Fialovo „zapomenuté“ konto. Za pět let vydělal v záložně směšnou částku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ani měsíc od zjištění, že premiér Fiala neuvedl v majetkových přiznáních podíl v kampeličce, není uspokojivě vysvětleno, proč částku 950 tisíc do Podnikatelské družstevní záložny vložil.

Zejména jeho zdůvodnění, že chtěl lépe diverzifikovat své úspory, naráží nově na to, kolik uložením peněz do záložny vydělal. Z dokumentů týkajících se odchodu Petra Fialy z kampeličky totiž plyne, že za pět let mu to vyneslo celkem 256 korun a dvacet haléřů.

Dokumenty, do nichž nechal Úřad vlády reportéra nahlédnout, navíc zpochybňují i další část Fialova vysvětlení – a to proč svůj podíl v záložně v přiznáních neuvedl.

Předseda ODS Petr Fiala uložil do kampeličky 950 tisíc v roce 2015, na účtu ale, jak ukazuje, neměl žádný úrok.

Dokument s názvem „Návrh ukončení členství v PDZ dohodou“ poslal do Podnikatelské družstevní záložny 22. října 2020. Samotné členství Fialy v kampeličce pak bylo ukončeno o měsíc později.

V dokumentu Petr Fiala žádá, aby jeho účet číslo 211 v PDZ zrušili a poslali mu zpět rovných 950 tisíc. Dále žádá o výplatu členského podílu a výnosu z něj k 30. 9. 2021. Důvodem téměř ročního odstupu od návrhu k vyplacení je to, že bylo nutné schválit účetní uzávěrku záložny.

Kampelička pak posílá Fialovi zpět jeho družstevní vklad 30 tisíc a k tomu výnos 256,20 Kč.

Tato zjištění opět vracejí nejasnosti, které zazněly už na počátku, kdy byl premiérův příběh s PDZ zveřejněn.

Částka 256,20, kterou po pěti letech předseda ODS inkasoval, svědčí o tom, že z hlediska zhodnocení úspor šlo o zjevný ekonomický nesmysl. Ve stejné době se v bankách úroky na termínovaných účtech pohybovaly kolem 1,2 procent, takže by Petr Fiala ze svých 950 tisíc korun vydělal kolem padesáti tisíc jen na úrocích.

Přitom v první reakci na objevený podíl v PDZ Petr Fiala hovořil jednoznačně o tom, že šlo o to diverzifikovat úspory.

„Důvod založení účtu byl jednoduchý: Celý život jsem měl peníze v jedné bance, všichni experti ale radí diverzifikovat. Proto jsem tam část úspor uložil. Ptal jsem se tehdy několika známých, co doporučují, sám moc banky a finanční produkty nesleduji,“ uvedl premiér.

Prozradil také, kdo mu záložnu poradil. „Tuto záložnu mi doporučil její dlouholetý klient Miloš Růžička, kterého znám ještě z doby působení na univerzitě,“ říkal premiér.

Miloš Růžička redakci toto vysvětlení potvrdil – ve smyslu, že to byl skutečně on, kdo Petru Fialovi poradil PDZ.

Podrobnější finanční poradenství mu ale podle svých slov neposkytoval. „Pokud si správně pamatuji, dal jsem mu tehdy kontakt, když řešil diverzifikaci svých úspor. Šlo o jeden z finančních ústavů, který jsem dlouhodobě využíval díky jednomu ze svých společníků,“ napsal Růžička v SMS zprávě.

Miloš Růžička skutečně není expertem na finance, ale na oblast public relations. Před vstupem Andreje Babiše do politiky radil Agrofertu, a když se s ním rozešel ve zlém, radil ministru vnitra Milanu Chovancovi. Nyní má jeho firma smlouvu s ODS a Růžička patří mezi nejbližší spolupracovníky premiéra Fialy.

Druhý problém Petra Fialy je, že dokumenty o jeho vystoupení z PDZ ukazují, že své, jak říká, opomenutí v majetkovém přiznání hájil nevěrohodnými argumenty.

„Až do chvíle, kdy mě kontaktoval reportér Janek Kroupa, jsem si bohužel neuvědomil, že účet v družstevní záložně se na rozdíl od běžné banky pojí s podílem, i když podílem jenom v symbolické hodnotě,“ tvrdil totiž Petr Fiala.

Jak však dokazuje dokument o vystoupení z kampeličky, nejpozději v roce 2020 musel premiér vědět, že družstevní podíl vlastní. Dokument s návrhem, kde žádá o ukončení družstevního podílu nese jednoznačně v názvu slova „ukončení členství v PDZ“.

Proč tedy předseda ODS skutečně spojil své úspory se členstvím v malé pražské záložně?

Odpověď přímo od Petra Fialy by naznačovala, že uložil úspory a na výnosu mu nezáleželo. Seznam Zprávy od prvotního zjištění popsaly několik případů, jak jsou, či byli, významní členové ODS s Podnikatelskou družstevní záložnou spojeni a jaké služby jim při soukromých transakcích poskytla.

V případě Petra Fialy nejsou zatím soukromé akce s podporou záložny známy. Investigativní web Follow the Money sídlící v Bruselu však upozornil na finanční toky, které vedly ze záložny a jejího klíčového muže Kamila Bahbouha do bruselského think tanku New Direction, který má blízko ke konzervativcům.

Seznam Zprávy pak na základě těchto zjištění zjistily, že firmy s účty a tedy podílem v Podnikatelské družstevní záložně darovaly New Direction po roce 2017 celkem 208 tisíc euro. Z bruselské nadace pak přišla do think tanku Pravý břeh, který je zaštítěn Fialovým jménem jako Institut Petra Fialy, celková částka 280 tisíc euro.

Fiala a jeho lidé uvedli, že tyto peníze z Bruselu nejsou sponzorské, ale že jde o platby za zakázky, které Institut Petra Fialy u New Direction vysoutěžil. Znalci partajních financí však poukazují na to, že přidělení zakázek se řídí jen rozhodnutím nadace a jejich přidělování má volnější pravidla, než je to v případě přidělování skutečných veřejných zakázek.