Hlavní obsah

Jachtař porazil rybáře. Vymohl statisíce za to, že chytají v jeho pískovně

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Firma Jiřího Lejhance porazila u soudu Český rybářský svaz. Ve zřejmě průlomové kauze o nájemném za lov ryb v její pískovně.

Český rybářský svaz dobrovolně zaplatil 660 tisíc, a tím se vyhnul soudu. Podle advokáta, který majitele pískovny zastupoval u soudu, jde o průlomový případ, po němž mohou chtít peníze i další vlastníci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jiří Lejhanec se probírá starými fotografiemi a ukazuje, jak našel zakopané staré sudy s nebezpečnými chemikáliemi, opravoval zdevastované budovy a vyháněl pořadatele technoparty pro deset tisíc lidí.

„Naštěstí do toho se mnou šli další šílenci, kteří byli smíření, že je tady čeká nekonečná práce,“ říká osmasedmdesátiletý muž.

Jemu a jeho společníkům patří od roku 2011 podstatná část písníku Boudy, ležícího mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Původně zdevastované území plné odpadu a polorozpadlých budov přetvořili na sportovní rekreační areál pro vodní sporty – hlavně pro závodní jachtaře.

A nyní navíc vyhráli i v mnohaletém sporu: Zažalovali Český rybářský svaz za to, že písník běžně využívá pro své členy a nic za to neplatí. Rybáři se nejdříve u soudu bránili, nakonec však pod hrozbou prohry dobrovolně uhradili 660 tisíc.

Advokát majitelů písníku Radek Sekera říká, že jde o průlomový případ. Protože Český rybářský svaz s více než čtvrt milionem členů některým vlastníkům neplatí. Přitom působí na drtivé většině ploch v Česku.

„Teď svaz pod tlakem poprvé přiznal, že vlastníci mají na nájemné nárok. Takže se dají čekat další žaloby,“ odhaduje advokát Sekera.

Chytali, ale neplatili

Podle spolumajitele písníku Boudy Jiřího Lejhance předcházely žalobě dlouhodobé konflikty s rybáři.

Například když chytali ryby z lodí, a křížili tak trasu jachtařům – včetně dětí, které v klubu trénují. Jiří Lejhanec také rybářům vyčítal, že se nestarají o čistotu vody.

„Chtěli jsme se dohodnout. Ale řekli, že do toho nemáme co mluvit. A do toho nám neplatili žádný nájem. Co víme, neplatí ho ani na ostatních podobných pískovnách,“ vzpomíná Martin Korunka, další ze společníků a zároveň starosta Starých Ždánic, v jejichž katastru areál leží.

Firma proto loni podala na Český rybářský svaz žalobu k Okresnímu soudu v Hradci Králové. Požadovala doplatit tržní nájemné za poslední tři roky – za to, že rybáři využívají 40 hektarů jejích pozemků pod vodní hladinou. Výši nájmu doložila znaleckým posudkem.

„Žalovaný (Český rybářský svaz) se žalobou nejprve nesouhlasil a neuznával nárok žalobce ani co do základu ani do výše. Tvrdil, že naopak je ve výkonu rybářského práva omezen, když musí snášet, že žalobce využívá vodní plochy rovněž ke sportovním a rekreačním účelům,“ zachytila soudkyně Milena Rejchová průběh projednávání žaloby v jednom ze soudních dokumentů, které Seznam Zprávy pročetly.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Jachtaři na písníku Boudy si stěžovali, že kvůli rybářům chytajícím z lodí nemohou trénovat.

Soudkyně zároveň rybáře hned na prvním jednání upozornila, že velmi pravděpodobně spor prohrají: Protože je jasné, že pozemky využívají zdarma. „Je to stejné, jako kdyby někdo bydlel ve vašem bytě a vy jste z toho neměli ani korunu,“ přirovnává advokát Sekera, sám aktivní rybář.

Rybářský svaz vzápětí otočil, dobrovolně uhradil požadovaných 660 tisíc. Navrch mu soud napočítal ještě 137 tisíc na nákladech soudního řízení. Takže soudkyně projednávání žaloby zastavila.

Majitelé písníku jsou přesvědčeni, že Český rybářský svaz, jehož rozpočet se pohybuje kolem 200 milionů, se takhle chtěl vyhnout rozsudku, v němž by bylo podrobně popsané, proč mají podle zákona vlastníci na nájemné nárok.

Rozsudek by totiž mohl sloužit jako podklad pro další žaloby menších soukromých majitelů pozemků pod vodou, jež by mohly podle opatrných odhadů advokáta Sekery dosáhnout nejméně desítek milionů – navíc s velkou nadějí na úspěch.

Naopak třeba státním Lesům ČR či Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jimž patří rovněž písníky nebo rybníky, rybáři nájemné platí. „Na všechny vodní nádrže v evidenci Lesů ČR, které jsou v rybářských revírech Českého rybářského svazu, máme uzavřené pachtovní smlouvy,“ potvrzuje mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

Předseda: na shledanou

Faktem je, že Český rybářský svaz o tomto případu nechce z nějakého důvodu mluvit.

„Já vám to řeknu takhle: Neznám výsledky, nevím, co se tam děje,“ říká předseda svazu Karel Mach. Současně tvrdí, že podle něj nemůže být tenhle případ něco jako precedens – tedy že i další majitelé, jimž dosud svaz neplatil, by mohli z rybářů vymoci peníze.

„Bavíme se o věcech, které nejdou paušalizovat,“ tvrdí předseda rybářů Mach bez podrobností.

Jak si tím může být šéf svazu jistý, když zároveň tvrdí, že o sporu z Královéhradecka nic neví? „Na shledanou, já řídím,“ říká popuzeně Mach, ihned pokládá telefon a na další volání už nereaguje. Tedy ani na případné otázky, jak nákladné by pro svaz bylo, kdyby měl všude, kde hospodaří, platit nájemné.

Mluvčí rybářského svazu Lukáš Mareš odkázal reportéra s dotazy na vedení Východočeského územního svazu, které má mít o žalobě týkající se písníku Boudy všechny informace. Ale šéf územního svazu Václav Horák se také zdráhá cokoli sdělovat. „Já se k tomu nebudu vyjadřovat,“ odmítá rozhovor.

Současně však Václav Horák uznává, že rybáři nejsou zvyklí platit majitelům pozemků pod vodou. A už vůbec ne chodit k soudu kvůli takovým žalobám, jaké čelili u písníku Boudy. „Dělám předsedu územního svazu čtyři roky, a tohle nepamatuju,“ souhlasí Horák.

Když se ho později Seznam Zprávy chtěly zeptat například na kritiku majitelů písníku, že rybáři bránili jachtařům ve sportování a odmítali se dohodnout na pravidlech, šéf východočeského svazu už telefon nebral a neodpovídal ani na textové zprávy.

Svaz pryč, požaduje firma

Vlastníci písníku Boudy se teď snaží domoci toho, aby Český rybářský svaz nesměl na jejich majetku hospodařit.

Rybářský svaz téměř všechny revíry v zemi užívá na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství z roku 1990. Je tu však problém: S tím, aby Český rybářský svaz dostal výpověď, musí podle zákona souhlasit 100 procent vlastníků pozemků pod vodou.

Jenže firma Jiřího Lejhance má svolení jen 99 procent z nich – souhlas nedali majitelé malých, rozdrobených částí. Firma proto nyní zkouší u úřadů napadnout tento paragraf jako neférový a diskriminující.

Související témata:
Jiří Lejhanec
Český rybářský svaz (ČRS)
Karel Mach

Doporučované