Stavitel zahnal vesnici do kouta, děti se v zimě učí v kontejnerech

Ředitelka Marcela Palošová otvírá dveře do malé místnosti přeplněné dětskými bundami a botami. Je tu docela pořádek, ale přeci jen: tohle není ideální šatna pro devadesát školáků.

Ale jiná možnost není. Děti ve Žlebech na Kutnohorsku se už osm měsíců učí ve stísněných stavebních kontejnerech.

Mají tady sice vše – třídy, toalety, malou počítačovou učebnu i přeplněnou chodbu, na které ředitelka Palošová právě umravňuje kluka sprintujícího z jednoho konce na druhý.

„Ale už je to dlouhé,“ povzdychne si ředitelka.

Z oken se přitom učitelé i děti dívají na téměř opravenou budovu historické školy, v níž měli už dávno sedět a vyučovat.

Jenže ve Žlebech se obec dostala při rekonstrukci základní školy do vyhroceného sporu se dvěma firmami. První pro radnici zařizovala státní dotaci ve výši 17 milionů, vybírala stavební společnost a měla ohlídat kvalitu a rozsah prací. Druhá pak rekonstrukci prováděla.

Stavební firma však na podzim zastavila v nedokončené škole všechny práce. S tím, že chce oproti původní smlouvě po obci o sedm milionů víc.

Žleby, vesnice se 1 400 obyvateli, jsou tak v klinči: peníze na zaplacení nemají, děti se stále učí v kontejnerech a kvůli průtahům s dokončením stavby vážně hrozí, že jim stát dotaci 17 milionů sebere.

Vedení obce je přesvědčené, že tohle není běžná obchodní hádka, jaká občas nastává mezi investorem a dodavatelskými firmami. Ale že obě najaté společnosti, dotační i ta stavební, lapily Žleby do dobře nastražené pasti.

„Když vidím ten sled událostí, vidím za ním jasný plán, jak nás dostat do téhle situace. Přitlačit ke zdi a vymáčknout z obce co nejvíc peněz. Já jsem jim ale jasně řekl, že se vydírat nenecháme,“ říká místostarosta Pavel Suchánek. Zastupitelé už ostatně jednomyslně odhlasovali, že se Žleby kvůli opravě školy obrátí na kriminálku.

Žleby si předloni na zajištění dotace a dalšího papírování najaly společnost Artendr. Jejím majitelem je Marek Semerád – bývalý politik za ČSSD, někdejší náměstek středočeského hejtmana Davida Ratha, starosta Cerhenic u Kolína a člověk, který se v dotačním byznysu pohybuje přes deset let.

Žleby neudělaly nic neobvyklého, mnoho vesnic i měst si objednává agentury, které za ně zpracují žádost o státní nebo evropské peníze, zorganizují veřejnou soutěž na dodavatelskou firmu a zajistí takzvaný stavební dozor, který hlídá, aby stavební firma práce neošidila.

Pro obce, hlavně ty menší bez úřednického zázemí, je jednodušší si tyhle služby pořídit na klíč.

Žleby měly s Artendrem dobrou zkušenost z budování vodovodu nebo z výstavby bytového domu. Firma dotace spolehlivě zajistila a klapaly i stavební práce.

Na začátku to tak vypadalo i s rekonstrukcí základní školy. Společnost Artendr s žádostí o dotaci u Ministerstva financí uspěla a v otevřené soutěži pak vybrala firmu Polabská stavební CZ z Poděbrad. Oprava mohla začít – avšak s podmínkou, že podle dotačních pravidel musí být hotovo do konce června loňského roku.

Pro děti a učitele obec vymyslela náhradní řešení. Přestěhovala je na několik měsíců do sousedství školy do provizorních vytápěných buněk, jaké se používají například jako zázemí dělníků na stavbách.

Když se naplnil termín předání hotové školy, tolik důležitý kvůli přiznání státní sedmnáctimilionové dotace, starostka Ludmila Záklasníková a majitel dodavatelské společnosti Polabská stavební CZ Milan Točík podepsali protokol o předání a převzetí díla.

To znamená potvrzení, že je vše hotové, jak má být. V protokolu se přímo píše: „Práce byly provedeny ve velmi dobré kvalitě.“

Avšak ve skutečnosti se stavělo dál. Děti tak začaly nový školní rok ve stavebních buňkách. A v říjnu pak majitel stavební firmy Točík předložil obci rukou psané vyúčtování vícenákladů: celkem za čtyři miliony. A k tomu požadoval další tři miliony za práce, které mu Žleby ještě nezaplatily a jež podle firmy její dělníci také udělali.

Když obec nezaplatí? Firma jí nedá dokumentaci potřebnou ze zkolaudování školy a odvolá dělníky ze stavby.

Nedlouho poté pak i firma Artendr, která zajišťovala dotaci i stavební dozor, obci vypověděla smlouvu.

„Takže stavební firma chce vícepráce za několik milionů, o kterých nevíme, jestli je provedla. Stavební dozor nám vypovídá smlouvu. Hrozí, že přijdeme o státní dotaci. Do toho začíná zima a děti se učí v kontejnerech, protože škola není dokončená. To je souběh událostí, kdy je obec úplně odzbrojená,“ shrnuje místostarosta Pavel Suchánek, v jaké situaci se Žleby na podzim nacházely.

Starostku Záklasníkovou poté zastupitelé od celého projektu odstavili a začal jednat místostarosta Suchánek. S pomocí posudku od soudního znalce zjistil, že část fakturovaných prací, dohromady za sedm milionů, je vymyšlená nebo provedená jen částečně.

Nebo – když už některé práce udělané byly – obec si je neobjednala. Ani předem neschválila, kolik budou ve výsledku stát. Firma zkrátka podle místostarosty Suchánka stavěla, jak se jí zlíbilo, bez ohledu na peníze.

A stavební dozor od společnosti Artendr podle obce jen přihlížel. Nikdy prý nevaroval, že by se stavba řítila do finančního i technického průšvihu. Neodhalil ani neodvedené práce jako třeba práce na omítce nebo to, že dveře byly pouze natřeny, i když je firma měla správně vyměnit za nové.

I proto vedení obce nepochybuje, že společnost Polabská stavební i Artendr byly domluveny: první navýší rozpočet, druhá to „přikryje“ stavebním dozorem. A společně vytáhnou z obce miliony navíc.

„Nezbývá než podat trestní oznámení,“ říká Radek Sekera, který jako advokát obec zastupuje.

Majitel Polabské stavební Milan Točík se nechce o žlebském příběhu vůbec bavit. „Já nemám zájem něco medializovat. Jestli někdo ano, ať to klidně dělá,“ říká stručně do telefonu.

Žleby s ním na sklonku loňského roku dvakrát jednaly, byl u toho i firemní právník. Ale bezvýsledně, podnikatel trval na tom, že všechny práce byly řádně dokončeny a že ty, které jsou navíc, obec schválila.

Vedení Žlebů si tyhle schůzky nahrálo, Seznam Zprávy měly možnost si záznamy poslechnout. Podnikatel Točík na nich nedokázal vysvětlit, proč fakturuje práce, které nejsou provedené.

Z nahrávky také plyne, jak se při rekonstrukci školy konaly takzvané kontrolní dny. Z nich vznikaly zápisy, které Polabská stavební poslala mailem starostce. A když starostka neprotestovala proti zmínkám, že je potřeba udělat ještě další práce za víc peněz, bral to podnikatel Točík za schválení.

Ve skutečnosti to musí podle předpisů být jinak: firma v takových případech předkládá rozpočet a jeho navýšení musí projít zastupitelstvem. Nic z toho se ve Žlebech nestalo.

Ani vedení obce nepopírá, že při opravách školy bylo potřeba udělat víc, než s čím počítal původní projekt. Bývá to tak skoro vždycky, když stavbaři „sáhnou“ do staré budovy. Ale podle názoru žlebského zastupitelstva toho firma využila, aby obec nezákonně obrala o mnoho milionů.

Při nahrávaných schůzkách také vedení obce Milana Točíka upozornilo, že nesedí záznamy ve stavebních denících (to znamená v dokumentu, který podrobně zaznamenává průběh rekonstrukce) s tím, co je opravdu udělané. Majitel stavební firmy na to reaguje, že by tedy bylo možné deníky přepsat.

„Já to pochopil tak, že je chce padělat,“ říká nyní místostarosta Suchánek.

Žleby chtějí, aby policie prověřila také roli firmy Artendr patřící podnikateli a bývalému politikovi Semerádovi. Hlavně jí vyčítají, že její stavební dozor vůbec nefungoval a nechal si stavební firmu dělat, co chtěla. Bez ohledu na kvalitu díla, bez ohledu na cenu.

„Náš stavební dozor působil velmi dobře,“ stojí za svou firmou Semerád. A upozorňuje na už zmíněný dokument, jímž starostka Záklasníková v červnu potvrdila, že oprava školy je hotová. Tedy přesně v termínu, který byl nutný pro uznání dotace.

Záznamy ze stavební deníků však ukazují, že i po tomhle datu se dál stavělo. I fakticky se po škole do podzimu pohybovali dělníci, běžely kontrolní dny, stavební firma posílala obci e-maily týkající se rekonstrukce. Jak tedy mohla být v červnu škola dokončená? Copak stavební dozor firmy Artendr nepoznal, že je škola pořád rozestavěná?

„Hotové to bylo, o detailech nevím,“ říká Marek Semerád z Artendru.

Starostka Záklasníková uznává, že podpisem papíru o dokončení stavby udělala zásadní chybu. Dnes tvrdí, že jí ho stavební firma podstrčila. „Věřila jsem jí, protože jsme přeci měli stavební dozor,“ vysvětluje starostka.

„Ano, chyba je i na straně obce,“ naráží místostarosta Suchánek na nešťastný podpis starostky. „Ale zároveň měli stavbu hlídat lidé od pana Semeráda – přeci proto jsme si je platili,“ dodává.

Mimochodem, obec Artendru platila za dozor na stavbě 12 tisíc měsíčně, půlmilionu stál projekt a 234 tisíc zúřadování dotace.

Marek Semerád říká, že o žlebské rekonstrukci školy nemůže podrobně mluvit – obec je klientem jeho firmy a on nechce svého zákazníka poškozovat. Připouští, že Artendr na podzim Žlebům vypověděl smlouvu na stavební dozor, když se dozvěděl, že si obec údajně nasmlouvala práce nad rámec projektu.

Artendr tak už s touto částí rekonstrukce nechtěl mít nic společného, podle Semeráda se jednalo o další etapu, na niž se už smlouva o stavebním dozoru nevztahovala.

Smlouva s obcí ovšem zní na celý průběh rekonstrukce. A také dokumenty ze stavebních kontrol ukazují, že se Semerádův dozor na stavbě – alespoň na papíře – angažoval i poté, co starostka v létě podepsala dokončení díla.

Proč tedy stavební dozor pokračoval v práci, když měla být škola z pohledu Artendru hotova? „Protože si obce vážíme. Nechtěli jsme aby vznikly problémy – a ony stejně vznikly,“ říká Marek Semerád.

Obec si vypovězení smlouvy na stavební dozor vykládá jako koordinovaný postup Artendru a Polabské stavební CZ proti obci. Žleby tak najednou měly na krku mnohamilionový spor se stavební firmou a ještě přišly o hlídače stavby.

O neprovedených, ale fakturovaných pracích Marek Semerád nic neví. „Jestli na to Žleby mají nějaký znalecký posudek, já jsem ho neviděl. Takže se k tomu těžko můžu vyjadřovat,“ krčí rameny a pokládá na stůl ve své kanceláři papíry s úspěchy firmy Artendr: desítky získaných dotací pro obce a další veřejné instituce a podle jejího majitele Semeráda žádné potíže – kromě Žlebů.

Marek Semerád byl ještě před několika lety předsedou sociální demokracie v Kolíně, se stranou se ale rozešel ve zlém. V roce 2012 pořad Reportéři ČT zmapoval, že se Semerád pohyboval v jasném střetu zájmů: jako středočeský náměstek a zastupitel odsouhlasoval krajské dotace, které pro obce – samozřejmě za provizi - zprostředkovávala firma jeho blízkého spolupracovníka, dalšího člena kolínské ČSSD. Semerád s tímto mužem podnikal a měli spolu i napůl byt.

Semerád reagoval vyjádřením, že o podnikání svého spolustraníka nemá žádné informace.

Po zatčení hejtmana Ratha kvůli úplatkům přišel Marek Semerád o post vyslance středních Čech v Bruselu. Bral 90 tisíc měsíčně, ale podle kontrolorů zastupitelstva nebylo úplně jasné, co za tyto peníze dělá a jako moc je kraji prospěšný. Navíc když kromě toho působil i jako starosta doma v Cerhenicích a jako krajský politik.„Žádné výkazy práce nebo zpráva o konkrétní činnosti, nic takového tady na krajském úřadě neexistuje,“ prohlásila tehdy Dagmar Nohýnková (ODS), předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva.

Marek Semerád namítal, že je jeho funkce užitečná, pro deník Aktuálně.cz popsal, že zorganizoval mimo jiné soutěže pro školy. Nakonec se s ním Rathova nástupkyně Hana Moravčíková (ČSSD) dohodla na ukončení smlouvy.

A konečně před třemi lety Seznam Zprávy popsaly další odnož Semerádových dotačních aktivit. Z domovských Cerhenic dokázal díky využívání všemožných dotačních programů udělat vesnici se světelnými křižovatkami, opravenou školou, parkovacím domem, hřištěm s rozhlednou…

Krajská opozice tehdy spočítala, že Cerhenice byly ještě za vlády ČSSD nápadně často při žádostech o dotace úspěšné – statisticky tak, jako když hodíte do vzduchu deset mincí a na všech padne hlava.

Semerád nezastíral, že úspěchy přišly i díky vazbám na hejtmana Ratha. „Běžné příjmy malým obcím na nic nestačí. Takže vám nezbývá nic jiného, než jít do tvrdé soutěže s ostatními o dotace. No, a my jsme se snažili, oběhali jsme si to,“ přiznával.

I místostarosta Suchánek ze Žlebů si vybavuje, jak Marek Semerád jednou přímo před ním telefonoval nejmenovaným úřednicím na Ministerstvo financí kvůli dotaci pro obecní školu. „Tykal jim a celkově to vypadalo, že umí zařídit, aby s dotací nebyly žádné potíže,“ říká místostarosta.

Semerád to potvrzuje. „Je to o společenských kontaktech,“ usmívá se.

Nyní Žlebům radí, ať se s firmou Polabská stavební CZ raději dohodnou, než aby šly cestou soudů a trestních oznámení. Jako dlouholetý starosta prý ví, že je to vždy rychlejší a levnější. Přesně tohle ale také posiluje ve Žlebech pocit, že Semerád a stavební firma hrají proti obci společně.

Semerád říká, že s Polabskou stavební CZ už není v kontaktu. Před lety stavěla i pro jeho Cerhenice, ani tehdy s ní podle Semeráda nebylo snadné pořízení. „Jsou to tvrdí byznysmeni,“ říká.

Žleby zatím dávají dohromady nový projekt, když ten původní jim zadržuje Polabská stavební CZ a odmítá ho vydat, než obec zaplatí sporné miliony. Obec si dokonce od školy musela pořídit vlastní klíče, ani ty jim firma nechtěla poskytnout. Snad během února dokáže provést dokončovací práce, aby se děti vrátily do opravdové školy s jedinečným výhledem na místní zámek.

Celé to ale bude podle místostarosty Suchánka stát další statisíce korun navíc. Obec také plánuje po stavební firmě vymáhat pokuty za nedokončení rekonstrukce, podle smlouvy se už vyšplhaly na devět milionů (penále bylo stanovené na 100 tisíc za každý den prodlení).

A další statisíce budou Žleby požadovat za náklady, které obecní pokladně vznikají kvůli azylu žáků a učitelů v buňkách. Jen pronájem a topení stojí v kontejnerech přes 200 tisíc měsíčně.