Hájek měl v účetnictví „chaos a bordel“. Dotovala ho firma s vazbami na putinovce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Server Protiproud Petra Hájka, někdejšího mluvčího Václava Klause, publikoval minulý týden článek, který označoval vedení Ukrajiny za démonický kult, a doplnil to fotografií prezidenta Volodymyra Zelenského v hořícím pentagramu.

Podle webu může za ruský útok na Ukrajinu spiknutí CIA. Invazi Putinovy armády, při níž jsou zabíjeny i ukrajinské děti, pak Protiproud oslavoval jako říznutí „skalpelem do vředu“ s cílem „vyčistit hnisající ránu“. Stránky zároveň přetiskují texty ruských státních propagandistů, třeba exprezidenta Dmitrije Medveděva, který vyhrožuje jadernou válkou.

Vojenské zpravodajství tak nechalo po ruském vpádu na Ukrajinu Hájkův web zablokovat. „Podílí se na hybridním působení ve prospěch agresivních kroků Ruské federace,“ uvedli jako důvod zpravodajci.

Petr Hájek však Protiproud přestěhoval na jinou internetovou doménu a znovu zasahuje stovky tisíc uživatelů měsíčně. A to přesto, že vzájemně provázané firmy, za nimiž stál Hájek či jeho blízcí, prodělaly na šíření ruské propagandy více než 15 milionů korun.

Jak si to mohly dovolit, odhaluje sedmiměsíční investigace Seznam Zpráv.

Hájkův byznys totiž desítkami milionů korun dotovala firma napojená na ruskou banku Ural nacházející se na sankčních seznamech několika západních zemí kvůli blízkosti k Putinovu režimu.

Peníze se k Hájkovi dostávaly z investiční firmy Invest & Property Consulting (IPC). Ta spravuje více než miliardu korun, které jí svěřili drobní čeští investoři pod příslibem, že jim peníze zhodnotí.

Desítky milionů korun ovšem IPC poslala do silně ztrátových projektů Hájka. Někdejší mluvčí Klause o tom, jak se k penězům dostal a co s nimi udělal, mluvit odmítl. Jakmile se dozvěděl téma hovoru, odvětil pouze „na shledanou“ a položil telefon.

Peníze IPC šly také do projektu zdravotnického zařízení Hájkovy dcery, který však nikdy nezačal fungovat. Dnes je Erika Hájková oficiálně majitelkou firmy, jež Protiproud vydává.

Ještě v únoru 2019 vystupovala Erika Hájková na interní akci pro zaměstnance a partnery IPC. Vychvalovala projekt na kliniku alternativní medicíny, který s IPC založila pod názvem Fulcrum Bohemia. „Podařilo se mi dát dohromady tým špičkových odborníků – klasičtí lékaři i alternativní terapeuti. Máme velmi dobrý produkt,“ uváděla s tím, že se hodlá zaměřit na klientelu zahraničních diplomatů či manažerů.

Podle interních dokumentů a svědectví zúčastněných zaměstnanců, které reportéři získali, investovala IPC do jejího projektu na 37 milionů korun (část peněz šla na nákup a rekonstrukci budovy, kterou dnes IPC stále vlastní). A to přesto, že v té době byla Erika Hájková už dva roky držitelkou Bludného balvanu Českého klubu skeptiků Sisyfos za diskreditaci medicíny – mimo jiné za své texty na Protiproudu.

„Já vám k tomu nic říkat nebudu, budu to řešit s nimi,“ reagovala teď na dotazy reportérů.

IPC nakoupila i čtvrtinový podíl v nakladatelství Česká citadela, které Petr Hájek také ovládal a které v posledních letech kromě jiné literatury vydalo hned několik knih prominentním autorům proruské scény, kteří souběžně publikovali i na Protiproudu.

Jedním z nich byl někdejší velitel nacionalistické Zemské domobrany Aleš Přichystal, šířící nenávist k USA a konspirační teorie nahrávající Rusku. Dále držitel státního vyznamenání od Miloše Zemana publicista Petr Žantovský. Ten například přeložil do češtiny knihu pojmenovanou „Mediální krysy aneb Jak novináři manipulují“, již v Citadele vydal slovenský prokremelský konspirátor Lubomír Huďo.

Ani tento byznys s Hájkem však pro investory IPC nedopadl dobře. Z poslední zveřejněné účetní závěrky za rok 2020 je patrné, že nakladatelství prodělalo více než 14 milionů korun.

Další milionový dluh se podle posledních zveřejněných dokumentů nastřádal v sesterské firmě Flex Press, třetí investici IPC ve prospěch Hájka. Flex Press sloužila jako servisní firma Hájkových operací, mimo jiné provozovala web České citadely.

Tuto marketingovou agenturu investiční firma založila už v roce 2017. Obratem 51 procent firmy vložila do Svěřenského fondu pro rozvoj české nezávislé mediální scény, v němž v pozici takzvaného obmyšleného vystupuje právě Petr Hájek.

Z části účetnictví IPC, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, je možné vyčíst, že z peněz investorů do Flex Press odešel více než milion. U záznamu přitom účetní přidala poznámku, že k pohledávce nemá k dispozici doklady.

Invest & Property Consulting původně tvrdila, že šlo o úspěšné investice, které pro ni ztrátou nedopadly. Až po konfrontaci se zjištěnými fakty její zástupci otočili.

„My jsme si to samozřejmě vypořádali finančně v rámci naší struktury, ale zvenku ty peníze pan Hájek prostě nedodal. Má vůči nám dluh,“ řekl Seznam Zprávám slovenský architekt Oliver Kálnássy, který dnes vystupuje před úřady jako jediný vlastník IPC.

V souvislosti s mediálním byznysem Petra Hájka mluví o investici ve výši zhruba deseti milionů korun. Rovněž přiznal, že v rozhodnutí investovat právě do něj hrálo roli, že peníze posílali blízkému člověku exprezidenta Václava Klause. Jeho texty dodnes přetiskuje Protiproud.

„Pomozte mi s tímto a já vám pomůžu na některých úrovních politických, protože tam byla vazba na minulost Hradu. Politicky nás to určitě zajímalo,“ reprodukoval dohodu Kálnássy.

Z pátrání Seznam Zpráv však plyne, že Oliver Kálnássy není tím, kdo za dohodami s Hájkem stojí. Klíčovým zakladatelem investičního projektu je totiž Ladislav Vaněček – muž opakovaně odsouzený za podvody, který je nyní v milionových exekucích.

IPC původně odmítala, že by Vaněček byl vlastníkem IPC či měl vliv na investice firmy. Nakonec ale v písemném prohlášení reportérům přiznal, že byl tím, kdo Hájkovi nasměroval miliony.

Hájek prý sliboval rozvoj měsíčníku My, který měl být něco jako druhé Květy bez vazby na dezinformace. Hájek měsíčník skutečně vydával. Periodikum míchalo satiru s Hájkovými názory na Rusko a společnost.

Nyní se Vaněček od bývalého mluvčího prezidenta Klause distancoval. „Petr Hájek je podvodník, který připravil společnost Target Investments (sesterská firma IPC, do níž zmizely dluhy, pozn. red.) o mnoho milionů korun tím, že mi neustále lhal ve věci investování do projetu časopisu My tak dlouho, až jsem pochopil, že od něho žádné peníze nikdy neuvidím,“ uvedl Vaněček.

Podobně podle něho Petr Hájek sliboval, že zajistí klientelu pro zmíněnou kliniku své dcery. „Garantoval, že o kliniku bude zájem, že zařídí svým jménem, ale i jménem bývalého prezidenta Václava Klause, abychom tam měli neustále přísun klientů z Číny,“ říká Vaněček.

„Místo toho, abych tady byl obětí podvodníka, staví mě média do role někoho, kdo tady podporuje ruský režim,“ stěžuje si Vaněček.

IPC ale zároveň pomohl obří obchod s pohledávkami banky, která je kvůli napojení na Putinův režim sankcionovaná.

Peníze investorů totiž z účtů IPC nešly jen do Hájkova podnikání. Další desítky milionů například postupně někdo vybral v hotovosti a bankovky zmizely neznámo kam.

Stamilionovou díru v účetnictví ale – přinejmenším účetně – zalepila právě transakce, s níž přišel Vaněček. Firma Target Investments, kterou Vaněček skrytě ovládal, přenechala IPC své ruské pohledávky v údajné hodnotě více než 400 milionů korun.

Šlo o seznam nesplacených půjček, které ruští klienti dlužili regionální bance Ural. IPC podle svého tvrzení dostala právo si je sama vymoci.

Na oplátku zase měla z účetních knih škrtnout dluhy spjaté s Vaněčkem. Pro skupinu, která se chlubí tím, že investorům spravuje zhruba 1,4 miliardy korun, šlo o klíčové vylepšení účetní bilance.

Po konfrontaci se zjištěními reportérů nakonec Vaněček i tuto operaci s dluhy přiznal. Odmítl ovšem reportérům říct, jak se k pohledávkám za klienty sedmnácté největší ruské banky, která IPC pomohla z problémů, dostal. Označuje to za své nejcennější know-how.

„Tudíž nevyzradím, od které firmy se pohledávky pořizovaly,“ uvedl Vaněček.