Policie to vidí jinak. Co nesedí u nesvéprávného vůdce skupiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo spravedlnosti, jak oznámil ministr Pavel Blažek (ODS), začne okamžitě prověřovat za jakých okolností byla okresním soudem Plzeň-město v minulých letech omezena svéprávnost zlínskému podnikateli Michalu Redlovi. Muži, jehož policie po dlouhém vyšetřování nyní označuje za hlavu zločinecké skupiny, která vysávala peníze z pražského dopravního podniku.

Omezením svéprávnosti se Michal Redl, někdejší blízký kolega bosse podsvětí Radovana Krejčíře, už v minulosti vyvlékl z trestního stíhání.

Plzeňský soud vynesl ve věci první rozsudek už v listopadu 2008. Podle sdělení předsedkyně soudu Petry Pavlíčkové pro Seznam Zprávy je pod tímto prvním verdiktem podepsána soudkyně Vlasta Chaloupková.

Soud se omezením svéprávnosti poté zabýval v pravidelných cyklech ještě několikrát. Při posledním rozsudku z letošního 13. května soudkyně Jana Tlustá omezení prodloužila (zatím nepravomocně) o dalších 5 let. Je to maximální možné prodloužení, jaké umožňuje občanský zákoník.

„Onemocnění je trvalého rázu, nelze jej vyléčit,“ citovaly z květnového rozsudku jako první Hospodářské noviny.

Seznam Zprávy aktuální rozsudek k Redlovi v anonymizované podobě rovněž získaly, a to podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Vyplývá z něj, že Redla nově vyšetřil znalec, resp. znalkyně. Ta konstatovala, že léčbou lze korigovat projevy onemocnění v případě střídání fází. V některých případech je posuzovaný (Michal Redl) zvýšeně aktivní, má zvýšené sebevědomí a má sklony činit neuvážená jednání, která by jej mohla poškodit.

„V krajních situacích se u něj může projevit i agresivita, která může být namířena i proti němu samotnému,“ píše se též v rozsudku s odkazem na posudek znalkyně. „Dále sdělila, že v případě tohoto onemocnění postižená osoba není schopna rozeznat blížící se ataku,“ stojí v textu.

Sám Redl před soudem uvedl, že určité příznaky svého onemocnění nebo zhoršení stavu u sebe již rozpozná. Za poslední dva až tři roky prý k žádné významné atace nedošlo.

Soud vyhověl jeho žádosti a zvedl mu částku, s níž může volně disponovat, a to na 100 tisíc měsíčně.

Je třeba přitom vnímat i kontext aktuálního soudního rozhodnutí o Redlově svéprávnosti.

V době rozsudku už skupina kolem Michala Redla a bývalého náměstka pražského primátora za hnutí STAN Petr Hlubučka musela vědět, že policie po ní „jde“. Server Neovlivní.cz už totiž v únoru publikoval informace o tom, že policie Hlubučka vyšetřuje kvůli podezření z hospodářských deliktů.

Policisté také v nynějším usnesení o zahájení trestného stíhání uvedli, že zaznamenali v  odposleších hovory Michala Redla o plánovaném jarním soudním jednání o svéprávnosti, kdy žádal soud o povolení sňatku se svou dosavadní družkou a také se domáhal zvýšení limitu pro dispozici s peněžními prostředky. Což, jak bylo uvedeno, také soud nakonec schválil.

Psychiatr Jiří Švarc, který je primářem oddělení ochranné léčby pražské Psychiatrické nemocnice Bohnice, v obecné rovině vysvětluje, že soudy takto v zákonem stanovených intervalech přezkoumávají duševní zdraví a případně upravují limity pro nakládání s majetkem. Omezení se týká právě i uzavírání sňatku, pracovněprávních smluv či jednání na úřadech. V běžných záležitostech každodenního života může ale i takový člověk jednat bez omezení.

„Princip je takový, že omezení svéprávnosti má ochránit toho samotného člověka před jeho duševní poruchou, aby neztratil majetek, aby nebyl někým obranný o majetek, pokud jde například mentálně retardovaného nebo dementní člověka,“ uvádí Jiří Švarc, který sám působí v tomto oboru jako soudní znalec.

U podnikatele Redla je problém v tom, že v řadě situací, které policisté tajně zdokumentovali v konspiračních bytech, zlínský podnikatel žádné známky duševní poruchy nevykazoval. Ani při obřích majetkových transakcích neměl po ruce soudem ustanoveného opatrovníka.

„Byly zaznamenány desítky telefonních hovorů Michala Redla, které svědčí o tom, že fakticky vykonával podnikatelskou činnost spojenou s nákupem a prodejem nemovitostí v řádech desítek a stovek milionů korun. V této souvislosti komunikoval s advokáty, bankéři či vrcholnými zástupci nadnárodních společností. Žádná z osob, se kterými Michal Redl jednal, neprojevila pochybnosti o jeho duševním stavu,“ napsali v usnesení policisté. Redl si nic opatrovnickým soudem schvalovat nenechával, opatrovníka využíval jen v „nekriminálních“ případech.

Již zmíněný znalec Jiří Švarc připouští, že nemusí být nepřekonatelný problém, aby někdo duševní poruchu před lékaři jen předstíral. „Nástroj psychiatra je pohovor,“ poukazuje na omezené možnosti diagnostiky, aniž by ale zkoumal přímo případ Michala Redla.

Nejčastěji je omezená svéprávnost spojena s mentální retardaci či demencí, podle Švarce „nestačí“,  že někdo třeba trpí schizofrenií, úzkostmi nebo posttraumatickou poruchu, klíčové je, zda došlo ke snížení intelektu.

Poměrně zásadní otázkou je, jak je vůbec možné, že se případem Michala Redla ze Zlína zabýval Okresní soud Plzeň-město, když standardně tyto případy řeší místně příslušný soud dle bydliště.

„V době zahájení řízení o svéprávnosti, resp. způsobilosti, měl posuzovaný trvalé i faktické bydliště v obvodu působnosti našeho soudu,“ uvedla však na dotaz Seznam Zpráv předsedkyně plzeňského soudu Petra Pavlíčková. Žádné oficiální ani neoficiální zdroje ale nepotvrzují, že by Michal Redl v Plzni skutečně někdy bydlel.

Třeba v obchodním rejstříku má Michal Redl jen zlínskou adresu bydliště. S jedinou výjimkou. Na přelomu dubna a května 2018 fakticky jen několik dnů uváděl adresu plzeňskou. A bylo to shodou okolností v době, kdy u tamního soudu probíhalo jedno z přezkumných řízení, které potvrdilo omezenou svéprávnost. Plzeňský dům, který uvedl jako bydliště, přitom patří podnikateli Miloslavu Kužílkovi, bývalému sponzorovi ODS.

„Už v roce 2018 se náš soud pokusil příslušnost přenést na Okresní soud ve Zlíně, bohužel neúspěšně. Ke změně trvalého pobytu posuzovaného došlo až nyní. Předpokládám tedy, že další přezkum už bude provádět soud ve Zlíně,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv předsedkyně plzeňského soud Petra Pavlíčková.

Poměrně atypické je u Redla i to, že soud za jeho opatrovníka určil kolegu ze zlínského byznysu, podnikatele Radka Majce. Redl jej před plzeňský soudem označil za „rodinného přítele, s nímž pracuje ve stejných firmách“.

Jak se stalo, že se stal Redlovým opatrovníkem, podnikatel Majc nevysvětlil. „Já se vám přiznám, že o tom nemám potřebu mluvit, nechce se mi o tom mluvit, nestojím o  popularitu… Já ani nevím, co můžu, nebo nemůžu říct, abych něco nepokazil,“ regoval Majc odmítavě na dotazy Seznam Zpráv, když se s ním redaktor telefonicky spojil.

Psychiatr Jiří Švarc uvádí, že soud za opatrovníka často ustanovuje někoho z rodiny. Když se nikdo takový vhodný a ochotný nenajde, může být opatrovníkem třeba sociální pracovník z příslušného místního úřadu nebo na malé obci starosta. Že by jím byl kolega z byznysu, Švarc za běžné rozhodně nepovažuje.

Majc s Redlem podle informací Seznam Zpráv ve Zlíně společně řešili některé realitní obchody, údajně spolu také třeba chodili na jógu.

Zjevným pojítkem mezi nimi je i zlínský advokát Václav Petrásek. Toho lze najít s Majcem ve firmě Internátní jako spolumajitele. Sám Petrásek vlastní firmu Kidron, které patří zlínský rodinný dům, v němž má trvalé bydliště Michal Redl.

Mezi Redlem a jeho opatrovníkem Majcem vytváří pouto i hnutí STAN. Redlova rodina jej v minulosti poměrně velkoryse sponzorovala a nemalé peníze poslal i „opatrovník“ Majc. On sám a dvě firmy, v níž je účasten (Internátní, Lorencova) darovali hnutí STAN v roce 2016 v souhrnu půl milionu korun.

Právě silné vazby omezeně svéprávného Michala Redla na vládní hnutí STAN učinilo z korupční kauzy kolem dopravního podniku rozbušku, která zacloumala i vládou. Funkci ministra školství se už rozhodl položit Petr Gazdík, politik ze Zlínska, který s Redlovou rodinou dlouhá léta udržoval přátelské vztahy.