Jak opustit banky z dob Studené války? Vznikl speciální ministerský tým

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Psala se 60. léta minulého století, když se komunistické Československo stalo členskou zemí v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). V roce 1970 spolupráce socialistických států Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) posílila založením další společné bankovní instituce zvané Mezinárodní investiční banka (MIB).

Problém je, že Česká republika se ani po pádu komunismu z členství v těchto postsovětských bankách nevyvázala. Našimi obchodními partnery tak v těchto institucích zůstaly státy jako Rusko, Vietnam, Mongolsko či Kuba.

O vystoupení České republiky z daných bank se hovoří několik let, zatím ale nebyla dostatečná politická vůle dotáhnout proces do úplného „exitu“. V lednu Deník N uvedl, že nová vláda je připravená se tématem zabývat.

Podle zjištění Seznam Zpráv se nyní jednání naplno rozběhla. Kromě nástupu středopravicové vlády Petra Fialy (ODS) byl impulsem také zájem spojenců v rámci NATO, zejména Spojených států – a to i v kontextu hrozby eskalace rusko-ukrajinského konfliktu.

Na konci ledna se podle informací Seznam Zpráv uskutečnila schůzka náměstka ministra financí Romana Bindera a náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka, kteří připravují speciální pracovní tým. Cílem je vznik analýzy, která stanoví, co všechno vystoupení z MBHS a MIB obnáší, jak finančně nákladné to bude a v jakém časovém rámci bude možné banky z éry RVHP opustit.

„Věc jsme začali řešit společně s Ministerstvem zahraničí. Naším cílem je vyhodnotit situaci a zabývat se procesem, který povede k vystoupení z daných bank. Slíbili jsme, že naše středopravicová vláda se bude orientovat na západní spojence. Považuji toto téma za důležité,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra financí Roman Binder (ODS).

Podle něho je třeba vyhodnotit finanční náročnost opuštění bank či možný dopad na české společnosti, které v bankách získaly úvěry. V případě MBHS bude například zapotřebí zjistit, co by se stalo s nerozděleným ziskem banky. Podle Bindera není členství pro Česko nijak výhodné.

„Nevidím ekonomické přínosy. Naopak spíše vnímám to, že účast v těchto bankách vzbuzuje bezpečnostně-politické otazníky. Banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Nespatřuji příliš velký přínos v členství v bance, která je pozůstatkem RVHP,“ dodal náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

České ministerstvo zahraničí se dlouhodobě staví pozitivně k odchodu z MBHS a MIB. Bylo to dané mimo jiné jasnou prozápadní orientací (ex)ministrů zahraničí. Jiné úřady a instituce už se k vystoupení stavěly vlažněji.

V roce 2017 schválila odchod Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), proces však dosud nebyl dotažen do finále. Jednání o vystoupení z Mezinárodní investiční banky zkomplikovala minulý rok tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS) je přesvědčený, že Česká republika měla téma svého konce v MIB zvednout v minulém roce při jednání o vstupu Srbska do této postsovětské banky. K tomu však nedošlo.

„Projednávání žádosti Srbska o přistoupení do banky jsme mohli využít k vyjednání podmínek o našem vystoupení. Takto jsme přišli o jeden z momentů, kde jsme si mohli vyjednat podmínky našeho vystoupení. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová přinesla věc na vládu rychleji, než bylo původně v plánu. Na vládě se to v tichosti odsouhlasilo, tím pádem jsme přišli o šanci posunout se v procesu dál,“ řekl Seznam Zprávám náměstek Kozák.

Týdeník Respekt informoval na začátku loňského prosince, že Babišova vláda posvětila vstup Srbska do Mezinárodní investiční banky – a to navzdory doporučením některých vládních expertů a senátorů. Mimochodem: Babišova vláda tak učinila pouhé dva týdny před svým koncem. Přijetí balkánské země pak o několik dnů později posvětila Rada guvernérů MIB.

Exministryně Schillerová s kritikou nesouhlasí. Vstup Srbska do MIB a naše vystoupení z banky považuje za separátní otázku. „Byli jsme požádáni o vyjádření se ke vstupu Srbska do MIB v poměrně krátkém termínu. A ani s ohledem na dobré bilaterální vztahy našich obou zemí jsme nepovažovali za vhodné vstup Srbska blokovat. Ministerstvo zahraničních věcí se stanoviskem Ministerstva financí vyjádřilo souhlas. A finálně schválila vláda,“ sdělila Seznam Zprávám předsedkyně poslaneckého klubu ANO.

Podle náměstka ministra zahraničí Kozáka se nyní politická situace změnila. „Pan premiér Fiala deklaroval, že připravíme kroky pro výstup z obou bank. Vznikl pracovní tým ministerstev financí a zahraničí, abychom vše důkladně připravili a nejednali překotně. Potřebujeme vědět, jaké jsou hrozby, náklady a příležitosti, budeme mít kompletní analytickou představu. S tím, že Ministerstvo zahraničních věcí nadále bude hájit postoj, že bychom měli z obou bank vystoupit. Ministerstvo financí takový postoj nesdílelo, až po loňských volbách nastala změna,“ řekl Kozák Seznam Zprávám.

Prezident Miloš Zeman je známý jako zastánce ruského politického režimu Vladimira Putina a obhájce česko-ruských ekonomických vztahů. To se promítlo i v jednání o vystoupení z postsovětských bank.

Deník N loni v březnu napsal, že ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák odmítl dané téma řešit v rámci přípravy setkání mezi představiteli Česka a Ruské federace, které se chystalo loni na jaře. „Nepočítá se s tím, že by tato otázka byla předmětem konzultací, na kterých pracuji. To tam určitě nepatří,“ odpověděl Jindrák Deníku N.

Podle náměstka ministra zahraničí Kozáka je pro Českou republiku problematické nadále setrvávat v bankách řízených reálně z Moskvy.

„Pro nás je členství v MIB dlouhodobě symbolicky nepěkné, obě banky jsou dědictvím RVHP. Nepůsobí dobře, že ani po 33 letech jsme se nedokázali z těchto bank vyvázat, z bank řízených z Moskvy,“ dodal Kozák.