Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Při žádosti o milost pro firmu Metrostav, která právě nyní čeká v prezidentské kanceláři na posouzení, obešli odboráři ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). A stejně tak se zachoval i Hrad.
Seznam Zprávy minulý týden vypátraly, že vedení odborů ve stavební společnosti Metrostav, odsouzené za úplatky, žádá pro firmu milost u končícího prezidenta Miloše Zemana.
Přestože se podle psaných pravidel měli obrátit na Ministerstvo spravedlnosti, svou žádost odeslali přímo na Hrad. Ministr Blažek potvrdil, že žádost do jeho úřadu nepřišla. „Znám to jen z vašeho článku,“ řekl nyní Blažek pro Seznam Zprávy.
Nabízí se jedno prosté vysvětlení, proč „metrostavácké“ odbory Blažka zcela vynechaly.
Po nástupu do funkce v roce 2013 přenesl Zeman hlavní rozhodování o milosti právě na Ministerstvo spravedlnosti. Zeman se předtím nechal slyšet, že by milosti nejradši úplně vyškrtl z Ústavy jako monarchistický přežitek.
Zároveň prezident nařídil, ať ministerstvo všechny žádosti zamítá – s výjimkou těch, které podali nevyléčitelně nemocní lidé. Tyhle žádosti má ministerstvo zpracovat, dohledat k nim podrobnosti, posoudit a poslat prezidentovi. S doporučením, jestli vyhovět, nebo zamítnout.
Případ „Milost pro Metrostav“
Co už Seznam Zprávy zjistily o pozadí žádosti odborářů firmy Metrostav, potrestané za úplatky zákazem zakázek:
Takže kdyby se odbory z Metrostavu obrátily na Ministerstvo spravedlnosti, jak nařizují předpisy, měly by jisté, že úřad jejich žádost nedoporučí: Metrostav není člověk, tedy nemůže ani trpět smrtelnou chorobou.
Blažek: Naštěstí to neřeším
V žádosti, jejíž text Seznam Zprávy získaly, se odboráři přesto snaží vytvořit dojem, že Metrostavu fakticky hrozí smrt.
Soud loni zakázal Metrostavu za přislib úplatků ve výši přes 22 milionů v kauze hejtmana Davida Ratha tři roky ucházet se o veřejné zakázky. A odboráři tvrdí, že kvůli tomu v největší stavební firmě v zemi nastane ekonomický úpadek a propouštění (ačkoli management společnosti nic takového nepotvrzuje).
„Žádost o odpuštění a zahlazení trestu podáváme ve prospěch společnosti Metrostav, která je uloženým trestem bezprostředně ohrožena na svém právním životě,“ napsali do žádosti odboráři doslova.
Balák, Kajínek… Jak prezident porušil sliby
Miloš Zeman už před deseti lety vyhlásil, že bude udělovat milosti pouze vážně nemocným lidem. Například odsouzeným, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou. Ale neřídil se tím. V květnu roku 2017 omilostnil vraha Jiřího Kajínka. Podmíněně mu prominul zbytek doživotního trestu.
Loni v březnu Zeman prominul trest Miloši Balákovi, řediteli prezidentské obory v Lánech. Balák dostal jen pár dní předtím tři roky vězení za zmanipulování dvousetmilionové zakázky. Zeman milost zdůvodnil mimo jiné tím, že Balák je výborný pracovník. Zeman také relativizoval Balákovu vinu, která ale byla podle prvoinstančního i odvolací soudu zcela jasná. Baláka do funkce přivedl (a držel ho v ní i v průběhu vyšetřování i soudního procesu) vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.
Podle ministra Blažka je ovšem takové srovnání nesmyslné. „To je - s prominutím - naprostá pitomost,“ řekl Blažek o srovnání odsouzené firmy s nemocným člověkem.
Dodal, že i kdyby tedy ministerstvo odborářskou žádost o milost obdrželo, stejně by ji hned vyexpedovalo do prezidentské kanceláře a vůbec se jí nezabývalo. A to bez jakéhokoli doporučení.
Blažka přitom o žádosti neinformoval ani Hrad. „Naštěstí se o tom se mnou nikdo nebavil. Ani na Hradě, ani nikde jinde,“ řekl Blažek. To slůvko „naštěstí“ je důležité. Ministr jím dal najevo, že nechce mít s případným odpuštěním trestu nic společného.
Hradní úředníci nejsou ochotni celý proces milosti pro Metrostav objasnit a ani odpovědět na otázku, jestli je Zeman připraven pardon udělit. Na dotazy Seznam Zpráv neodpovídá vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář ani mluvčí Jiří Ovčáček. A vyjadřovat se nechce ani vedení Metrostavu.
Zastaví se kauzy? Těžko
Kromě milosti prosí odboráři prezidenta také o zastavení stíhání Metrostavu v dalších třech kauzách. Společnost je v nich obžalovaná za údajné machinace v různých stavebních tendrech. Ani v jedné zatím nepadl pravomocný rozsudek.
Zastavení stíhání, tedy takzvanou abolici, by ale musel podpisem stvrdit premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády už minulý týden vzkázal, že takový požadavek z Hradu neeviduje.
Ukázka z neveřejné žádosti o milost adresované na Hrad: odboráři žádají nejen zrušení zákazu zakázek, ale také stopku na další kauzy, v nichž je Metrostav obžalován.
Premiér navíc podle ministra Blažka razí obecný názor, že jeho podpis pod zastavení stíhání je možný až po projednání na vládě, kde by se mohli k bodu vyjadřovat všichni členové kabinetu. A ve vládě není atmosféra k podobným krokům, navíc těsně před koncem Zemanova pětiletého mandátu.
Je tedy nepravděpodobné, říká ministr spravedlnosti, že by vláda se zastavením stíhání souhlasila.
Zkusit cestu milosti, jak zjistily Seznam Zprávy, poradil odborářům Josef Středula – do neděle (kdy nečekaně odstoupil) prezidentský kandidát a šéf Českomoravského odborového svazu. A zároveň člověk, jenž se s prezidentem Zemanem přátelí.
Může prezident omilostnit firmu?
Dosud se nestalo, aby prezident udělil milost odsouzené firmě. Všechny pardony se dotýkaly lidí. Podle právníků je ale milost pro právnickou osobu možná. „Ústava umožňuje prezidentu republiky udělit milost, přičemž není rozlišováno mezi fyzickými a právnickými osobami,“ říká Petr Hrnčíř, partner advokátní kanceláře Noerr. „Nic to nevylučuje,“ souhlasí Tomáš Gřivna, advokát a vedoucí katedry trestního práva na pražské právnické fakultě.
Další osobou blízkou prezidentovi, jež se v kauze milosti objevuje, je bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. V advokátní kanceláři, v níž má Benešová podíl, si odboráři nechali sepsat text žádosti.
Středula i Benešová popřeli, že za tuto milost u prezidenta lobbovali. Středula na dotaz Seznam Zpráv v první reakci řekl: „Hm… To je dobrá otázka.“ A po pár okamžicích dodal: „Ne, ne, ne, vůbec jsme se o tom nebavili.“
