Horské trable miliardáře Dospivy. Luxusní hnízdo ve Špindlu je černou stavbou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když stoupáte z dolní části Špindlerova Mlýnu do kopce ke kostelíku a škole, ten nový velký „trojdům“ nelze očima minout.

Místo původního hotelu Barbora zde vyrostl luxusní apartmánový komplex, který od počátku stavby budí pozornost místních. „Docela nám to tady vadí. Už žádný hotel, ale apartmány. Postavili dům, který je obrovský. Celé to od začátku působí zvláštně,“ naráží provozovatelka jednoho z místních obchodů na skutečnost, že už při zboření původního hotelu dostal investor v roce 2021 od úřadů pokutu.

Vlastníkem „nové Barbory“ je firma Hotel Barbora – Špindlerův Mlýn (dále také jako Hotel Barbora), jejíž klíčovou figurou je finančník a spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva. A jak Seznam Zprávy nyní zjistily, trampoty se stavbou, za níž stojí jeden z nejbohatších Čechů, nyní vygradovaly.

Apartmánový komplex totiž neodpovídá původně schváleným dokumentům, což komplikuje jeho dokončení. „Se společností Hotel Barbora – Špindlerův Mlýn je vedeno řízení o dodatečném povolení části stavby hotelu Barbora, protože se jedná o nepovolenou část stavby (tedy tzv. černou stavbu). Ano, důvodem je také to, že stavba je větší oproti původně povolenému stavu,“ uvedla vedoucí Odboru výstavby Miroslava Šmahelová.

V reakci, kterou si redakce po špindlerovském stavebním úřadu vyžádala prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, šéfka stavebního odboru rovněž uvedla, že Dospivova stavba přesahuje do cizího území. „Stavba zasahuje do pozemku ve vlastnictví města Špindlerův Mlýn,“ dodala úřednice.

Zástupce investora a jeden z jeho spolumajitelů Michal Bouška připustil, že dubnová kontrola úřadu nedopadla pro investora podle představ. „Na základě kontrolní prohlídky stavební úřad konstatoval, že některé části stavby Hotelu Barbora nejsou v souladu se stavebním povolením, které nabylo právní moci 2. dubna 2021,“ řekl Seznam Zprávám Bouška.

Stavební úřad měl v zásadě dvě možnosti. „Po těchto zjištěních se mohl stavební úřad rozhodnout a vyzvat stavebníka k podání žádosti o dodatečné povolení stavby, nicméně se rozhodl pro druhou možnost a zahájil řízení o odstranění stavby dne 10. května 2023,“ popsal Bouška.

Jeho společnost následně podala žádost o dodatečné povolení stavby. „Ta byla přijata a dne 19. května 2023 bylo ze strany stavebního úřadu zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby,“ dodal Bouška, který případ komunikuje za Dospivu.

Získat podrobnější informace o případu Barbora se ukázalo jako náročnější úkol. Poprvé jsme špindlerovský úřad v čele se starostou oslovili již v dubnu. Vedoucí stavebního odboru však uvedla, že informace nelze sdělit z důvodu, že nejsme účastníkem řízení u stavebního úřadu.

„Nemůžeme vám poskytnout žádané informace. Jediný, kdo vám může podat informace, je stavebník (vlastník stavby),“ uvedla tehdy vedoucí Odboru výstavby Miroslava Šmahelová.

Investor, firma Hotel Barbora – Špindlerův Mlýn, tehdy v reakci na dotazy redakce žádný zádrhel neuvedl. „Stavba samotná je díky právoplatné proběhnuvší změně územního plánu zcela v souladu se všemi povoleními a bude během nejbližších měsíců zkolaudována,“ sdělil koncem dubna spolumajitel firmy Michal Bouška.

K informacím o situaci Hotelu Barbora jsme se dostali až tehdy, když jsme městský úřad ve Špindlerově Mlýně požádali o odpovědi prostřednictvím zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím.

Překvapivé bylo, že o podané „stošestce“ se hned dozvěděl hlavní proponent Hotelu Barbora Marek Dospiva a autora textu kontaktoval. Hájil se, že problém s dostavbou vznikl jen kvůli tomu, že se snažil dostat parkovací místa pod zem, aby vozidla na povrchu nehyzdila okolí. Celá věc podle něho vypadá hůř na papíře než ve skutečnosti.

Starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura si neuměl vysvětlit, jak se k Dospivovi z jeho úřadu informace dostala.

„Dneska jsme to začali řešit. Bavili jsme se o tom s panem místostarostou a paní tajemnicí. Říkal jsem, že není dobré, aby informace chodily ven. Nemyslím si, že by to vynesl někdo, kdo řešil ‚stošestku‘,“ řekl Seznam Zprávám starosta Jandura, jehož jsme zastihli minulé úterý na úřadu.

Vedoucí stavebního odboru Šmahelová odmítla, že by informace unikla od ní. „S panem Dospivou nekomunikuji a netuším, jak se k němu tato informace mohla dostat,“ sdělila.

Marek Dospiva je podle magazínu Forbes 9. nejbohatším Čechem. Patří k nejvlivnějším tuzemským podnikatelům, mimo jiné vlastní mediální dům Vltava Labe Media, sázkovou kancelář Fortuna, síť lékáren Dr. Max a v centru Prahy buduje nové Masarykovo nádraží.

Komplikace s dokončením stavby Hotelu Barbora představují pro Dospivu do jisté míry i reputační problém. Lukrativní apartmány s perfektním výhledem do údolí a na přilehlé kopce získají movití zájemci, vlastnictví nemovitosti v „českém Aspenu“ může pro některé znamenat i statusovou záležitost. Dokončení objektu a jeho kolaudace se odsouvá, což pro zájemce o koupi luxusních bytů není dobrou zprávou.

Sám Dospiva má naproti Hotelu Barbora vlastní dům, považuje se za „Špindlerováka“, který do krkonošského městečka jezdí od dětství. I v sousedství pobývají vlivní lidé. Kousek od Barbory stojí vilový komplex, které má na sebe napsaný právník Daniel Kučera. Podle místních tam ale jezdí i nedávno propuštěný lobbista Roman Janoušek. Na dotaz Seznam Zpráv, jakým způsobem mají Kučera a Janoušek nastavenou spolupráci a kdo a jak dům využívá, advokát nereagoval. Mimochodem, právník Kučera je zároveň jedním z podílníků Hotelu Barbora.

Barbora není prvním případem, o kterém se v souvislosti s nepovolenou výstavbou ve Špindlerově Mlýně mluví. Od roku 2015 zde zuří boj mezi finančníkem Vladimírem Schmalzem na jedné straně a podnikateli Zbyňkem Cejnarem a Alexandrem Seidlem na straně druhé. Ti postavili v sousedství Schmalzovy chalupy bytové domy, které oproti původním plánům nabobtnaly.

Bývalý investiční ředitel ČEZ Schmalz případ před lety předal policii. Výsledkem v roce 2020 bylo odsouzení dvou úředníků: bývalého vedoucího Odboru výstavby ve Špindlerově Mlýně, jenž dostal tři roky vězení s podmínkou na pět let, a úřednice krajského úřadu, které soud vyměřil peněžitý trest.

Boje však neskončily. Schmalz má za to, že domy v jeho sousedství se mají uvést do původně povolené podoby – tedy kus jich zbořit. Úřadům však musí vysvětlovat rozměry svého domu i on.