Historický krach potvrzen. Přes sedm tisíc lidí se domáhá 4,5 miliardy

V roce 2020 odložila pražská hospodářská kriminálka trestní oznámení na firmu Glocin, která pod vedením opakovaně odsouzeného někdejšího člena Krejčířova gangu Aleše Kohoutka nabízela investice do kryptoměn. Podle vyšetřovatelů se podařilo jednoznačně vyvrátit, že by šlo o podvod. A tak odblokovali i peníze, které předtím nechali Glocinu zajistit.

Než policisté otočili, obstavili některé nemovitosti spojené s Kohoutkem či s Glocinem a začali mluvit o podvodu, mohla společnost sbírat od lidí další peníze.

A nyní Vrchní soud v Olomouci pravomocně potvrdil úpadek firmy registrované ve Velké Británii. Nezůstaly v ní téměř žádné peníze.

Kauzu má na starosti insolvenční správkyně Monika Cihelková, podle níž jde o zcela nebývalý případ - historicky největší insolvenci v historii svého druhu.

Svých peněz se po Glocinu pokouší domoci celkem 7 181 lidí, kteří nárokují celkem na 4,5 miliardy. V částce přitom nejsou započítané jen úspory, které lidé Kohoutkovi svěřili, ale také zhodnocení, které jim z toho slíbil.

Insolvenční správkyně nyní bude zkoumat, jaká část z nároků je oprávněná. „Je to velmi náročné řízení nejen kvůli množství přihlášek, ale i kvůli nesoučinnosti dlužníka a neexistence majetku, což vše řízení komplikuje,“ řekla Cihelková.

S tím, že neví o podobném řízení s větším množstvím přihlášených věřitelů.

Insolvenční správkyně, která vidí do vnitřností projektu, ve své zprávě pro soud uvedla, že nenašla doklady, že by Glocin úspory tisícům lidí opravdu zhodnocoval v kryptoměnách, jak roky sliboval při náborech investorů po celém Česku.

„Činnost dlužníka tak dle názoru insolvenční správkyně vykazuje znaky podvodného jednání ve smyslu takzvaného Ponziho schématu, tedy obchodního modelu, jehož provozovatelé slibují potenciálním investorům nadprůměrné zhodnocení jejich investice, a takto získané prostředky od veřejnosti ve skutečnosti žádným způsobem neinvestují a k výplatě zisků stávajících investorů používají finanční prostředky získané od nových investorů,“ sepsala Cihelková.

Krajský soud v Ostravě, který insolvenci dozoruje, nadto uvedl, že podnikání Glocinu bylo podle něj od začátku nelegální - Glocin totiž od lidí sbíral peníze, aniž na to měl licenci od ČNB a fakticky tak provozoval černou banku. Ač se to snažil zakrýt konstrukcí s kryptoměnami nebo vouchery na ně, které lidem za jejich peníze poskytoval.

„Soud má za to, že v daném případě je následkem právního jednání dlužnice (shromažďování finančních prostředků od veřejnosti bez požadované licence), které je v přímém rozporu se zákonem o bankách, absolutní neplatnost smluv,“ uvedla v usnesení soudkyně Soňa Walderová.

Sama ČNB, která má v Česku ze zákona černé banky potírat, ve vyjádření pro soud vysvětlila, proč v minulosti s Glocinem nezahájila řízení. Glocin je totiž registrovaný ve Velké Británii a podřízenou českou firmu zrušil, když se o ni začaly české úřady zajímat.

Aleš Kohoutek pro Seznam Zprávy v minulosti jakýkoliv podvodný úmysl důrazně popřel.

Argumentuje tím, že peníze z Glocinu tekly firmám kolem Slováka Maroše Mikláše. Konkrétně společnost Bit.NXT se sídlem v USA je pak měla zhodnocovat onou těžbou kryptoměn v datových centrech. Nazpět ale žádné zhodnocení, které by Glocin lidem mohl vyplácet, nevracela.

Část peněz podle toků, které Seznam Zprávy v minulosti rozkryly, ale utrácel i samotný Kohoutek. Kohoutek s Miklášem se nyní vzájemně obviňují, kdo za pád Glocinu může.

Pro fungování Glocinu hrál klíčovou roli bankovní účet u Podnikatelské družstevní záložny, protože jiné banky mu konta vést odmítaly. Členy tohoto malého finančního ústavu jinak byli i někteří prominenti ODS. Mimo jiné i premiér Petr Fiala. Kampeličce v lednu ČNB vzala licenci, protože nedodržovala zákon a dostatečně nebránila praní peněz.

Ač reportéři na podezření kolem Glocinu opakovaně upozorňují už od roku 2019, policie nikoho neobvinila dodnes. Jak se prověřování vyvíjí, není možné zjistit. Přípravné řízení je totiž ze zákona neveřejné a policie ho nekomentuje.

Sám Kohoutek však v lednu z vedení Glocinu zmizel. Oznámil, že projekt prodal investorovi - Vítu Zaorálkovi.

Právě on nyní vůči soudu a insolvenční správkyni firmu zastupuje. Vít Zaorálek byl v roce 2014 odsouzen na čtyři roky vězení za to, že na přelomu tisíciletí vedl skupinu, která vytunelovala s pomocí takzvaných bílých koňů devět podniků těsně před konkurzem.

Dnes se Vít Zaorálek živí jako insolvenční dravec. Skrze CMB například ovládl řadu firem, které před svým pádem zaúvěrovalo Metropolitní spořitelní družstvo – jedna z největších kampeliček v zemi. Část věřitelů naopak zastupuje v dluhopisové kauze Helske.

Zaorálek nyní opět ujistil, že usiluje o to, aby věřitelé Glocinu dostali co nejvíce peněz. „Budeme dále aktivně a úzce spolupracovat s insolvenční správkyní a prozatímním věřitelským výborem a poskytneme jim maximální součinnost. Vedení společnosti GLOCIN Limited dále bude pokračovat v aktivní a efektivní správě majetku společnosti tak, aby zůstala zachována hodnota jejího majetku s cílem maximalizovat uspokojení všech oprávněných věřitelů,“ uvedl Vít Zaorálek, nynější ředitel společnosti Glocin.

Insolvenční správkyně ale ve své zprávě pro soud píše, že jí Glocin důležité informace neposkytl.