemovitosti za celkem 26 milionů korun. Faktem je, že moje zdaněné příjmy dosahují kumulativně řádu vyšších desítek milionů korun,“ odpovídá Netuka na otázku, kolik peněz do kampeličky vložil.
Za miliony pak podle všeho v kampeličce nakoupil investiční produkty, část peněz ale přes PDZ poslal do zahraničí. A nešlo přitom o malé sumy.
Podle informací Seznam Zpráv poslal Netuka přes kampeličku nejméně devatenáct milionů do Švýcarska. Prvních téměř deset milionů odešlo z PDZ 30. června 2021, dalších 9 milionů korun o rok později, skoro na den přesně.
Případ záložna
Vývěsní štít záložny ve dvoře domu v Celetné ulici v Praze.
Podnikatelská družstevní záložna, v níž premiér Fiala investoval svého času skoro milion korun, byla v posledních letech problematická i z pohledu úřadů. Finanční analytický úřad, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz, jí v roce 2021 udělil 150tisícovou pokutu právě za to, že nedostatečně naplňovala povinnosti podle AML, tedy zákona proti legalizaci zločineckých zisků.
Záložnu kárala za řadu nedostatků i Česká národní banka, která jí vyčítala například neexistující kontrolní systém. Za to jí předloni udělila pokutu 200 tisíc korun.
A je třeba připomenout také nedávné zjištění Seznam Zpráv, že se záložnou souvisí i zmizení peněz, za které chtěla Ukrajina nakoupit zbraně pro válku s Rusy.
Ivan Netuka nejprve na konkrétní otázky Seznam Zpráv nechtěl reagovat vůbec. Jeho advokát Marek Nespala poslal pouze obecné vyjádření. „Na vaše dotazy nebudeme meritorně reagovat. Omezím se proto na konstatování, že všechny případné reálné finanční transakce mého klienta naprosto odpovídají jeho majetkovým poměrům a daňovým přiznáním,“ napsal Nespala a přidal narážku na kauzu IKEM.
Podle vyšetřovatelů je totiž Netuka v případu vydíraným ze strany svých bývalých šéfů – exředitelem Michalem Stiborkem a jeho náměstkem Jiřím Malým. „Vaše otázky a údajné skutečnosti tedy vnímáme jako pokračovaní celé kauzy. Ostatně by to nebylo v přítomné věci poprvé, kdy jsou vykonstruovaně podsouvány falzifikované materiály, pocházející vysoce pravděpodobně z trestné činnosti, jejichž nevalidnost bude s nejvyšší mírou pravděpodobnosti prokázána,“ uvedl Nespala ve své úvaze.
Zmapovat finanční transakce Ivana Netuky může být důležité nejen pro dokreslení podivných operací uvnitř kampeličky, zmínky o nich se objevily i ve vyšetřovaném případu IKEM.
Podle vyšetřovatelů Netuku totiž Malý se Stiborkem vydírali tím, že zveřejní dokumenty, které by ukazovaly, že Netuka vlastní offshorovou strukturu v zahraničí. Generální inspekce bezpečnostních sborů, která kauzu vyšetřuje, pracuje s variantou, že šlo o padělky. Tok peněz v kampeličce ale může být vodítkem, zda nějakou strukturou Netuka disponuje či nikoli.
Kauza vydírání v IKEM
V kauze údajného vydírání v IKEM je kromě Malého obviněný také někdejší ředitel Michal Stiborek, který rezignoval loni v srpnu po článcích Seznam Zpráv o jeho úvěrovém byznysu. Třetím obviněným je pak už zmíněný šéf IT Raška, jenž podle policie tajně stáhl z mobilu lékaře Pirka citlivé zprávy.
Podle kriminalistů byly motivem pro vydírání vnitřní konflikty v prestižní nemocnici. Ředitel Stiborek usiloval v loňském konkurzu o obhajobu postu. Naopak lékaři Netuka a Pirk vystupovali proti jeho stylu řízení nemocnice.
Pirkovi a Netukovi měl ředitel Stiborek hrozit zveřejněním kompromitujících informací a policejním vyšetřováním. S tím, že než se vše vysvětlí, budou mít zničenou kariéru i pověst.
Ředitel Michal Stiborek (vpravo) a šéf kardiochirurgie Ivan Netuka (uprostřed) provedli loni v červnu po IKEM premiéra Petra Fialu.
Zřejmě i proto se jeden z advokátů na výslechu Ivana Netuky v kauze IKEM na výše popsané transakce zeptal: „Podílel jste se jakýmkoli způsobem na realizaci jakékoli z následujících plateb z PDZ ve prospěch účtu ve švýcarské bance E.Gutzwiller?“ A doplnil i konkrétní částky: „Zaprvé: 30. 6. 2021 v částce 1 000 000 korun nebo okolo této částky, zadruhé 30. 6. 2021 částka 8 900 000 korun, zatřetí dne 28. 6. 2022 částka 5 000 000, začtvrté dne 29. 6. 2022 částka 4 000 000 korun?“ ptal se právník Michala Stiborka. Netukův právník se podle zápisu obratem ohradil, že „není postaveno na jisto, zda k takovým tranším vůbec došlo“. Dál výslech nevedl. Vyšetřovatel usoudil, že otázky nesouvisí s předmětem vyšetřování, a tak je nepřipustil.
Netuka o transakcích otevřeně promluvil tedy až nyní - poté, co se o jeho účasti v PDZ objevily informace v médiích. „Řadu let mám investiční účet ve Švýcarsku, na své plné jméno. Jeho existence je známa českým úřadům a všechny transakce na tomto účtu jsou bezhotovostní, a to výhradně z České republiky. Nijak to neskrývám, není k tomu důvod, je to plně legální,“ uvedl Netuka v korespondenčním rozhovoru.
Má za to, že detaily o těchto transakcích se staly obětí hackerského útoku: „Bohužel, právě podklady k převodům mezi mými dvěma účty, na něž se mne ptáte, mi byly hacknuty z mé mailové schránky a následně s patřičným negativním komentářem šířeny dál.“
Podle magazínu Reportér, který informace zveřejnil jako první, je ale vysvětlení jednodušší. Tvrdí, že operace prověřuje Finanční analytický útvar Ministerstva financí, který má odhalovat praní špinavých peněz. Netuka totiž peníze posílal i na účty, které vlastní neoficiální šéf kampeličky Kamil Bahbouh nebo lidé z jeho okolí. „Jedna taková platba – ve výši pěti milionů korun – byla třeba od firmy Somecs Institute. V této firmě je Bahbouh členem správní rady,“ napsal magazín Reportér.
„Panem Bahbouhem jsem si na 99 procent jistý, že tam nikdy nefiguroval jako protistrana transakce, ale já to nemám z Rijádu jak ověřit. A on se mi dnes neozval,“ reagoval Netuka, který aktuálně operuje v Saúdské Arábii. Další transakce ovšem přiznává. Ve skutečnosti mělo jít o nákupy a odkupy investičních certifikátů, krytých směnkou. Jedna z těchto transakcí nepřímo proběhla mezi účty poradce premiéra Ivana Netuky a druhého poradce premiéra Miloše Růžičky.
Růžička měl v kampeličce peníze uloženy v takzvaných depozitních certifikátech. Jedná se vlastně o formu půjčky mezi klienty PDZ. Bývá dobře úročena, ale kampelička za peníze neručí, proto se jako garance používá směnka. Když Miloš Růžička potřeboval hotovost na účet, prodal certifikát Netukovi.
„Jde o produkt, v němž jsem měl uloženy peníze. Když jsem je potřeboval, požádal jsem PDZ a ona ho zlikvidnila. Pokud si pamatuji, šlo o 2 miliony korun. O žádném hlášení na FAÚ nevím, z mého pohledu šlo o standardní transakci. Všechny související převody totiž probíhaly pouze z účtu na účet,“ řekl Seznam Zprávám Růžička. Přibližně dva miliony korun, které Růžička získal, byly tedy Netukovy, který tím nabyl investiční certifikát krytý směnkou.
„Nikdy jsem v PDZ nerealizoval žádné hotovostní transakce. Prostředky, jež jsem prostřednictvím PDZ spravoval, jsou pouze výsledkem mých aktivit,“ tvrdí Ivan Netuka. Listinné důkazy, jimiž by svá slova doložil, však zatím nepředložil.
