Článek
Tři roky vězení si měl odsedět šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Trestu za zmanipulovanou stavební zakázku v Lánské oboře však unikl díky milosti od prezidenta Miloše Zemana.
Hlava státu tak učinila koncem března, dva dny po vynesení pravomocného rozhodnutí Krajského soudu v Praze, na jehož písemné znění si Zeman ani nepočkal. Seznam Zprávy si usnesení vyžádaly.
Po jeho prostudování lze na konkrétních příkladech ukázat, že Zemanovy argumenty, proč milost udělil, v porovnání se zjištěními vyšetřovatelů a soudů silně kulhají. Prezidentova slova zasadily Seznam Zprávy do kontextu s písemným usnesením krajského soudu.
Tresty v kauze Balák
Šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi soud v březnu potvrdil tříletý trest vězení, prezident mu udělil milost. Podmínku v délce 2,5 roku dostal manažer Libor Tkadlec a zákaz účasti ve veřejných zakázkách udělil soud firmě Energie - stavební a báňská (ESB).
Pracovitý člověk
Prezident republiky udělení milosti pro Miloše Baláka poprvé vysvětlil 26. března 2022 na webu Hradu, dva dny po rozhodnutí odvolacího soudu, který Baláka poslal na tři roky pravomocně do vězení. Zeman na Balákovi ocenil jeho pracovitost. Konkrétně mluvčí hlavy státu uvedl:
„Prezident republiky při rozhodování o milosti vzal jednak v úvahu, že omilostněný byl dosud bezúhonný, je prezidentu republiky znám jako mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec.“
Předseda senátu krajského soudu v Praze Ladislav Koudelka potvrdil, že Balák byl dosud bezúhonnou osobou. Avšak s pracovitostí šéfa správy lánských lesů to viděl odlišně. „Soud druhého stupně považuje za příliš odvážné hodnotit v jeho prospěch jeho ‚pracovitost‘ a ‚erudici‘, protože právě tyto dvě vlastnosti se nejvíce negativně projevily ve způsobu spáchání trestné činnosti, její dlouhodobosti a rozsahu,“ napsal soudce Koudelka v usnesení.
Podle soudu ředitel Lesní správy Lány oklamal své nadřízené – tedy Kancelář prezidenta republiky vedenou kancléřem Vratislavem Mynářem.
„Pracovní odměny, které byly obžalovanému Ing. (míněn Balák, pozn. red.) pravidelně udělovány jeho nadřízeným, svědčí jen o schopnostech obžalovaného vyvolat ve svých nadřízených důvěru, zneužít jejich dobrého mínění o sobě a jejich přesvědčení, že vykonává své pracovní úkoly s největší poctivostí a péčí. Jestliže soud prvního stupně, po zvážení všech těchto skutečností, přistoupil k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, není možno s ním nesouhlasit,“ konstatoval soudce.
Ani taková kritika Balákovy pracovní charakteristiky nepřiměla prezidentskou kancelář, aby jej odvolala z postu vedoucího jí podřízené lesní správy.
Není přísnost jako přísnost
Miloš Zeman v odůvodnění Balákovy milosti dále uvedl, že důvodem přísného odsouzení byla mimo jiné práce pro prezidentskou kancelář.
„Po seznámení se s rozsudkem prvoinstančního soudu, který byl potvrzen odvolacím soudem, dospěl prezident republiky k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povaha činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná.“
Odvolací soud popsal zmanipulovanou zakázku v hodnotě téměř 200 milionů korun jako cenově významnou. Navíc šlo podle soudce o zakázku pro vysoce prestižní subjekt – prezidentskou kancelář, což u veřejnosti vzbudilo silnější negativní emoce než v případě jiných institucí.
„Oba dva obžalovaní (míněni Balák a Tkadlec, pozn. red.), stejně tak jako vedení společnosti ESB, si byli vědomi, že kancléře prezidenta republiky vydávají všanc veřejným úvahám o jeho možné či nemožné úloze v celé věci. Jen v tomto ohledu a jen jako zvážení těchto skutečností, jako jednoho z mnoha kritérií při ukládání trestu, je třeba hodnotit míru přísnosti uložených trestů, nikoliv věc vykládat tak, jak bylo některými osobami dříve i následně vykládáno, že obžalovaný byl potrestán přísněji a výhradně jen proto, že pracoval pro prezidentskou kancelář,“ uvedl soudce Koudelka.
Vyšetřovatele ocenil, jak k případu přistoupili. „Naopak, z morálního a lidského pohledu, ke cti policie a státního zastupitelství slouží, že se usilovně a poctivě snažily objasnit trestnou činnost, která je předmětem nyní posuzované věci, bez ohledu na to, v jakém prostředí se odehrávala,“ doplnil předseda senátu pražského krajského soudu.
Škoda, která se (ne)stala
Prezidentovu milost pro vedoucího lesní správy v Lánech kritizovali politici i odborná veřejnost. Zeman na začátku dubna poskytl rozhovor MF Dnes, ve kterém udělení prezidentského pardonu pro Baláka dále rozvedl: „Já jsem udělil milost člověku, který se v dotyčné kauze zaprvé neobohatil, zadruhé nevznikla žádná národohospodářská škoda.“
I tento argument si vzal soudce Koudelka na paškál. Dodejme, že své rozhodnutí učinil 24. března, Zeman milost udělil až o dva dny později.
„Soud druhého stupně nepolemizuje s tím, že zamýšlené stavební práce byly následně provedeny řádně, nepolemizuje ani s tím, že možná dokonce byly provedeny levněji, než kdyby zadávací řízení proběhlo regulérně, toto však není zásluhou obžalovaných, neboť obžalovaní v podstatě dokončili dílo pod dohledem orgánů činných v trestním řízení, aniž by mohli realizovat zisky, které společnost ESB očekávala (proto též zůstává spáchaný trestný čin, s výjimkou části týkající se obžalovaného Ing. jako zadavatele řízení (míněn Balák, pozn. red.), ve stádiu pokusu). Tedy to, co obžalovaní kladou do popředí jako svoje zásluhy, vzniklo v podstatě jako vedlejší produkt jejich jednání,“ vysvětlil soudce.
Na několika místech v usnesení zopakoval, že argumentem pro osvobození nemůže být to, že se nestala škoda (neboť policie zasáhla) či že v tendru zvítězila firma s nejnižší cenou. Podrobně vysvětlil, v čem tkví škodlivost Balákova případu – výběrová řízení mají být férová a transparentní, v opačném případě jsou poškození jejich ostatní účastníci.
„Tímto způsobem de facto tuto zakázku ‚ukradne‘ jiným soutěžitelům, kteří postupují v řízení poctivě a čestně. Společnost, která zakázku nezákonně získá, zajistí na dlouhou dobu práci pro sebe a pro své zaměstnance, těží pak i z nemateriálních výhod, jako je čest, že pracovala pro Kancelář prezidenta republiky… Soud druhého stupně je přesvědčen, že i tyto aspekty prvý soud dostatečně zvažoval, že si byl vědom toho, že posuzuje trestnou činnost specifickou, jejíž posuzování nespočívá jen v hodnocení materiálního hlediska,“ dodal předseda senátu Koudelka.
Dělení kořisti
Obžalovaní (Balák, Tkadlec a firma ESB) byli pravomocně odsouzení za to, že v období od října 2015 do dubna 2017 umetli cestu firmě Energie - stavební a báňská (ESB) ve výběrovém řízení Lesní správy Lány na „Řešení zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže Klíčava“.
Prezident Miloš Zeman v citovaném rozhovoru pro MF Dnes na adresu Baláka nicméně uvedl: „Byl odsouzen za to, že údajně zvýhodnil jednu firmu. To zvýhodnění spočívalo v tom, že umožnil této stavební firmě prohlídku Lánské obory.“
Usnesení soudu je v tomto ohledu ve vztahu k následným prezidentovým argumentům nejvíce zdrcující. Balákovo chování vůči budoucímu vítězi zakázky dle usnesení zdaleka nespočívalo jen v tom, že by ho vedoucí areálem obory provedl – jak Zeman tvrdí. Podle soudu bylo celé řízení nastavené tak, aby jej vyhrál dopředu vybraný zájemce.
Soudce ve svém textu zdůraznil, že k dohodám mezi klíčovými firmami (stavebními i projektantskými) docházelo již dlouho před tím, než vůbec výběrové řízení bylo vyhlášeno.
„To soud druhého stupně zdůrazňuje záměrně, aby bylo patrno, že obžalovaní velmi dlouho před zmíněnými daty směřovali k tomu, aby společnost ESB vyhrála zakázku. Obžalovaný Ing. (míněn Balák, pozn. red.) tomu poskytl tu největší podporu,“ uvedl soudce Koudelka.
Lesní správa si za zhotovitele vybrala firmu ESB ve sdružení se společností Syner. Podle vyšetřovatelů a soudu nešlo o náhodu. „Obžalovaný Ing. (míněn Balák, pozn. red.) navazoval kontakty se společností Syner prostřednictvím svědka. Byl to on, kdo trval na tom, že dílo bude vybudováno společností ESB ve sdružení se společností Syner,“ napsal v usnesení soudce.
Připomněl i důkazy ze schůzky mezi obžalovaným Balákem a jedním ze svědků, dle nichž měl ředitel lesní správy zaslat Syneru projektovou dokumentaci k dílu. Soudce tento postup označil za „čirou absurditu, kdy zadavatel výběrového řízení posílá dokumentaci budoucímu uchazeči, který ještě ani není uchazečem“.
Spojení výše uvedených firem označil předseda senátu za účelové. „To, že budoucí smlouva mezi těmito účastníky neobsahuje žádné podrobnější rozdělení prací, které budou provedeny, obsahuje pouze rozdělení „kořisti“ metodou „fifty-fifty“, tedy 50 % na 50 %, celou záležitost jen dokresluje, účelem sdružení tedy bylo dělení zisku, nikoliv postup při realizaci díla,“ stojí v usnesení soudce Koudelky.
