Hořící hora po uhlí lidem neškodí, tvrdí státní podnik. Nikdo už tomu nevěří

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od devadesátých let hoří. Ne plamenem, ale zevnitř: žár o teplotě až 800 stupňů spaluje desítky metrů pod povrchem to, co zbylo po těžbě uhlí. A nepřetržitě, 365 dní v roce, proniká na povrch dým s charakteristickým štiplavým zápachem.

Přes kritické propočty, že hoření haldy v Heřmanicích vyprodukuje ročně tolik emisí jako 14 milionů automobilů nebo 1,5 milionu kotlů na pevná paliva, státní podnik Diamo jako správce dlouhodobě tvrdí, že víc než dvacet let hořící odval neznamená pro lidi v Ostravě žádné zdravotní nebezpečí.

Tomu však přestávají věřit jak místní obyvatelé, tak zdejší i výše postavení politici. Chystají se zadat vlastní měření a usilovně tlačit na stát, ať odval zmizí. „I laickým pohledem je jasné, že z něj nějaké karcinogeny jdou,“ říká ostravský primátor Jan Dohnal (ODS).

Nedůvěru vůči datům, která o hořícím odvalu předkládá státní Diamo, živí i kauza, již Seznam Zprávy na sklonku loňského roku otevřely: týká se podezření prověřované kriminálkou, že bývalé vedení státního podniku nechalo část haldy načerno zavést statisíci tun odpadu. A že umožnilo místní stavební firmě byznys za stovky milionů.

„Jsme přesvědčeni, že se ukáže, že to hoření škodlivé je. A pak by se měl odval urychleně zlikvidovat,“ dodává k hořící haldě primátor Ostravy.

Halda Heřmanice v Ostravě je jedním z nejrozsáhlejších pozůstatků po hornické činnosti ve střední Evropě – tvoří ji členité pohoří z uhelného popílku o rozloze 100 hektarů. Je tu 30 milionů tun hlušiny a podle oficiálních dat hoří zhruba 480 tisíc metrů krychlových materiálu.

Propočty kritiků, jak odval a jeho prohořívání škodí, vycházejí z údajů, které Diamo po sérii měření vložilo v roce 2010 do oficiálního registru znečištěných míst provozovaného Ministerstvem životního prostředí.

Vedení ostravského Diama však tvrdí, že tato čísla už dávno neplatí. Odkazuje na aktualizovanou studii rizik z roku 2021, která podle něj nepotvrzuje, že škodliviny – mluví se o benzo(a)pyrenu, těkavých látkách, oxidu uhelnatém a oxidu siřičitém – se z odvalu valí v takovém množství.

Diamo argumentuje také stanoviskem meteorologů: pakliže by podle nich vycházelo z haldy takto obrovské množství jedů, musely by to znamenat meteorologické přístroje – a to se neděje. Navíc by se takové koncentrace ani nerozptýlily v ovzduší. A kromě toho se prý měření odehrála přímo na hořící haldě (kde jsou hodnoty vysoké) a ne v okolí (kde už jsou podle Diama v pořádku).

Podle ředitele ostravského Diama Rostislava Dudáše je tedy znečištění v okolí odvalu zcela zanedbatelné. „Od pěti set metrů od odvalu už je to riziko naprosto nevýznamné,“ odkazuje Dudáš na měření, která pro státní podnik pravidelně provádí Zdravotní ústav v Ostravě v obytné zóně.

A pokud se podle Dudáše občas naměří vyšší než povolené hodnoty, je to způsobené celkově špatným ovzduším v průmyslové Ostravě. Nikoli heřmanickým odvalem. „Příspěvek odvalu k celkovému znečištění je proti tomu, v čem žijeme, úplné nic,“ přirovnává Dudáš.

Jenže jak opět vyplývá z oficiálních dokumentů poskytnutých Diamem, rozsahem a metodikou stejné měření jako v roce 2010 od té doby státní podnik neopakoval.

Pravidelná měření Zdravotního ústavu jsou jiná. Monitorují situaci mimo jiné ve věznici v Heřmanicích, kde předloni v březnu zjistili desetkrát vyšší koncentraci rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, než povolují normy.

Podle Diama to byl ojedinělý výkyv, ostatní měření prý vyšla dobře. Na to však jsou slyšet námitky, že výsledkům není možné věřit. Protože měření probíhají tehdy, když je bezvětří a nebo vítr vane směrem k odvalu. Desetinásobné překročení norem se odhalilo, právě když vítr vál od hořící haldy ke věznici.

„Jsou pochybnosti: když fouká od haldy k Heřmanicím, potom vycházejí hodnoty úplně jinak,“ říká náměstek ostravského hejtmana Jakub Unucka (zvolený za ODS+TOP 09).

A člen krajského výboru pro životního prostředí Jiří Michalisko (TOP 09) mluví rovnou o snaze Diama nepříznivé dopady odvalu zakrýt. „Já jsem si ta měření pečlivě prošel. Odehrála se za ideálních podmínek – tak, aby se nic nenaměřilo,“ říká Michalisko.

Ostravská radnice si chce nyní zajistit vlastní měření, odehrát by se měla na jaře po topné sezóně – aby výsledek nebyl ovlivněn spalováním uhlí v domácnostech.

Vedení města je přesvědčené, že získá data, která budou dostatečně přesvědčivá, aby stát zaplatil rychlé odstranění odvalu.

Že zplodiny z hoření odvalu mají nežádoucí vliv na lidské zdraví, ostatně jasně naznačují i oficiální analýzy Zdravotního ústavu. „Není žádoucí, aby takovýto zdroj dlouhodobě perzistoval v životním prostředí i s ohledem na existující nejistoty ohledně složení materiálu odvalu,“ uvádí dokument ústavu z roku 2019.

V lednové reportáži České televize si lidé žijící v okolí haldy stěžovali na špatný vzduch i třeba na popílkový povlak, který se jim usazuje na zahradním ovoci. Nyní vzniká v Ostravě petice proti odvalu, cílem je získat 10 tisíc podpisů, aby se problém dostal i na jednání Sněmovny.

„Diamo se to snaží bagatelizovat. Ale odval je určitě významným zdrojem znečištění,“ je přesvědčen náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Aleš Boháč. Zároveň upozorňuje na paradox, že město během posledních let dotovalo výměnu 1900 starých, neekologických domácích kotlů na uhlí. Přitom velký zdroj emisí – hořící halda, nacházející se pár kilometrů od centra města – zůstává neřešena.

Že hořící odval bude zlikvidován, bylo přitom uvedeno v plánech Diama už v roce 2012 a úřady to schválily. Proč se tak dodnes nestalo?

„Zpracováváme kroky na zpracování studie proveditelnosti, dáváme si dohromady technické možnosti dokončení sanace, které potom zhodnotíme z ekonomického pohledu a z pohledu životního prostředí. Na základě toho se vytvoří dokumentace, která se nechá posvětit příslušnými orgány,“ vysvětluje ředitel Diama Dudáš, jaké kroky podnik k zahájení likvidace dělá.

Jedna likvidace odvalu už přitom v minulosti skončila krachem.

Diamo umožnilo firmě Ostravská těžební, aby vybudovala speciální zařízení, které od sebe oddělovalo zbytky uhlí (pro další využití) a kameny a další materiály.

Podle plánu se měla halda takhle překopat a přeměnit na zalesněné kopce. Ovšem mezi firmou a Diamem se rozhořel spor – Ostravská těžební na základě analýz tvrdila, že jí Diamo dodává do třídicí linky materiál kontaminovaný toxickými látkami. Pře se přelila k soudům.

Nadto, jak už zaznělo, vyšetřuje policie případ s navezením ohromného množství odpadu do jedné z částí haldy. Podle ostravského primátora Dohnala však nesmí mít žaloby ani trestní řízení vliv na zahájení sanace odvalu – právě kvůli dopadům na zdraví lidí.

Ostatně i aktualizovaná analýza rizik mluví jasně. „Rovněž se doporučuje v maximálně možné míře urychlit sanační činnost na odvalu, tak aby sanace proběhla v co nejkratší době,“ zní jeden ze závěrů.