Článek
Závěr hloubkové prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na ministerstvu práce a sociálních věcí zněl před třemi lety jako obžaloba.
V neveřejné části kontrolní zprávy, o níž Seznam Zprávy informovaly, se popisovalo, jak se v éře sociálnědemokratické ministryně Michaely Marksové plýtvalo stamiliony korun, jak se zadávaly zakázky příbuzným úředníků a jak se sepisovaly koncepce, jejichž jedna stránka vyšla na 163 tisíc korun.
NKÚ ostatně poté podal dvě trestní oznámení – takzvanou nehospodárnost, tedy neúčelné utrácení veřejných peněz, spočítal na 1,7 miliardy.
Nyní je znám i výsledek následného policejního prověřování.
Seznam Zprávy získaly usnesení, jímž detektivové případ uzavřeli s tím, že nic trestného neobjevili. Konkrétně se přitom zabývali právě rolí exministryně Marksové a jejího náměstka Roberta Baxy, architekta neustále prodražovaných IT zakázek.
Trestní oznámení sepsané nejvyššími kontrolory se věnovalo například jednomu z nejdražších projektů, s nímž se na ministerstvu perou už od roku 2015.
Jde o novou aplikaci na vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Vypsána byla v roce 2015, rok poté, co se Marksová stala ministryní ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) – a to přímo s úkolem, aby zprůhlednila a zlevnila strategické resortní IT, přes nějž ročně na různých dávkách a podporách proteče lidem od státu 100 miliard ročně.
Novou aplikaci měl dodat vítěz soutěže, firma Atos IT Solutions, za 106 milionů. Do dvou let měla aplikace běžet. Jenže NKÚ právě v té době zjistil, že se zakázka prodražila o 88 milionů, a přitom stále není dokončena.
IT zakázky na ministerstvu práce
V roce 2012 musel pod tlakem z ministerstva práce odejít Jaromír Drábek z TOP 09. Uzavřel smlouvy s dodavateli nových IT systémů na výplaty dávek. Aplikace ale nefungovaly správně a ministerstvo při uzavření smluv obešlo zakázkový zákon tím, že nevypsalo na nové provozovatele otevřenou soutěž.
A nakonec Drábkův IT náměstek Vladimír Šiška skončil ve vězení pro korupci.
V roce 2014 vláda rozhodla, že se IT systémy skutečně musí přesoutěžit, protože je od 90. let provozuje firma OKsystem – a je třeba zjistit, jestli by to jiné firmy nezvládly lépe a levněji. Dostala to na starosti ministryně Michaela Marksová a její náměstek Robert Baxa. Ačkoli před poslanci slibovali, že náročná výběrová řízení běží a za vývoj aplikací (a udržování těch současných) úřad utratil miliardy, stále aplikace nejsou hotovy.
Dokončit je nezvládla ani Jana Maláčová (ČSSD), která Marksovou na ministerstvu vystřídala v roce 2018.
Utrácejí a pořád není hotovo
Firma Atos IT Solution zvítězila ve zmíněném tendru díky tomu, že nabídla ze všech uchazečů nejnižší cenu. Nejvýhodnější však její nabídka přestala být ve chvíli, kdy se zakázka prodražila o 88 milionů. Správně tedy měla podle NKÚ zvítězit konkurenční firma, která skončila druhá v pořadí.
Nadto se proti původnímu plánu rozšířil i rozsah zakázky – proti původnímu zadání pětkrát. Nejvyšší kontroloři v tom viděli trestný čin zjednání výhody při veřejné soutěži.
Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu prošli všechny doklady k zakázce, účetnictví ministerstva i faktury od společnosti Atos. Nezjistili, že by ministerstvo za Marksové zaplatilo firmě za nějaké neprovedené práce nebo že by ceny byly přemrštěné.
„Analýzou účetních dokladů bylo zjištěno, že bylo ze strany ministerstva proplaceno plnění na základě ověření skutečně poskytnutých služeb,“ napsali policisté do usnesení, jímž případ odložili.
Pod smlouvou byl sice podepsaný náměstek Baxa, podle policie se ale nepodílel na výběru vítězné firmy ani na stanovení podmínek soutěže.
Příběh prodražované zakázky na dávky v nezaměstnanosti má ale ještě pokračování.
Jak už Seznam Zprávy před dvěma týdny uvedly, aplikace nefunguje dodnes – ani po šesti letech od podpisu smlouvy. To však není vše: poslední propočty ministerstva vedeného Janou Maláčovu (ČSSD) totiž říkají, že na dokončení budou potřeba další stamiliony.
Sečteno: místo počátečních 106 milionů nakonec zakázka vyjde na 625 milionů. Podle končícího ministerského náměstka Robina Povšíka (ČSSD) zodpovědného za IT je to jednoznačně chyba jeho předchůdce Baxy. Zakázka byla podle něho špatně připravená, ceny nereálně nízké a ministerstvo si objednalo mnohem méně služeb, než skutečně potřebuje.
Realistický termín dokončení se tak posouvá o několik let.
„Takhle se tady v minulosti schválně podstřelovaly ceny i termíny dokončení,“ komentoval situaci náměstek Povšík.
Bývalý šéf IT Baxa ani někdejší ministryně Marksová na dotaz Seznam Zpráv ani po urgencích neodpověděli.
85 milionů za poradce
Další podezření popsané v trestním oznámení NKÚ se týkalo peněz, které ministerstvo za Marksové zaplatilo za takzvanou systémovou integraci. Přeloženo: ministerstvo hledalo někoho, kdo dohlédne na všechny probíhající práce na IT systémech a bude poskytovat poradenství.
Do roku 2014 to měla na starost společnost Hewlett-Packard. Firma za to podle nálezu NKÚ měla dostat 108 milionů jako maximální, nepřekročitelnou cenu. Po příchodu ministryně Marksové ale úřad na tuto smlouvu utratil za poradenské služby dalších 85 milionů.
Zatímco právníci NKÚ to považovali za zneužití pravomoci úřední osoby, kriminalisté to viděli opačně. Smlouva měla podle nich skutečně platnost jen do roku 2014, ovšem zároveň zákon dovoloval ji (za mimořádných okolností) prodloužit na sedm let. A to se, uvádí policie, odehrálo přesně podle zákona.
Pak také policisté na podnět NKÚ prověřovali drobnější smlouvy s poradenskými firmami, které si na ministerstvu zjednali na pomoc s přípravou zakázek na nové IT aplikace.
Tyhle smlouvy mohl úřad podepsat bez výběrového řízení. Podle vnitřních předpisů sice na služby dražší než dva miliony muselo ministerstvo vypsat soutěž, avšak ministryně Marksová v těchto případech rozhodla o výjimce. Takže poradenské firmy dostaly zakázky napřímo.
Mezi nimi byla i například společnost Axiumdata, vlastněná PR manažerkou ostravské filharmonie, v níž podle zjištění NKÚ působil jako zaměstnanec jistý Petr Baxa, bratr náměstka pro IT Roberta Baxy. Této firmě ministerstvo zaplatilo celkem 3,1 milionu. Podobných poradenských zakázek bylo na ministerstvu několik.
Kontroloři do trestního oznámení popsali svá podezření: že došlo k obcházení zákona o zakázkách a že poradenské firmy dostaly víc peněz, než odpracovaly (ministerstvo totiž kontrolorům nebylo schopné předložit, co vše vykonaly).
Podle detektivů se v případě poradenským smluv nejednalo o manipulaci se zakázkovým zákonem, protože ministryně Marksová v rozhodnutích o výjimkách ze soutěže podrobně vysvětlila, proč poradce potřebuje a proč bez soutěže. Ministerstvo, uvedla Marksová v dokumentech, se potýkalo s kritickým nedostatkem IT pracovníků-úředníků. Nedokázalo je sehnat ani zaplatit.
„V době zadání této zakázky nemělo ministerstvo dostatek odborných pracovníků,“ uvedli policisté. A uzavřeli prošetřování s tím, že poradenské firmy dostaly od ministerstva miliony „v souladu s vnitřními předpisy“.
