Článek
Nejdřív odpovídal jen písemně, pak přestal komunikovat úplně. Až v pátek, pět dní poté, co Seznam Zprávy popsaly jeho advokátní byznys s odškodněním za vrbětické výbuchy, se europoslanec Stanislav Polčák (STAN) rozhodl promluvit.
Stalo se tak po posledním článku, v němž Seznam Zprávy přinesly svědectví Moniky Hubíkové, místostarostky města Slavičín. Regionální politička popsala, jak europoslanec Polčák nejprve loni nabídl, že bude radnici zastupovat při jednání o státním odškodnění za jednorázových 10 tisíc korun (což potvrzuje i zápis z jednání tamního zastupitelstva). Ale pak Polčák přišel v únoru s požadavkem na – podle místostarostky „nehorázných“ – 2,6 milionu. Šlo o podíl 2,5 procenta z přiznaného milionového odškodnění, které obce od státu získaly.
To je ostatně jedna z podstat celé kauzy, která Polčáka stála místopředsednický post v hnutí STAN: starostové pěti obcí zasažených výbuchem předem netušili, že si jednou europoslanec za právní služby spojené s přijetím speciálního odškodňovacího zákona naúčtuje skoro osm milionů.
Proč jste se teď rozhodl o té věci mluvit?
Chtěl bych na to reagovat, protože nevím, jestli je to mimořádná lež, nepravda nebo nedorozumění. Já jsem s paní (místostarostkou Slavičína) Hubíkovou někdy v půlce února skutečně mluvil, sdělovala stanovisko, že je to pro obec Slavičín strašně moc. Když jsem viděl, že starosta Tomáš Chmela asi paní kolegyni Hubíkové všechno neřekl, jak to bylo na začátku a že je nesoulad, řekl jsem: Ok, chci jen potvrzení, že jsem tu práci odvedl. Takhle to reálně proběhlo.
Ale to nemění nic na tom, co líčí místostarostka Slavičína: že na začátku měla být odměna 10 tisíc a až pak jste si řekl o 2,6 milionu.
Ne, na začátku bylo 10 tisíc, je to písemný návrh, který měli starostové. Je jednoznačný. Je tam výslovně napsáno, že budu vykonávat práci jako advokát a že nechci mít na té kauze nějaký politický kredit: požaduji uhrazení zálohové faktury 10 tisíc, žádné další faktury vám nebudu účtovat, pokud budu neúspěšný, tak jsem to dělal zadarmo. Pokud budu úspěšný, tak bych byl rád oceněn podílem na věci. Toto jsem poslal písemně všem starostům 19. dubna. Tehdy jsem nevěděl, jakou právní cestou půjdeme, pane redaktore. Zkoumali jsme možnosti zákona o integrovaném záchranném systému, krizového zákona, nic z toho nevedlo k nějakému rozumnému odškodnění obcí, natož jejich občanů.
Starosta Slavičína otočil, najednou Polčáka chválí
Tomáš Chmela, starosta Slavičína, minulý týden opatrně potvrzoval, že jeho město má s advokátní odměnou pro europoslance Stanislava Polčáka problém – vše prý posuzuje městský právník. V pátek místostarostka města Monika Hubíková otevřeně popsala, že Slavičín odmítl Polčákovi dát 2,6 milionu jako odměnu za právní servis spojený se 104milionovým odškodněním, které město získalo od státu.
V pátek (ve stejné době, kdy Polčák nabídl na tohle téma Seznam Zprávám rozhovor) poslal starosta Chmela prohlášení, ve kterém se postavil jednoznačně za Polčáka. A zpochybnil, co říkal před týdnem, stejně jako svědectví své místostarostky. „Zásadně se ohrazuji vůči mediálnímu lynči vedeného na S. Polčáka a Z. Hověžáka (starostu odškodněné obce Vlachovice, která chtěla Polčákovi zaplatit 2,9 milionu) ve věci odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Oba uvedení se zásadním způsobem zasloužili o zdárné dořešení problematiky odškodnění za výbuchy ve Vrběticích a je pro mne lidsky skličující, jakým způsobem je v těchto dnech jejich nezměrný přínos zborcený a pošpiněný,“ napsal starosta.
Starosta také zpochybnil zápis ze zasedání slavičínského zastupitelstva loni v květnu. Zastupitelé se tehdy ptali, kolik budou Polčákovy služby města stát. Starosta odpověděl, že jednorázových 10 tisíc korun. „Odmítám diskuse, co kdo komu řekl před jedním rokem, jak co kdo pochopil,“ dodal starosta.
Starosta Chmela ze Slavičína minulý týden říkal, že městský právník teď celou věc zkoumá a posuzuje, jestli máte na 2,6 milionu nárok. A vy teď zase tvrdíte, že jste se odměny už v únoru vzdal.
To já vůbec nevím. Mě ten Tomáš totálně zklamal. Tak měl říct, co se reálně odehrálo. To, co vám tady teď říkám, to je všechno pravda. Když jsem viděl, že je to pro ně nepříjemné, řekl jsem: Tomáši, ty mi podepíšeš, že jsem tu práci udělal a smažme to.
Zveřejnili jsme zápis z loňského zasedání zastupitelstva ve Slavičíně, kde se zastupitelé ptali na vaši odměnu. Starosta Chmela řekl, že bude činit 10 tisíc. Proč jste nevystoupil a neřekl, že budete chtít procenta ze získaného odškodnění?
To já už si nepamatuju, pro boha živého.
V zápise není, že byste to tam zastupitelům řekl. Čekal bych, že na to zareagujete. Byl jste tam online přes Zoom.
Dobře, ale zápis nepostihuje slovo od slova… Já si pamatuju, že jsme detailně probírali právní postup. Byl jsem tam připojený asi pět minut, protože jsem déle neměl čas. Pamatuju si i nějakého zastupitele, byl to nějaký komunista, který tam vykřikoval, že to je celé nesmysl a že nemají mít žádný nárok na odškodnění. Já jsem se vůči tomu vymezoval. Potom jsem řekl, že jsem jim dal písemný návrh, odpojil jsem se a to bylo podle mě všechno. Myslím, že tam nic jiného nezaznělo.
Advokátní komora nezjistila problém
Europoslanec a advokát Stanislav Polčák (STAN) neporušil zákon o advokacii ani další stavovské předpisy v souvislosti s tím, že poskytoval právní služby obcím z okolí vrbětických muničních skladů. K tomuto závěru dospěla kontrolní rada České advokátní komory (ČAK)
Sedmdesátičlenná kontrolní rada řešila celkem tři stížnosti, které na Polčáka přišly. Ani jedno z podání neshledala důvodným."Kontrolní rada ČAK hodnotila jednání advokáta striktně z hlediska toho, zda postupoval v souladu se zákonem o advokacii, etickým kodexem a dalšími stavovskými předpisy. To je také jediný rámec, v němž ČAK obecně jednání advokátů a advokátních koncipientů může posuzovat," zdůraznila mluvčí komora Iva Chaloupková.
Advokát podle mluvčí poskytl kontrolnímu orgánu ČAK dokumenty, z nichž bylo možné učinit jednoznačný závěr, že poskytoval svým klientům právní služby v intencích ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, a to nejen v souvislosti s vymožením odškodnění za škody vzniklé při výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.
Zmíněný paragraf uvádí, že poskytováním právních služeb se rozumí „zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu“.
Zdroj: ČTK
Takže na začátku spolupráce se starosty jste skutečně neměl stanovenou výši odměny.
Bylo stanoveno, že to půjde odměnou. V plné moci je výslovně uvedeno, že je to odměňovaná advokátní práce. Bylo to stanoveno dopředu, protože oni si mě pozvali na jednání v půlce dubna, kde jsme všichni seděli a oni říkali: Staňo, nám se blíží propadný termín (pro odškodnění) podle zákona o integrovaném záchranném systému. My prostě potřebujeme ty návrhy dopracovat a podat ke krajskému úřadu, který ale všechny nároky zamítal. Říkali: Pojď se do toho zapojit. Já jsem řekl: Dobře, já vám tedy dám tento písemný návrh – ještě ten den jsem jim ho zaslal a ten návrh zněl tak, jak vám říkám.
Řekl jste starostům, že jak vysoká vaše odměna může být? Tedy že – jak jste argumentoval tento týden – mohla podle advokátních tarifů dosáhnout až 25 procent?
Ano. Ale já nechtěl dopředu vypadat jako nenasytný, že jim dopředu řeknu, že můžu chtít 25 procent. Já jsem chtěl být odměněný za komplexní právní službu. Mě až koncem května nebo začátkem června napadlo, že půjdeme cestou zvláštního zákona. Jak já mohl v dubnu vědět, že půjdu nějakým zákonem? Se zákonem jsme skončili v srpnu a už jsme v Senátu bohužel věděli, že jsou tam vyloučené osoby (případy některých obyvatel Vrbětic, kteří na odškodnění nemají nárok). Starostové říkali: Když se to bude vracet zpátky do Sněmovny, tak celý ten zákon spadne – dobře, tak to vymyslíme potom. Proto jsme se rozhodli, že ty lidi budeme zastupovat zdarma, proto obce na to přistoupily, že jim to vykryje naše odměna.
Jak je časté, že když advokát pracuje pro obce, tak si vezme procenta ze získané částky? A ne hodinovou odměnu? Bavil jsem se o tom s mnoha advokáty, kteří ještě nikdy něco takového neslyšeli.
Prosím vás, pane redaktore, nebavme se tom, co kdy kdo slyšel. Já advokátní předpisy znám, takže ať si to kolegové advokáti laskavě nastudují.
Oni neříkají, že to není možné. Ale že to není obvyklé.
Ano, protože jenom blbec jako já by tohle dělal. Pro klienta je to nejvýhodnější: nenese žádné riziko, advokát pracuje, nemá nic zaplaceno a na konci příběhu dostane nárok na odměnu a celou ji vyúčtuje.
