Akademici si „odkláněli“ miliony, univerzita náhle couvá z vymáhání

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byl to skandál, kvůli němuž tehdejší rektor Tomáš Zima zrušil v roce 2019 Česko-čínské centrum na Karlově univerzitě, ač ho sám zakládal.

Reportéři totiž odhalili, že šéf centra Miloš Balabán a jeho spolupracovníci přijali prostřednictvím soukromé Balabánovy firmy víc než milion korun od čínské ambasády.

A to za pořádání univerzitních konferencí o Číně, které byly zaštítěny přímo rektorem a navenek se tvářily jako nezávislá aktivita univerzity.

Případem se zabývala policie a prověřování ukázalo, že i další sponzorské miliony určené na akce pod hlavičkou školy tekly místo univerzitě soukromé firmě akademiků, kterou Balabán s kolegy pojmenovali Středisko bezpečnostní politiky - tedy stejným názvem, jaký mělo univerzitní výzkumné centrum, které akademiky zaměstnávalo a některé konference pořádalo.

Miloš Balabán a dva jeho spolupracovníci museli školu opustit a nadřízená Fakulta sociálních věd (FSV) vyčíslila vzniklou škodu na 5, nebo dokonce 10 milionů a začala peníze soudně vymáhat.

Nyní však přichází zvrat. Podle zjištění Seznam Zpráv nynější děkan FSV Tomáš Karásek ze soudního sporu vycouval. Soud skončil smírem, aniž by náhradu škody univerzita získala.

„Po vyhodnocení předchozího vývoje, včetně odložení trestního vyšetřování, jsem došel k závěru, že náklady a vynaložené fakultní kapacity na vedení řízení by byly příliš velké a dlouhodobé a šance na úspěch příliš nejistá, než abychom v občanskoprávní při pokračovali,“ napsal reportérům nynější děkan FSV, který byl v době vypuknutí kauzy proděkanem.

Proč policisté z pražské hospodářské kriminálky už loni svoje pátrání odložili, ukazuje dokument, který Seznam Zprávy získaly.

Detektivové se podle něho ztotožnili s obhajobou Balabána a jeho spolupracovníků, že se nedopustili podvodu. Mimo jiné i proto, že nadřízení o činnosti jeho soukromé firmy museli vědět.

„Bylo zjištěno a posléze i doloženo, že přímým nadřízeným i osobám z řad vedení fakulty i vedení ekonomického oddělení fakulty muselo být známo o činnosti předmětného Střediska bezpečnostní politiky s.r.o., přičemž do doby mediálního zveřejnění, které situaci vyhrotilo a mohlo zapříčinit negativní pohled na dobré jméno fakulty, byla činnost osob ze Střediska bezpečnostní politiky brána v potaz jako určitá dílčí forma doplňkové činnosti,“ napsali policisté.

Kromě konferencí o Číně akademici pod hlavičkou školy pořádali například Pražskou bezpečnostní konferenci, jejíž účastníci se potkávali s vlivnými českými zákonodárci, diplomaty či pracovníky bezpečnostních složek. A získávali na ni peníze od zbrojařských firem, ale i státních organizací.

V dokumentu policistů se také připomíná, že nad sedmi z osmi zkoumaných konferencí převzal záštitu tehdejší rektor Tomáš Zima, vysocí představitelé univerzity se na nich fotografovali, škola se jimi prezentovala ve výroční zprávě, o soukromé firmě podle detektivů hovoří zápisy z porad. Policisté argumentují i údajným souhlasem a dohledem někdejší šéfky ekonomického oddělení FSV.

FSV s jejich závěrem nesouhlasí. „Závěry fakulta rozporovala ve stížnosti proti usnesení o odložení věci. Zpochybnili jsme závěry, k nimž Policie ČR došla,“ dodal děkan Karásek. Dozorující státní zástupce však stížnost zamítl.

Vyšetřovatelé navíc zmiňují i další okolnost - firmě, do níž za dosud nejasných okolností posílala peníze mimo jiné čínská ambasáda, zároveň svou práci fakturovali i další zaměstnanci univerzity, podle policistů šlo i o „osoby z vedoucích míst“ nadřízené Fakulty sociálních věd. Ta se věnovala i utajenému výzkumu pro české bezpečnostní složky.

Policejní dokumenty zmiňují například nynější proděkanku Malvínu Krausz Hladkou, která dodnes působí i jako zástupkyně ředitele Institutu politologických studií, pod nějž Miloš Balabán s kolegy až do svého odchodu spadal.

Krausz Hladká reportéry odkázala na tiskové oddělení fakulty, stejně jako další oslovení aktéři. S tím, že nejsou oprávněni sami záležitost komentovat. „Sama kauzu považuji za uzavřenou,“ odpověděla na dotazy proděkanka. Není tak jasné ani to, kolik peněz od Balabánovy firmy dostala a za co to bylo.

„Vyjádřením policie nedisponuji, takže mi nezbývá než asi po padesáté zopakovat, že jsem o protékání financí do SBP nevěděl,“ reagoval přímo ředitel Institutu politologických studií Petr Jüptner.

Dalším fakturantem firmy byl i docent Michal Smetana, bezpečnostní výzkumník, který se specializuje mimo jiné na jaderné a chemické zbraně. Ani on k tomu reakci neposkytl.

„Moc rád bych vám na vaše dotazy odpověděl, ale dostal jsem instrukci od našeho tiskového oddělení, abyste se ve věcech souvisejících s SBP obracel přímo na ně,“ reagoval Smetana. Reportéři zjistili, že jeho činnost vyústila v podnět na Etickou komisi Univerzity Karlovy.

Fakulta jména fakturujících ale komentovat nechce. „Otázka se obecně týká oblasti vztahu zaměstnavatele a zaměstnance, a proto na ni nebudeme odpovídat,“ dodal děkan Karásek.

Vedení Fakulty sociálních věd nicméně trvá na tom, že se se situací vypořádalo. A to tak, že Balabán, jeho kolega výzkumník Libor Stejskal a jejich spolupracovnice Mirka Kortusová, která od některých firem sama peníze vybírala jako živnostnice, museli z univerzity odejít.

Samostatné výzkumné centrum Středisko bezpečnostní politiky škola zrušila a ukončila i některé grantové projekty. Například ten pro Ministerstvo vnitra, který akademici řešili vedený pod kódem VI20192022112. Kvůli utajení ale dodnes není jasné, čím se zabýval.

„Po implementaci těchto kroků považuji kauzu na FSV UK za uzavřenou,“ doplnil děkan Karásek.

Na škole dál bádá Jan Ludvík, který byl až do vypuknutí kauzy spolumajitelem firmy. Od roku 2017 mimo jiné za grant 4,3 milionu korun od státu vymýšlel, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi.

Akademiky a vědce mezitím dále varuje před čínským vlivem a operacemi kontrarozvědka. I ve své poslední výroční zprávě za loňský rok uvedla: „Čína pokračovala v kultivaci vztahů s některými zástupci akademické sféry a využívala jejich znalosti pro potřeby čínského politického zpravodajství. Tyto aktivity představují hrozbu kvůli zneužití zdánlivě bezpečné akademické spolupráce pro zpravodajské a propagandistické cíle.“