Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Petr Navrátil dokončil podrobné zdůvodnění, proč nemá vlivný pražský podnikatel Roman Janoušek podle soudu nárok na požadované vysoké odškodnění, přestože byl sedm let neoprávněně stíhán a policie mu kvůli tomu zadržovala majetek.
Za stíhání v kauze kolem laboratoře Chambon a zadržení zlatých cihel a finanční hotovosti v celkovém objemu 55,7 milionu korun Janoušek požaduje 155 milionů.
„Jakkoliv nechce soud bagatelizovat zásah do sféry žalobce v podobě zajištění jeho majetkových hodnot v řádech desítek milionů korun, rozhodně nelze uvažovat o tom, že by se tento zásah intenzivně podepsal na životě žalobce,“ napsal však mimo jiné soudce Navrátil, proč požadované odškodnění nepřiznal.
Jak známo, soud přiznal Janouškovi 4346 korun s úroky a předtím Ministerstvo spravedlnosti částku 736 466 korun. Rozsudek není pravomocný, protože - jak Seznam Zprávám potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Markéta Pröllerová - Janoušek se odvolal. Případ tak posoudí pražský městský soud. „Obecně nijak tuto věc nekomentujeme,“ uvedl Janouškův advokát Lukáš Trojan.
U prvoinstančního soudu však Roman Janoušek argumentoval, že zadržením majetku přišel o možnost ho zhodnotit. Že by vydělal dalších 85,8 milionu, pokud by mu policisté majetek nezajistili.
Jenže podle soudce Navrátila toto tvrzení nijak nedoložil. „Odhlédne-li soud od absence konkrétní tvrzené investiční příležitosti, nelze přehlédnout, že samotné obecné žalobcovo (Romana Janouška) tvrzení, podle kterého kdyby nedošlo k zajištění jeho věcí, ještě týž den by tyto prostředky investoval do blíže nespecifikovaných cenných papírů, se jeví jako krajně nevěrohodné,“ napsal soudce Navrátil v písemném vyhotovení rozsudku, s nímž jsou Seznam Zprávy obeznámeny.
Soudce Navrátil ve zdůvodnění rozsudku zmínil i to, že ho během soudního procesu musel někdejší politický lobbista Janoušek nechat nahlédnout na své bankovní účty.
Z výpisů, které Janoušek předložil, podle zdůvodnění verdiktu vyplývá, že na jeden z účtů byly mezi roky 2013 až 2016 vloženy částky v řádech jednotek milionů korun. A na další pak v posledních šesti letech desítky milionů korun.
Hlavním důvodem, proč soud vyšší odškodnění nepřiznal, však bylo to, že se Janouškovi podle soudu nepodařilo prokázat, že mu byla způsobena škoda. „Je třeba poznamenat, že orgány činné v trestním řízení postupovaly koncentrovaně a bez průtahů,“ dodal také soudce Navrátil.
Na konci března 2012 ve Vyskočilově ulici v Michli srazil Roman Janoušek pod vlivem alkoholu ženu. Předtím naboural její vůz a ke střetu došlo poté, co s ním chtěla nehodu řešit. Ženě Janoušek způsobil vážné zranění. Před policisty utíkal a při orientační dechové zkoušce mu bylo naměřeno více než 2,2 promile alkoholu. Janoušek na dotaz novinářů uvedl, že na to nemá žádný názor. „Nemám, protože si myslím, že se stalo něco divného, až to budu vědět, tak vám to řeknu, jo?“ řekl. Snímek je z rekonstrukce nehody při vyšetřování.
Policie následně navrhla obžalovat Janouška z pokusu o vraždu. Před soudem tvrdil, že svoji oběť neviděl. Nakonec byl v dubnu 2014 odsouzen ke třem rokům ve vězení. Podle soudce Tomáše Kubovce nechtěl Janoušek ženu zabít, ale jen od nehody ujet.
Odvolací pražský vrchní soud následně v září 2014 Janouškovi trest zpřísnil na 4,5 roku ve vězení. Podle soudkyně Jaroslavy Maternové nešlo o dopravní nehodu, ale o „kriminální čin spáchaný na vozovce“. I proto Janouškovi zpřísnila ještě zákaz řízení motorových vozidel z pěti let na sedm. Janoušek tehdy verdikt soudu odmítl komentovat a před novináři utekl.
Roman Janoušek nejprve strávil za mřížemi zhruba čtvrtinu uloženého trestu, pak měl výkon trestu ze zdravotních důvodů dlouhodobě přerušen. Následně se však objevily pochybnosti, zda je jeho zdravotní stav skutečně tak závažný.
Policisté totiž například Janouška v létě 2019 zastihli při cyklistice v okolí Prahy. Seznam Zprávy pak také získaly a zveřejnily fotografie odsouzeného lobbisty při sáňkování na dovolené v Alpách.
Na fotografii z přelomu roku 2019 a 2020 stojí vlevo lobbista Roman Janoušek, uprostřed majitel populárního pražského klubu James Dean Miloslav Žáček a vpravo kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr.
Zpět do vězení nastoupil Janoušek v červenci 2021, když Krajský soud v Brně vydal příkaz, aby byl zadržen a převezen do nejbližšího vězeňského zařízení. Policie sice vyhlásila po lobbistovi i celostátní pátrání, avšak Janoušek se nakonec vrátil za mříže dobrovolně. Letos v létě požádal o podmíněné propuštění. Soud mu nevyhověl.
V listopadu řešil Obvodní soud pro Prahu 6 Janouškův případ znovu. Zopakoval, že se z vězení na podmínku nedostane. Podle soudce nemá na podmíněné propuštění nárok automaticky jen proto, že se chová ve vězení dobře. Musí navíc mimo jiné prokázat, že se polepšil. Jenže Janoušek si podal stížnost. A Městský soud v Praze mu 20. prosince vyhověl.
Ještě ten den v podvečer opustil Roman Janoušek věznici v Ruzyni, nasedl do auta a odjel na svobodu.
Případ kolem laboratoře Chambon, za který Janoušek odškodnění požaduje, je jednou z větví rozsáhlého vyšetřování, které spustil známý zásah na Úřadu vlády v roce 2013.
Letos v březnu Seznam Zprávy zjistily, že deseti lidem, kteří byli poté také neoprávněně trestně stíháni, stát už musel jako odškodné zaplatit více než 8,1 milionu korun.
