Hrad likvidoval uhynulou zvěř. Hnila v jámě u nádrže pitné vody pro Kladno

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vodní nádrž Klíčava ležící uvnitř prezidentské obory u zámku Lány je zdrojem pitné vody pro sedmdesátitisícové Kladno. Kvůli tomu se kolem břehů vine ochranné pásmo, v němž jsou zakázané činnosti, které by vodu mohly znečistit, a ohrozit tak zdraví lidí.

Právě nezbytnou ochranou vody proti znečištění obhajovali někdejší prezidentův kancléř Vratislav Mynář a ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák například zakázku za čtvrt miliardy na zpevnění břehů Klíčavy. Baláka pak soud uznal vinným z manipulace zakázky.

Jak však ukazují zjištění Seznam Zpráv, v jiném případě zaměstnanci Hradu takovou péči o ochranu vodního zdroje neprojevili. Reportéři získali svědectví, že v ochranném pásmu Klíčavy byly v minulých letech vyhloubeny jámy, do kterých byla naházena těla zvířat uhynulých v oboře.

Že v jámách v ochranném pásmu u Klíčavy hnily mrtvoly zvířat, dokládají fotografie z poloviny roku 2021, které Seznam Zprávy získaly.

Na snímcích je zachycena jedna z jam v Lánské oboře, v místě, které se nazývá Blaho. Redakce má také k dispozici svědectví člověka, který fotografie pořídil. Jeho identitu nezveřejňujeme kvůli jeho ochraně - kvůli obavě, že by mohl přijít o práci.

Zároveň však praxi, kdy se zvířecí mrtvoly házely do jámy u Klíčavy, potvrdil pracovník lánské lesní správy Milan K., který měl vyhloubení jam a pak i navážení mrtvé zvěře na starosti.

„Když mám tady nějaký rozkaz, tak to musíte splnit, že jo?“ reagoval na dotaz, zda o jámách na mršiny něco ví.

Kdo mu „rozkaz“ vydal, ale podřízený bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka říci nechtěl: „Tak to už vám nepovím, to nevím přesně.“

Likvidaci uhynulé zvěře způsobem, jaký praktikovali hradní zaměstnanci v Lánech, sice veterinární zákon připouští, avšak jámy na mršiny nesmějí být vyhloubeny kolem zdrojů pitné vody.

„V ochranném pásmu vodního zdroje je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje,“ vysvětluje obecně ustanovení zákona David Šíma, mluvčí Středočeského kraje, který na ochranu Klíčavy dohlíží a který vydal nařízení vymezující ochranné pásmo kolem Klíčavy.

Za porušení zákona však hrozí maximálně dvacetitisícová pokuta.

Není také jasné, zda Lesní správa Lány kontrolovala, na co zvířata pohozená do jam uhynula. Pokud by totiž za úhynem byly nemoci, které mohou představovat zdravotní ohrožení pro lidi, je nezbytné je likvidovat v kafilerii. To Seznam Zprávám potvrdila Státní veterinární správa.

Proč lánská lesní správa zvolila jako způsob likvidace právě jámy a hnijící těla zvířat, se redakce snažila zjistit od tehdejšího ředitele správy Miloše Baláka.

Na dotazy však nereagoval.

Jeho nástupce Pavel Rus, který je ve funkci tři čtvrtě roku, se pak dušuje, že za jeho vedení lesní správa uhynulou zvěř sbírá a likviduje v kafilerii. Říká také, že místo, na kterém byly jámy a na které ho redakce fotografiemi upozornila, kontroloval.

„Podle informací personálu tam nějaký takový objekt v minulosti byl. Já jsem se na místě byl podívat, už jsem tam nic nenašel,“ řekl Rus s tím, že detailně místo nezkoumal.

Dodal také, že dále věc řešit nehodlá.

„Co se týče možného ohrožení vody, jsme v kontaktu s pracovníky Povodí Vltavy, kteří mají přehradu na starosti, a žádné hodnoty nejsou v současné době vychýleny z normálu,“ uzavřel ředitel Rus, který na sklonku loňského roku nahradil právě Miloše Baláka.

Ten měl kvůli problémům v Lánské oboře potíže se zákonem. Od tříletého trestu vězení za zmanipulovaný tendr u klíčavské nádrže ho uchránila milost od Miloše Zemana. Balák dodnes bydlí za nízký nájem v hradní hájence v Lánech, odkud se i přes výpověď od Hradu odmítá vystěhovat.