Hlavní obsah

K jednání o IT zakázce neměla vojenská tajná služba mandát, uvedli poslanci

Foto: Profimedia.cz

Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Sněmovní kontrolní komise probírala případ bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna, který krátce před odchodem z funkce vstoupil do zakázky kolem strategického IT systému na výběr daní.

Článek

Pokud se bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun angažoval v IT zakázce na Ministerstvu financí, jak to s odkazem na interní dokumenty americké firmy IBM popsaly Seznam Zprávy, jednal buď na vlastní pěst, nebo na pokyn někoho z civilního sektoru.

Tak vyzněl závěr středečního jednání sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, jehož se zúčastnil i nynější šéf tajné služby Petr Bartovský.

„Vojenské zpravodajství jako instituce do této záležitosti nebylo zainteresováno. Nebylo požádáno o žádnou součinnost, o nic,“ uvedl po konci neveřejného jednání předseda kontrolní komise Robert Králíček, poslanec za ANO.

„Jestli někdo někoho pověřil, to nedokážu odpovědět. Musíte se zeptat pana Berouna nebo civilních orgánů. Já jenom říkám, že Vojenské zpravodajství jako instituce v tom angažováno nebylo,“ zopakoval Králíček.

Už zmíněné materiály firmy IBM hovoří o angažmá vojenských zpravodajců v čele s Janem Berounem v nedávné soutěži, kdy se vybíral nový dodavatel pro daňový IT systém ADIS. Americká firma se tendru také zúčastnila (společně s firmou 02 IT Services), ale neuspěla a výsledky napadla u antimonopolního úřadu.

„Eskalace“ ze strany Vojenského zpravodajství podle dokumentů potvrzených hned několika zaměstnanci IBM souvisela s předávkou systému ADIS vítězné firmě Eviden. Formulace z dokumentů vyznívají tak, že šlo o to, aby poražená IBM nedělala problémy.

Případ se odehrál během letošního dubna, kdy smlouva s vítězným dodavatelem ještě nebyla podepsána a antimonopolní úřad na podnět poražených účastníků zkoumal, zda soutěž byla podle pravidel a férová.

„GFŘ (Generální finanční ředitelství, pozn. red.) zaúkolovalo Vojenské zpravodajství, aby situaci kolem předávání ADIS eskalovalo na globální úrovni IBM. Není nám známo, zda je standardním postupem, aby GFŘ úkolovalo Vojenské zpravodajství a zda je standardní, aby Vojenské zpravodajství takový úkol exekuovalo,“ stojí v materiálu IBM, který hodnotí průběh tendru.

Z dalšího dokumentu získaného redakcí pak vyplývá, že tehdejší šéf tajné služby Jan Beroun jednal v dubnu v USA s nejvyšším vedením IBM, konkrétně s viceprezidentem Davidem Barnesem, přičemž při schůzce zdůraznil, jak je pro Česko ADIS důležitý a vláda si nemůže dovolit jeho výpadky.

Dopis z globálního vedení IBM do Česka

Foto: Seznam Zprávy

Výňatek z dopisu, který jednomu z českých manažerů poslal viceprezident IBM David Barnes.

PŘEKLAD:

Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, kterého jsem dříve potkal, mě požádal, abych si promluvil s někým, koho představil jako ředitele Vojenského zpravodajství. Tento úředník neměl u sebe průkaz, ale zprávu od ministra financí o politické a společenské důležitosti daňového systému a že si vláda nemůže dovolit jeho selhání. Řekl jsem mu, že okolnosti kolem smlouvy a přechodu jsou mnohem složitější, než si možná uvědomuje. Poukázal jsem na neúspěchy při zadávání veřejných zakázek a na absenci tranziční smlouvy, jak je běžnou praxí napříč EU, a zmínil jsem se také o vaší schůzce koncem loňského roku s ministrem financí. Pochopil, že možná nemá o situaci úplný obrázek, ale pošle mi e-mail s dalšími podrobnostmi, které předám.

Redakce se po středečním jednání sněmovní komise znovu obrátila jak na samotného Jana Berouna, tak i na ředitelku Finanční správy Simonu Hornochovou. Žádné vysvětlení však stejně jako před tím neposkytli.

Nereagoval ani poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který podle materiálů IBM měl inkriminovanou schůzku Berouna a viceprezidenta Barnese pomoci zprostředkovat.

Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že jde o otázky, na které prý nelze veřejně odpovědět. Vysvětlení odmítl dát i samotný ministr Zbyněk Stanjura (ODS).

„Vzhledem k tomu, že jde o vnitřní záležitosti ČR týkající se kritické informační infrastruktury státu, nemůžeme se k vašemu dotazu vyjádřit,“ uvedla už na konci října mluvčí Ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Doporučované