Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po více než půl roce ukončila definitivně slovenská prokuratura vyšetřování reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové, kterou kvůli kritickým reportážím a podcastům o sektách podezírala ze zločinu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení základních práv a svobod.
Poté, co generální prokuratura trestní stíhání v říjnu zastavila, zamítla 20. března i stížnosti proti tomu podané. Vedoucí oddělení závažné kriminality Ján Hrivnák v konečném usnesení kritizuje i práci své kolegyně ze žilinské prokuratury Lucie Pavlaninové, která stíhání reportérky Cirokové zahájila.
„Je zjevné, že prokurátorka věří v existenci manipulátorů mysli, kteří vytvářejí vrahy pomocí manipulace vědomí,“ napsal doslova ve zmíněném dokumentu Hrivnák.
Vyšetřování novinářky Cirokové začalo loni v létě na žilinské prokuratuře, kam podal trestní oznámení jeden z příznivců hnutí AllatRa. Tedy náboženské organizace, která vznikla na Ukrajině, kde jsou také její lídři stíháni z několika trestných činů, včetně ospravedlňování a popírání ruské agrese a vlastizrady.
Kauzu, v níž byli kromě reportérky obviněni ještě jeden Čech a žena ze Slovenska, oficiálně dozoroval náměstek žilinského prokurátora Martin Kováč, ale výslechů se účastnila jeho kolegyně - vedoucí oddělení boje s organizovaným zločinem Pavlaninová.
Generální prokuratura nyní poukazuje na to, že při jednom z výslechů prokurátorka Pavlaninová postupovala tak, že pokládala „kapciózní a sugestivní otázky“. Z toho je podle prokurátora Jána Hrivnáka zřejmé, že skutečně věří konspiraci o možnosti kódování mysli prostřednictvím médií.
Pavlaninová přijela osobně i do Prahy, aby vyslechla novinářku Cirokovou. Záhy však na svoji funkci na žilinské prokuratuře rezignovala. Slovenští novináři totiž zjistili, že sama v minulosti propagovala Tvořivou společnost, jeden z projektů hnutí AllatRa. Nadřízený žilinský prokurátor Tomáš Balogh na ni později podal návrh na disciplinární řízení a navrhl jí strhnout 15 procent z platu na tři měsíce.
Postup Pavlaninové v kauze proti takzvaným antikultistům, jak novinářku Cirokovou a další dva podezřelé označila, řeší právě v úterý v rámci disciplinárního řízení slovenský Nejvyšší správní soud.
„Novináři mohou za atentát na Fica“
Přestože usnesení, jímž Ján Hrivnák zamítl stížnosti proti uzavření případu „antikultistů“, je anonymizované, lze z něj vyvodit, že stěžovateli jsou stoupenci hnutí AllatRa.
Součástí stížností bylo například i tvrzení, že za atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica v květnu loňského roku stojí média.
„Existuje důvodné podezření, že ti samí novináři (čeští i slovenští), kteří teď pronásledují dobrovolníky (název je anonymizovaný, ale je zřejmé, že jde o dobrovolníky AllatRa - pozn. red.) a kteří jim věnovali už 400 očerňujících a démonizačních článků a publikací, jsou zároveň zodpovědní za organizaci atentátu na slovenského premiéra,“ cituje prokurátor v dokumentu stěžovatelku.
Ta dále rozvíjí teorii, že Robert Fico se stal terčem útoku proto, že si jako první politik „uvědomil hrozbu, kterou představují novináři a média, již pravidelně používají nacistické metody“.
Na slovenského předsedu vlády loni v květnu na ulici ve městě Handlová vystřelil z pistole jedenasedmdesátiletý muž a způsobil mu vážná zranění. Stoupenkyně hnutí AllatRa podle prokuratury v podání uvedla, že muž musel být „naprogramovaný“ a že do jeho mysli „byl implantovaný určitý kód“.
„Tito lidé nejsou novináři. Jsou to manipulátoři, kteří cíleně vytvářejí vrahy,“ napsala stěžovatelka.
Generální prokuratura k tomu uvádí, že tvrzení nejsou podložená důkazy, a proto nemohou vést k trestnímu stíhání.
„Je potřeba uvést, že samotné přesvědčení poškozené o svojí pravdě nepostačuje,“ uzavírá v usnesení o zamítnutí stížnosti Ján Hrivnák.
„Dospěl jsem k závěru, že stížnost oznamovatele a poškozené (…) nejsou důvodné,“ píše v usnesení.
