Je z marxistického prostředí, odsoudil poslanec SPD političku. Sám byl členem KSČ

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když před 37 lety žádal Jiří Kobza o přijetí za člena KSČ, do přihlášky napsal, jak moc je přesvědčen o správnosti komunistického programu.

„Ztotožňuji se se s bojem za mír a odzbrojení, který KSČ vede. A souhlasím s politikou KSČ,“ stojí v přihlášce, jejíž kopii Seznam Zprávy získaly na vyžádání z Národního archivu (viz fotogalerie níže).

V minulých dnech tentýž muž –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nynější poslanec za SPD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zhodnotil výsledky amerických voleb, přičemž v kšiltovce s nápisem „Trump 2024“ odsoudil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou pro její údajnou levicovost.

„Kamala Harrisová, která pochází z marxistického prostředí, tak ta se s tou představou levicovosti a s představou progresivismu u konzervativních voličů nemá šanci prosadit. Ti jí prostě nevěří,“ řekl Kobza v České televizi na adresu poražené kandidátky.

35 let po sametové revoluci ale opoziční politik žádný rozpor mezi svými dřívějšími a nynějšími postoji nespatřuje. Konzervativcem prý byl i jako komunista v 80. letech, ale „ve smyslu roku 1968“, v jehož návrat prý tehdy věřil.

Ještě před americkými prezidentskými volbami agentura STEM/MARK uskutečnila průzkum veřejného mínění a vyplynul z něj zajímavý závěr. Republikán Trump má v Česku největší podporu u voličů KSČM (70 procent dotázaných), SPD a Motoristů. Naopak voliči vládních stran dávali přednost Harrisové.

Proč zrovna komunistům –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bývalým či současným –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tolik imponuje pravicově orientovaný americký politik, teď už nově zvolený prezident? Politolog Lukáš Jelínek se domnívá, že je v tom i kus nostalgie.

„Je to určitý návrat do světa minulosti se systémem vyvažování velmocí, který byl pro ně přehlednější a byl bez ‚progresivistických‘ prvků. Také si myslím, že mnozí ti lidé mají v sobě potřebu přilnout k silnému vůdci,“ uvedl Jelínek.

Navíc ale vidí i jistý oportunismus. „Tak jako se kdysi mnozí přimkli ke komunismu jakožto nějakému silnému politickému proudu, z něhož mohou plynout výhody, tak dnes zase k trumpismu, jenž nabírá na síle,“ uvedl politolog.

Dnes osmašedesátiletý poslanec Jiří Kobza do komunistické strany vstupoval na jaře roku 1987. „Změn bylo možno dosáhnout jen zevnitř. To přece ví každý,“ prohlásil pro Seznam Zprávy o svému vstupu v době sovětské perestrojky.

Tehdy mu bylo 31 let a už sedmým rokem v Praze pracoval jakožto referent v podniku zahraničního obchodu Strojexport. Tam nastoupil v roce 1980, hned po dokončení studia geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

V „pézetce“, umožňující dlouhodobé výjezdy do ciziny, dělali už jeho rodiče. Však také Jiří Kobza část základní školy prožil v zahraničí, jak se lze také dočíst v archivních materiálech.

„Od roku 1971 jsem členem SSM, kde jsem vykonával různé funkce, naposledy funkci tiskového referenta celozávodní organizace SSM a vedoucího redakční rady svazáckého oběžníku. Dále jsem členem ROH a ČSTV,“ popsal Jiří Kobza v přihlášce do strany svou předchozí politickou angažovanost.

Svazácký oběžník vedl i během dvouleté kandidátské lhůty (1985 až 1987). K dobrému si připsal, že se úroveň tiskoviny po stránce obsahové a výtvarné „výrazně zlepšila“. Také, jak dále píše, se coby kandidát KSČ věnoval studiu arabštiny a zapojil se do politické práce v místě bydliště.

„Pracuji v občanském výboru jako aktivista, v roce 1986 jsem pracoval ve volební komisi, zastávám vědecký světový názor,“ vyzdvihl dále v rámci přijímacího řízení své údajné přednosti.

Do KSČ byl Jiří Kobza přijat v květnu 1987. Pro se vyslovili i tři ručitelé, jak partajní pravidla tehdy určovala. Výbor ZO KSČ konstatoval, že i „přes poměrně dlouhé služební cesty do zahraničí“ všechny kandidátské úkoly splnil.

Už jako nově přijatému členovi výbor Kobzovi uložil „úspěšně realizovat obchodní případ ‚termální vrty Jordánsko‘ s cílem zajistit další zakázku pro soupravu T 50“.

Když dnes Jiří Kobza obhajuje svůj tehdejší vstup do strany, stále hovoří o tom, že věřil v návrat roku 1968.

„Nemám se za co stydět. V té době začala přestavba, mluvilo se o demokratizaci, Gorbačovových reformách. Bylo to stejné jako když začínalo pražské jaro. Říkal jsem si, opakuje se to, tak tomu pomůžu. Bohužel to dopadlo jinak,“ popisuje dále motivaci pro vstup do partaje.

Že dnes v kšiltovce s Trumpem osočuje jiné lidi z levicovosti, mu divné nepřijde, žádný vnitřní problém s tím prý nemá. „Já jsem pořád přesvědčený, že rok 1968 byla ta nejlepší cesta a že se v tom mělo pokračovat. Však si také v roce 1989 řada lidí myslela, nebo doufala, že bude pokračovat to, co začalo v období pražského jara,“ uvedl Jiří Kobza.

I po sametové revoluci nakonec přes členství v KSČ našel uplatnění ve veřejném sektoru. Dokonce v diplomacii. V letech 2000 až 2004 působil na českém velvyslanectví v Teheránu. Nejdříve jako obchodní rada, ke konci mise byl v pozici chargé d'affaires.

Dnes je v barvách SPD v Poslanecké sněmovně místopředsedou výboru pro životní prostředí a členem zahraničního výboru.

Tvrdí, že sám progresivistou a marxistou, jimiž teď tolik opovrhuje, nikdy nebyl. „To rozhodně ne. Já byl vždy spíše zastánce Oty Šika a těchto směrů,“ prohlásil pro Seznam Zprávy poslanec Kobza.