Za krádež se sekala ruka, stálo ve výhrůžném dopise soudci

Bývalý policista a exdůstojník rozvědky ÚZSI Tomáš Kubeš se družstevníkem v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) stal před deseti lety. Přišel sem přes svého švagra, který pracoval pro klíčového muže kampeličky Kamila Bahbouha.

Kubeš patřil mezi vlivné členy bezpečnostní komunity a byl dokonce poradcem ministra vnitra z ČSSD Milana Chovance, a tak je logické, když říká, že šéfům záložny právě v bezpečnostních záležitostech radil.

Před třemi lety se však se záložnou rozešel a dnes předkládá závažná svědectví, že nemělo zůstat jen u poradenství. „Chtěli toho po mně dost. Třeba lustrace osob a firem, jestli proti nim vede policie nějaké řízení,“ říká. „Jednou po mně dokonce chtěli, abych se zapojil do vydírání soudce,“ tvrdí dokonce. Zdůrazňuje, že nikdy žádné takové požadavky nesplnil a že svá svědectví je ochoten zopakovat v případě potřeby i před vyšetřovateli.

Obětí nátlaku měl být soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ivan Kratochvíl. A to v době, kdy rozhodoval kauzu, v níž se Kamil Bahbouh soudil o odškodné za neuskutečněné převzetí firmy Metrostav.

Tomáš Kubeš to dokládá řadou dokladů – jako bývalý policista si vedl o věcech pečlivé poznámky a schovával si i dokumenty, které mu předávali.

Je mezi nimi i koncept dopisu, kde Bahbouh a spol. chtěli podle Kubeše soudci předložit možnosti, jak může rozhodnout. Když mu jej předložili, ofotil si ho a uschoval.

Základním předpokladem bylo, že se soudce veřejně přizná ke spolupráci s Bahbouhovými oponenty.

„Přiměřeným způsobem, tak aby vedl k cíli, otevřeně přiznáte fakt, že jste jednal a jednáte pod tlakem žalované strany, že proces byl zmanipulován a rozhodoval jste v něm nespravedlivě,“ stojí na papíře. Další uvedenou variantou pak je, že by soudce měl Bahbouhovu protistranu dotlačit k mimosoudnímu vyrovnání.

Pro případ, že by soudce návrh neoslovil, následovala výhrůžka: „V některých kulturách se za krádež usekla ruka. To by mohl být stylový začátek, stále ještě ten nejcitlivější z rejstříku dalších inspirací převzatých z primitivních kultur.“

Soudce Ivan Kratochvíl, jak redakce ověřila, skutečně tuto Bahbouhovu kauzu rozhodoval. A sám to potvrzuje: „Ano, pamatuji se na případ, kde byl Kamil Bahbouh žalobce.“

Tvrdí však, že jej nakonec nikdo přímo nevydíral. Zabránili tomu totiž policejní bodyguardi. „Je to dávno, ale vím, že jsem v té době měl policejní ochranu,“ říká na to dnes soudce Ivan Kratochvíl. „Nebylo to úplně běžné, ale někdy se to stávalo. Spíše tedy na trestním úseku,“ uvedl soudce, který řešil civilní agendu.

„Ochranu jsem měl dva týdny, možná měsíc, a vzpomínám si, že policisté se mnou probírali i tento případ. Ale k žádnému nátlaku nakonec nedošlo,“ říká soudce, který je dnes v důchodu a vypomáhá na Městském soudu v Praze.

Kamil Bahbouh ani jeho spolupracovník Zbyněk Malý, který Kubeše jako svého švagra do záložny přivedl, se nevyjádřili.

Kamil Bahbouh už jednou redakci vzkázal, že všechny události, s nimiž byl konfrontován, odmítá. A že nebude odpovídat, protože nemá v práci novinářů důvěru. A přestože ho redakce kontaktovala přímo ke kauze soudce Kratochvíla, neodpověděl.

Jeho kolega Zbyněk Malý pak reagoval jasně: „K tomu vám nic říkat nebudu.“

Tomáš Kubeš tvrdí, že se na akci Kamila Bahbouha a jeho společníka Zbyňka Malého nepodílel. A zburcoval tehdy alespoň policii? Sám přiznává, že nikoliv. Musel by totiž svědčit proti svému švagrovi Malému.

A co víc: Měl v té době navíc s vedením záložny velmi dobré vztahy. Jak Seznam Zprávy zjistily, chodilo na jeho účet z kampeličky pravidelně každý měsíc až do roku 2013 sto tisíc korun – a to jako splátka za osm obrazů, které Kamil Bahbouh za pět milionů údajně od Kubešovy manželky koupil.

Teprve až později se ukázalo, že ani jeden z účtů, které pravidelně posílaly peníze, nepatřil Kamilu Bahbouhovi, ale jeho spolupracovníkům Pavlu Wurstovi, Zbyňku Malému či Petru Štalzerovi, což byl Bahbouhův bodyguard, odsouzený za vraždu v roce 2013.

„V roce 2019 jsem zjistil, že z mého účtu odcházely peníze nějakému Kubešovi, kterého jsem vůbec neznal. Bahbouh můj účet spravoval,“ dokládá to Pavel Wurst, který se postupně s Bahbouhem rozešel a podal dokonce trestní oznámení na to, že se v Podnikatelské družstevní záložně perou špinavé peníze.

Na koupi obrazů Tomáš Kubeš ani jeho manželka přitom neměli s Bahbouhem písemnou smlouvu. Na druhou stranu není ani důkaz, že by prodej byl fiktivní. Celou transakci totiž prověřoval i Národní bezpečnostní úřad, když Kubeš žádal o prověrku na stupeň přísně tajné. A prověrku dostal.

Kromě příběhu kolem soudce Kratochvíla pak Tomáš Kubeš upozornil i na věci, které už Seznam Zprávy minulý týden zčásti popsaly.

„Chlubili se mi (lidé z vedení PDZ, pozn. red.), komu všemu zajišťovali legalizaci hotovostních prostředků,“ říká Kubeš, který také pro redakci sepsal seznam lidí, pro něž se v PDZ nestandardní finanční operace zajišťují.

U některých jmen se to Seznam Zprávám podařilo ověřit – třeba u transakcí bývalých předních členů ODS Romana Bočka nebo Petra Tluchoře.

Do seznamu podílníků pak bývalý policista zahrnul i jméno premiéra Petra Fialy, který byl v letech 2015 až 2020 podílníkem záložny. Vložil sem celkem 950 tisíc korun, ale v povinných majetkových přiznáních, jež podával jako poslanec, to nezmínil.

Kamil Bahbouh na tato zjištění reaguje odmítavě, jeho spolupracovník Zbyněk Malý pak popuzeně. „PDZ byla rádoby banka, a tak se tam peníze v hotovosti někdy vkládaly,“ řekl Malý a krátce poté ukončil hovor: „Víc se vyjadřovat nebudu.“