Farmářka z Itálie přišla o 90 milionů. Elitní český bankéř dostal 6 let vězení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Muž, který v chladném únorovém ránu přijel za paní M.P. na návštěvu, měl v rukou štos papírů a kalendář s fotografiemi Prahy – to jako malou pozornost pro pětaosmdesátiletou dámu.

Byt ležící jen několik set metrů od pláže v italském letovisku San Benedetu opustil o půl hodiny později. A v černém BMW se vydal na cestu do Prahy.

Paní M.P., bohatá bezdětná farmářka, touto návštěvou přišla o všechny peníze.

Aniž to tušila, podepsala M.P. bankovní převody, jimiž její úspory, v přepočtu téměř 90 milionů korun, odlétly na ostrov Mauricius. Odtud se pak vydaly na další cesty po světě, až navždy zmizely ve spleti nastrčených firem z daňových rájů nebo ve výběrech z bankomatů v Česku a na Slovensku.

Návštěvníkem, který 18. února 2015 přivezl paní P. bankovní dokumenty k podpisu, byl Petr Vitásek. Elitní bankéř, člověk se špičkovým životopisem a zkušenostmi z finančního světa ve Švýcarsku, v Londýně nebo v New Yorku. Tehdy, v roce 2015, šéf sekce pro nejmovitější klienty v rámci české Raiffeisenbank.

V dosud neznámém kriminálním případu, který Seznam Zprávy objevily a podle řady dokumentů podrobně zmapovaly, dostal bankéř před dvěma týdny u Městského soudu v Praze trest šesti let vězení a pokutu 20 milionů korun. Plus zákaz práce v bankovnictví.

Verdikt není finální, případem se ještě bude zabývat odvolací soud.

U prvoinstančního soudu, který kauzu projednával dva roky, se Petr Vitásek hájil mimo jiné tím, že jako bankéř jen plnil vůli paní P., která se rozhodla investovat přes offshorové firmy do nemovitostí.

Soudkyně Kateřina Hayes však při vyhlašování rozsudku tuto verzi odmítla: „Pětaosmdesátiletá konzervativní italská farmářka převádí veškeré peníze na Mauricius? Soud si neumí představit, co víc už by mělo být podezřelejšího.“

Vitáskovo jméno zasvítilo poprvé v českých ekonomických médiích v roce 2010. Česká Raiffeisenbank ohlásila, že ekonom s titulem z americké univerzity, který nejprve po maturitě rok pracoval jako dělník v továrně v Německu a pak prošel poradenskými a finančními službami po celém světě, začíná šéfovat nové sekci zaměřené na nejbohatší privátní klienty napříč Evropou.

„Těší mě důvěra, kterou v nás klienti vkládají. Uvědomují si, že se bankám v zahraničí vyrovnáme,“ vyprávěl Petr Vitásek v roce 2012 pro Hospodářské noviny o svých pocitech, když se mu pro pražskou Raiffeisenbank podaří získat například klienta z Velké Británie.

O dva roky později tento bankéř podle obžaloby objevil pro banku jako klientku M.P., ženu, jíž v Itálii patří 350 hektarů polí – pěstuje se na nich ve velkém špenát nebo květák. Patří jí také zemědělské budovy, vila a několik bytů v Římě.

A hlavně v té době měla paní P. ve švýcarské bance 3,1 milionu eur, tedy skoro zmíněných 90 milionů korun jako dědictví po strýci.

Finanční záležitosti si však už M.P. delší dobu nespravovala sama – hlava jí přestávala sloužit. Jak potvrdili i svědci a lékaři, bývala zmatená a stěžovala si, že už ani nedokáže hrát karty s kamarádkami.

Takže o její agrofirmy i osobní majetek se starali správci, měla i osobní pečovatelku.

Se správci se bankéř Vitásek dohodl, že paní P. převede miliony eur do Prahy na nově otevřené účty. To se také stalo. Až později vyšlo najevo, že 87 milionů korun na kontech není. Následovalo interní vyšetřování v Raiffeisenbank, trestní oznámení z Itálie a Vitáskův vyhazov.

Čeští kriminalisté zmapovali, jak se peníze paní P. daly krátce po připsání na účty do pohybu. Nejprve odešly do banky na ostrově Mauricius, na účet firmy založené v Hongkongu a napsané na rybáře z Makedonie.

Odtud putovaly do Saúdské Arábie, kde byly vybrány v hotovosti a uloženy na jiné účty. Odtud se rozletěly do různých firem a zemí – do středoamerického Belize, ale hlavně do Česka a na Slovensko. Kde je někdo vybral z bankomatů.

Vyšetřování ukázalo na dvě hlavní postavy. Bankéře Vitáska a jeho známého, pražského advokáta Vratislava Urbáška, který firmu – v čele s makedonským rybářem, evidentním bílým koněm – založil a podle policie také ovládal, včetně finančních převodů.

Podle nepravomocného rozsudku využil Vitásek v únoru roku 2015 chvíle, kdy byla paní P. sama doma. Nechal ji podepsat dokumenty o převodu peněz na Mauricius – s tím, že přes schránkovou firmu bude investovat do nemovitostí v Dubaji.

Bankéř Vitásek se u soudu hájil, že investice paní P. doporučil italský správce jejího majetku – bankéř prý pak pouze vše zařídil v bance. Vysvětloval také, že správce starou paní systematicky okrádal a nákupy nemovitostí v Dubaji mohly být součástí jeho plánů.

„Zločinecká skupina po odčerpání peněz na Mauricius musela nějakou formou pustit kouřovou clonu. Pohádku o podvodníkovi Vitáskovi,“ tvrdil Vitásek při výslechu před soudem. Argumentoval také tím, že M.P. v roce 2015 na tom nebyla duševně špatně – podle něj vnímala, jaké finanční operace provádí.

Soudkyně Hayes však odmítla, že by paní P. vědomě podepsala nákupy bytů ve Spojených arabských emirátech. Svědci vyslechnutí přes video z Itálie farmářku popsali jako velmi opatrnou ženu, která, dokud mohla, si pozorně četla všechny smlouvy.

Navíc by se jí podle smlouvy investice začala vracet až v době, kdy by staré paní P. bylo skoro 100 let. „Že by někdo uzavřel takovou smlouvu, to si nelze myslet ani při nejbujnější fantazii,“ prohlásila soudkyně Kateřina Hayes.

Seznam Zprávy se s Petrem Vitáskem žijícím ve švýcarském Luganu spojily přes e-mail a žádaly ho o vyjádření k rozsudku. Stejně jako jeho advokáta. Obviněný bankéř odpověď slíbil, nakonec však žádnou neposlal.

Při vyšetřování předložil dokumenty podepsané paní P., ze kterých podle něho vyplývalo, že farmářka investovala peníze záměrně – a že věděla, že skončí na Mauriciu. Ukázalo se však, že jde o podvrh: úřednice v San Benedetu, která byla na dokumentech uvedena jako ověřovatelka podpisu paní P., v té době ještě vůbec na úřadu nepracovala.

Soudkyně Hayes tyto dokumenty v rozsudku označila za „dopis Ježíškovi“. Tedy za vytoužený důkaz, který však obžalobu nijak nezpochybňuje.

„Absolutně ne,“ prohlásil navíc při výpovědi soudu bývalý spolupracovník farmářky Luciano Barbaresi na otázku, jestli paní P. byla v takovém duševním stavu, aby dokázala pochopit vklady milionů eur do firem v daňových rájích.

Detektivové se pokusili vyslechnout i okradenou. Ale marně, dva roky po podvodu se její stav výrazně zhoršil. „Uvedla, že si nepamatuje, kdy se narodila, v jaké bydlí ulici, neví, proč byla předvolána, a nic si nepamatuje,“ zachytila obžaloba výsledek výslechu, na který za paní P. přijeli italští policisté.

Petr Vitásek soud upozorňoval, že takový podvod, z jakého je obviněn, neměl zapotřebí. Svůj osobní majetek spočítal na 130 milionů korun. V bance měl výbornou práci, nad ním byl už jen generální ředitel. Poukazoval na to, že částku, o niž podle obžaloby připravil italskou farmářku, dokázal legálně vydělat za tři roky.

A kdyby prý býval chtěl peníze opravdu ukrást, říkal Vitásek, neudělal by to tak, aby po podvodu zůstaly v bance dohledatelné stopy.

Mezi obžalovanými v případu byli i lidé, kteří pomáhali peníze proprat přes různé firmy. Nebo se podíleli na převodech peněz. Jeden z nich, který vybíral miliony v Dubaji a vkládal na jiný účet (z něhož pak peníze dál tekly do Česka a na Slovensko), se policistům už při výslechu přiznal. A usvědčil nejen Vitáska, ale i advokáta Urbáška, který podle obžaloby zařídil přesun peněz z Česka na Mauricius.

Advokát Urbášek, který dostal také šest let vězení, říká, že nemá s podvodem nic společného. Jen prý – na Vitáskovu žádost – založil offshorovou firmu a napsal ji na makedonského občana. Nevěděl, že jde o bývalého rybáře, který pár let pracoval v Praze na stavbách.

Advokát přiznává, že udělal osudovou chybu: nevyžádal si písemné potvrzení, že firmu a veškeré náležitosti předává novému majiteli z Makedonie. Takže dál vystupoval z pohledu bank jako člověk, který společnost ovládá. Tak se podle advokáta stalo, že ho policie označila za jednoho z hybatelů podvodu.

„Myslím, že můj případ bude sloužit všem kolegům jako varování, kam je může i drobné zanedbání dovést,“ řekl advokát Urbášek pro Seznam Zprávy.

Že by dával pokyny k převodům peněz z Česka na Mauricius, advokát Urbášek popřel. Upozorňuje na to, že tamní banka českým vyšetřovatelům nedodala údaje z internetového bankovnictví, ze kterých by bylo zřejmé, z jakých počítačů a odkud někdo převody prováděl.

„Tam by se jednoznačně ukázalo, že já jsem žádné peníze nikam neposílal,“ uvedl advokát.

Skoro devadesátimilionový podvod má nepravomocně odsouzené pachatele, zároveň se dá ale říct, že vyšel: peníze se nikdy nenašly, část z nich vybral v hotovosti muž, který je souzený v samostatném procesu. Ani policisté nevypátrali, u koho peníze italské farmářky skončily.

Raiffeisenbank, pro níž je kauza nepříjemnou událostí, paní P. odškodnila – už dříve jí poslala část ukradených peněz. Banka to oficiálně potvrdit nechce, avšak ukazují to dokumenty, které se objevily v rámci soudního řízení.

„S ohledem na bankovní tajemství, které chrání informace o našich klientech, bohužel nemůžeme na položenou otázku odpovědět. Obecně je naší snahou vyjít klientům co nejvíce vstříc, neboť bezpečí jich samotných a jejich prostředků jsou pro nás na prvním místě,“ uvedla mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.

Později ještě banka doplnila, že Petr Vitásek „cíleně obešel všechna bezpečnostní pravidla“. „Současně Raiffeisenbank svými kroky sama iniciovala podání trestního oznámení a aktivně po celou dobu spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení. Panu Vitáskovi ihned zastavila možnost vykonávat v bance jakoukoliv činnost a neprodleně s ním ukončila pracovní poměr,“ uvedla Raiffeisenbank s tím, že v reakci na tento případ upravila bezpečnostní opatření.

Doplnili jsme v závěru o rozšířenou reakci Raiffeisenbank , o niž banka požádala ještě po zveřejnění textu. Také jsme na přání poškozené italské občanky anonymizovali její totožnost.