„Nezákonné,“ napsal o injekci ČD do Bruselu. Ministr mu obratem zrušil úřad

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Posledních čtyřicet let pracoval Pavel Kodym pro stát a staral se o železnici.

Před šesti lety ho vláda vybrala do pozice, v níž měl garantovat, že zhruba 120 dopravců, kteří dnes chtějí po Česku přepravovat lidi a náklad ve vlacích, bude mít férový přístup ke kolejím. A že stát, který sám vlastní České dráhy, nebude konkurenci v podnikání bránit.

Pavel Kodym se tak stal hlavou této „hlídací“ instituce nazvané Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Nyní je přesvědčen, že se ho ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zbavil právě proto, že své poslání plnil.

Ministerstvo dopravy totiž Kodymův úřad ruší. Oficiálně kvůli úsporám. „Od příštího roku bude tuto agendu řešit antimonopolní úřad. Ušetříme na provozních nákladech,“ říká ministr Kupka.

Ještě v únoru však nic nenasvědčovalo tomu, že tehdy ještě vysoce postavený kontrolor Kodym bude v květnu podávat žalobu na Ministerstvo dopravy i českou vládu.

Pavlovi Kodymovi tehdy končilo první funkční období a funkci obhájil ve výběrovém řízení. A návrh na jeho opětovné jmenování do čela úřadu ministr dopravy Kupka v polovině února poslal na vládu.

Ministrům však už dokument s návrhem, který má redakce k dispozici, na stůl nedoputoval.

Ve středu 15. února, kdy o tom kabinet měl jednat, zadrnčel – podle výpisu hovorů to bylo v čase 8:34 – Pavlu Kodymovi telefon.

Volal ministr Kupka a podle Pavla Kodyma ho zajímala jediná věc – zda poslal do Bruselu dopis, v němž evropské úředníky upozornil, že podle odborného názoru jeho úřadu se stát chystá Českým drahám nezákonně poslat miliardy korun. A tím je neoprávněně zvýhodnit oproti ostatním dopravcům.

Dopis mají Seznam Zprávy k dispozici a Pavel Kodym se v něm skutečně ptal, zda mají pracovníci Evropské komise stejný právní názor.

Ministr dopravy Martin Kupka chtěl podle Pavla Kodyma dopis vidět. Pět dnů před tím (10. února) byl v Bruselu a podle agenturních zpráv jednal s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem.

„Panu ministrovi jsem zmíněný dopis ve značném rozrušení odeslal. O hodinu později mi Martin Kupka znovu volal s tím, že návrh vládě na mé jmenování stáhne,“ popsal následný běh událostí Pavel Kodym.

Ve vládním datovém systému pak začalo skutečně svítit, že listina navrhující ministrům Kodymovo jmenování, je skartována.

Tím to ale neskončilo.

O týden později na vládu přinesl Martin Kupka nový návrh. Úřad, který má být dle regulí EU nezávislý, ke konci letošního roku chtěl rovnou nechat zrušit. Ministři to schválili a tím také zdůvodnili, proč by jmenování Kodyma už nebylo znovu účelné – i když vyhrál výběrové řízení.

„Nově jmenovaný předseda by svoji funkci vykonával pouze několik měsíců, bylo by navíc nutné řešit i případné pracovněprávní nároky při zrušení funkce,“ psal Martin Kupka v důvodové zprávě k návrhu. S tím, že důvodem zrušení úřadu je snižování byrokratické zátěže, zjednodušování výkonu a organizace státní správy a úspory na straně státního rozpočtu.

Kodymův úřad, který dohlíží na dopravu v objemu miliard korun, zaměstnává 23 lidí a má roční rozpočet 23 milionů. Jak už bylo v úvodu uvedeno, ministerstvo od nového roku jeho agendu začlení pod antimonopolní úřad. Na potřebnou změnu zákonů tak vláda a poslanci mají zhruba půl roku.

Pavel Kodym říká, že se o zrušení svého úřadu dozvěděl z médií. „Ministerstvo dopravy postupovalo svévolně. Vypsalo sice výběrové řízení, ale jeho výsledek nerespektovalo a poté, co se ministr dopravy dozvěděl, že jsem zaslal Evropské komisi oznámení obsahující informace o možném porušení unijního práva, návrh na mé jmenování jednostranně, bezdůvodně a bez jakéhokoliv odůvodnění stáhl,“ shrnuje svůj pohled.

Podle Pavla Kodyma má zrušení jeho úřadu a způsob, jak se to stalo, vážnější souvislost. Upozorňuje na směrnici EU, která požaduje, aby jeho Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře byl na Ministerstvu dopravy, pod které spadá největší dopravce České dráhy, nezávislý.

Ministr Kupka ale odmítá, že by svými kroky nezávislost úřadu ohrozil. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že si Pavel Kodym nejspíše vše dal do špatných souvislostí. Tvrdí, že už v době, kdy ministerstvo výběrové řízení na nového předsedu vypisovalo, vedlo souběžně i úvahy o jeho možném zrušení. „Nakonec jsme se vydali touto cestou, která je úspornější a správnější, “ uvádí ministr.

Že by nějaký zásadní zlom v celém příběhu přinesl Kodymův dopis do Bruselu, Martin Kupka také odmítá. Byť potvrzuje, že si jej od bývalého předsedy regulačního úřadu „legitimně“ vyžádal.

„Ten dopis byl v zásadě neškodný, vůbec nic neřešil, nijak nezměnil dosavadní projednávání té věci,“ odmítá ministr souvislost mezi zrušením úřadu a dopisem do Bruselu.

Postup ministra ale kritizují protikorupční experti.

„Celé to na mě působí jako snaha o likvidaci nezávislého dohledového úřadu, navíc poměrně zbrklá. Pár potenciálně ušetřených milionů je v obrovském kontrastu s tím, o jak velkém byznyse ÚPDI rozhoduje. Příběh o nutných škrtech je očividně zástupný a ministr Kupka svou aktivitou kolem rušení ÚPDI překračuje to, co by si měl jako ministr dopravy vůči nezávislému ústřednímu správnímu úřadu dovolit,“ říká například právník protikorupční organizace Transparency International Jan Dupák.

Ten rovněž zdůrazňuje, že šest měsíců je šibeniční termín pro přesun pravomocí pod antimonopolní úřad.

„Stačí jakýkoliv zádrhel a může se to zaseknout. Takže buď se to nestihne a úřad bez předsedy nebude mít možnost vykonávat pořádný dohled, nebo se narychlo schválí takto významná změna bez jakékoliv diskuze nebo analýz a pravděpodobně se dosavadní funkční model zničí. V obou případech bude poškozen veřejný zájem a pochybuji, že by se vůbec něco ušetřilo,“ dodal expert.

Dopisem do Bruselu se Pavel Kodym dotkl vysoce citlivé záležitosti, která může mít vliv na finanční zdraví Českých drah. Dluhy státem ovládaného dopravce se loni dostaly na rekordní úroveň 68 miliard korun a dále rostou, jak Seznam Zprávy nedávno informovaly.

Teď se čeká, jak v příštích týdnech tento ne zcela příznivý vývoj vývoj posoudí ratingová agentura, jejíž verdikt určuje, jak draze si dráhy budou moci půjčovat další peníze.

Objevují se přitom i obavy, že národní dopravce může následovat osud České pošty a kvůli neúnosnému hospodaření bude vláda nucena zasáhnout a ořezat dopravní služby.

České dráhy se proti takovému srovnání ohrazují, podle mluvčí Vandy Rajnochové je klíčové, že poměr dluhu vůči EBITDA se stále pohybuje okolo hodnoty 6, což je nadále „zdravé pásmo“.

České dráhy tak mnohamiliardovou finanční injekci z veřejných peněz vyhlížejí. Správě železnic, kterou ovládá Ministerstvo dopravy, se už dlouho pokoušejí prodat pozemky pod kolejemi napříč celou republikou, v železničních stanicích i v jejich blízkosti. Podle dřívějších vyjádření se nacházejí na zhruba tisícovce lokalit.

A od Správy železnic chtějí také České dráhy zpětně zaplatit za tyto pozemky nájemné (za užívání od roku 2017), což by dělalo další tři miliardy. Kodymův úřad ale došel k závěru, že to odporuje evropskému právu a České dráhy z příjmů z pozemků nemohou financovat provoz vlaků.

„Dopravce je s ostatními dopravci v konkurenčním postavení. Pokud by některý z dopravců získal příjmy z železniční infrastruktury, byl by oproti konkurentům zvýhodněn. Proto zákon o dráhách vyžaduje, aby provozování dráhy a drážní dopravy bylo oddělené formou odštěpných závodů. K tomu ale ani doposud nedošlo. Podle názoru Úřadu bylo vystavení faktur (za užívání pozemků) nezákonné,“ shrnul Kodym s tím, že za to uložil maximální možnou pokutu – milion korun.

Takové rozhodnutí České dráhy nepotěšilo. Když měli totiž jejich zástupci nedávno zdůvodnit dvacetimiliardový meziroční skok v zadlužení, jako jeden ze dvou klíčových důvodů uvedli právě to, že se jim ani po několikaletém úsilí zatím nepodařilo prodat (zbytné) pozemky Správě železnic. I kvůli tomu si musely vzít další půjčky, aby dostály svým závazkům.

Kodymův dopis s informací, že podle českého regulátora je transakce nelegální, dorazil do Bruselu v době, kdy proces v rámci takzvané prenotifikace posuzuje Evropská komise, která bude mít poslední slovo, a české úřady by se jejím verdiktům měly podřídit. Ostatně i ministr Kupka v rozhovoru připustil, že spor o pozemky je „jednou z vážných kauz pro ČR“.

Evropská komise zkoumá právě to, zda peníze pro České dráhy nejsou nedovolenou veřejnou podporou. Aby tak státní dopravce nebyl oproti privátní konkurenci zvýhodněn.

„S finálním vyjádřením Evropské komise počítáme do konce roku 2023,“ uvedla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. S bruselskými úředníky prý v této věci probíhají konzultace a výměna informací, dle požadavků komise.

Dnes už bývalý šéf Pavel Kodym přitom zdůrazňuje, že jeho úřad byl připravený se ve svém rozhodování podřídit případnému opačnému názoru Evropské komise. A dopisem že ho pouze zjišťoval.

A trvá na tom, že jeho úřad proti transakci na národní úrovni zasáhnout musel. „Pokud bychom nekonali, porušili bychom zákony, jelikož úřad vykonává cenovou kontrolu v této oblasti. Takové jednání by mohlo být i kvalifikováno jako nesplnění povinností vyplývajících z pravomocí úřadu. Pak by ale mohlo jednat o trestný čin,“ tvrdí Kodym.

Ten je nyní rozhodnutý se s ministerstvem i vládou soudit. „Požaduji, aby ministr respektoval nezávislost úřadu a výsledky výběrového řízení a vláda mne jmenovala do funkce. Beru to jako precedent, aby k obdobným excesům již nedocházelo. Ministerstvo tvrdí, že jeho jednání bylo zákonné. Já tento názor nezastávám. Tak ať víme, čí názor byl správný,“ uzavřel Kodym.

„Pokud chtěl pan ministr svým jednáním pomoci Českým drahám, aby nebyly pod drobnohledem Evropské komise, tak je paradoxně o to víc nasvítil. Pevně věřím, že pro vládu je férovost trhu na železnici větší hodnota než výsledovka Českých drah. Postup pana ministra tuto důvěru poněkud narušuje,“ okomentoval to Marek Zelenka, právník protikorupčního sdružení Oživení.

Ministr Kupka o chystané žalobě už ví a je si prý jistý, že z jeho strany k žádnému nezákonnému jednání nedošlo.

Ve čtvrtek, pár hodin poté, co mluvil s reportéry, navrhl ve Sněmovně zákon rušící Kodymův úřad. Protože ho nepodalo ministerstvo dopravy, ale Kupka jako poslanec, paragrafy se tak mohou vyhnout zavedenému připomínkovému řízení, kdy by se k nim mohly vyjadřovat další instituce.