Článek
„Pokud se prokáží informace z článku, tak to je zcela fatální exces,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Minulý týden přinesly Seznam Zprávy svědectví několika žáků o šikaně ve Výchovném ústavu Višňové u Znojma s posvěcením pedagogů. Tři očití svědci-učňi uvedli, že dostali od učitelů za úkol vystrašit a profackovat děti ve věku 8–13 let z moravskokrumlovského Střediska výchovné péče. Důvod? Aby se lépe chovaly a poslouchaly. Za to dostali budoucí zedníci od učitelů krabičku cigaret, tvrdí.
Kromě toho kriminalisté prověřují i podezření, že vedení ústavu napomáhalo k útěku nezletilým migrantům bez doprovodu. Ti byli do zařízení umístěni na základě rozhodnutí soudu. Obě nařčení ředitel ústavu Vladislav Popelka popírá.
Do obou institucí míří kontrola školní inspekce posílená o delegaci z ministerstva školství.
Co říkáte na zjištění, která Seznam Zprávy publikovaly minulý týden?
Pokud se to prokáže, je to zcela fatální exces. Přijde mi úplně mimo realitu, že by někdo přivezl malé děti ze Střediska výchovné péče (SVP) do Výchovného ústavu (VÚ), kde je nechá fyzicky napadnout. To je metoda, která je mimo jakoukoliv představu, že by se mohla stát, že by to někdo měl plánovat a že by se to mělo dít opakovaně. To je věc, která je nemyslitelná a neakceptovatelná. Proto se tím budeme zabývat velmi důkladně.
Ředitel Vladislav Popelka hovoří o celé věci jako o běžné exkurzi. Jaký smysl má exkurze 8–13letých dětí, tedy druháků až sedmáků základní školy, kteří mají do střední školy ještě daleko, do třídy 15–17letých zednických učňů z výchovného ústavu?
I na to se budeme pana ředitele Vladislava Popelky ptát. Jaký byl záměr oné návštěvy. Proč vybrali zrovna tuto věkovou skupinu dětí. Co od návštěvy očekávali, jaký měla mít dopad a jestli dělali tyto exkurze pro děti i v minulosti.
Z vašich zjištění vyplynula celá řada otázek, na které budeme chtít znát odpovědi. Inspekční tým budeme sestavovat nejen z našich inspektorů, zejména etopedů (speciální pedagog zabývající se poruchami chování u dětí a mladistvých – pozn. red.), ale i přizvaných nezávislých osob, které by měly komunikovat s pedagogy i žáky, abychom dostali relevantní obrázek o tom, co a jak se ve višňovském ústavu odehrálo.
Středisko výchovné péče
Zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pomáhá dětem a mládeži s poruchami chování a jejich rodičům zvládnout problémy ve škole i v rodině. Provoz zajišťují psychologové, speciální pedagogové a vychovatelé. Zařízení poskytuje služby zdarma dětem a mládeži do 18 let, resp. do ukončení středoškolského vzdělávání (max. do 26 let). Navštívit ho mohou rodiče či pěstouni s dětmi i mladistvými, u kterých se například objevilo záškoláctví, první experimenty s drogami, problémy s vrstevníky, agresivní chování, nerespektování autorit apod.
Žáci, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, nemají důvěru k policii ani úřadům. Bojí se, že když popíší, co se ve třídě odehrálo, sami si tím ublíží. Jak s tímto faktem pracovat?
Proto jsme rozšířili inspekční tým o přizvané osoby, které umí navodit s dětmi i teenagery důvěru a odblokovat jejich strach. Vytvoří pro ně bezpečné prostředí. Nejsou to inspektoři, ale nezávislí odborníci, kteří budou součástí týmu. Léta se profesně věnují tématům, jako jsou rizikové projevy chování, vztahy a klima ve skupině, mohou provádět sociometrické měření a budou analyzovat relevantnost výpovědí.
To samé platí i pro pedagogy. Při našem šetření mají jistotu v tom, že veškeré informace, které dostaneme, jsou diskrétní a my je neposkytneme dál. Navíc mám za to, že existuje něco jako profesní etika těchto zaměstnanců a pokud jsou ty věci z článku pravda, tak si nedovedu představit, že by v takovém prostředí ti lidé chtěli pracovat.
Výchovný ústav Višňové
Výchovný ústav Višňové.
Ústav pečuje o děti starší 15 let, u nichž byla na základě soudního rozhodnutí nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložena ochranná či ústavní výchova. Jde o děti se závažnými poruchami chování a učení. Ve většině se jedná o záškoláctví, útěky, toulky z domova, ale i trestnou činnost. Někteří mají aktivní zkušenost s návykovými látkami a drogami. Jedná se o děti, které ve velké míře pocházejí ze sociálně slabých rodin, kde výchovné mantinely téměř nebo vůbec neexistovaly. Kapacita zařízení je 48 dětí.
Jak budete postupovat v případě obvinění, že vedení ústavu aktivně pomáhalo mladistvým cizincům bez doprovodu k útěku?
Povinnost našeho státu je zajistit těmto nezletilým migrantům výchovu a vzdělání. Proto u nás máme výchovné ústavy a proto jsou do nich tyto děti umisťovány. Ústavy nejsou vězení, přiznáváme, že na to nejsou tak úplně zařízeny, tedy k útěkům může docházet. Toto je ale první případ, kdy řešíme podezření, že vedení podporovalo svěřence k útěkům. Řeší to police, která má víc nástrojů.
My budeme zjišťovat, co ředitel dělal proto, aby ty děti neutíkaly a současně je nemusel zavírat pod zámek. Vzhledem k tomu, že ve Višňovém je to dlouhodobý problém, na nějž upozorňovala i inspekční zpráva, budeme se ředitele ptát, zdali a jaké podnikl kroky směrem ke zřizovateli a jestli navrhoval řešení těchto úkolů. To jsou jeho manažerské povinnosti.
Zmiňujete inspekční zprávy, jak si tedy stojí Výchovný ústav Višňové v porovnání s dalšími ústavy?
Poslední inspekční zpráva je z konce roku 2019 a z ní plyne, že těch problémů je v ústavu víc. Řekl bych, že jako ústav je podprůměrný. Částečně je to determinováno nedostatkem personálu odborných pozic. Logicky se to musí promítat i do procesů a práce s dětmi.
Nedostatky jsme zaznamenali v řídicí a kontrolní činnosti, vedení povinné dokumentace zařízení, které měly dopad nejen na organizaci vzdělávání a psychohygienu žáků, ale i na bezpečnost. Uplatňované postupy a strategie ve výuce nebyly efektivní, motivace a aktivizace žáků v průběhu výuky byla nízká. Každopádně teď se na Ústav podíváme důkladně.
