Exhejtman a vlivný podnikatel dostali podmínky. Soud dal návod, jak přitvrdit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krajský soudce Martin Lýsek chyboval v kauze Vidkun, ve které odsoudil k podmíněným trestům vlivného olomouckého podnikatele Ivana Kyselého, někdejšího hejtmana Jiřího Rozbořila a bývalého náměstka ředitele olomoucké krajské policie Karla Kadlece.

Uvedla to soudkyně odvolacího Vrchního soudu v Olomouci Martina Kouřilová, která v těchto dnech dopsala písemné znění svého rozhodnutí. V tomto dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, na téměř sto stranách vysvětluje, proč letos v únoru zrušila původní verdikt soudce Lýska.

„Soud prvního stupně u některých důkazů nevyčerpal celý jejich obsah a neučinil tak z nich správná skutková zjištění,“ napsala Kouřilová do usnesení.

Kauzu, která znamenala pro Rozbořila konec v politice, tak bude znovu posuzovat krajský soud. Podle zmíněného dokumentu se soudkyně přiklonila na stranu žalobce Stokláska. Ten požadoval pro obžalované tvrdší trest.

Pro expolicistu Kadlece pět let ve vězení a pro podnikatele Kyselého a exhejtmana Rozbořila přísnější podmíněné tresty.

Případ je postaven na podezření, že Kadlec jako náměstek krajského policejního ředitele vynášel informace ze živých kauz. Při pravidelných setkání je předával zejména podnikateli Kyselému.

Obžaloba zmiňuje devět konkrétních případů, při nichž došlo k únikům z policejního vyšetřování. Podle odvolací soudkyně přitom prvoinstanční soud pět těchto konkrétních kauz nevyhodnotil správně. Soudce Lýsek se nyní podle pokynů Kouřilové musí zabývat argumenty žalobce a u dvou případů má posoudit i námitky obžalovaných.

Jejich advokáti se k rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci zatím vyjadřují jen obecně. „Odvolací soud se v něčem ztotožnil se závěry prvostupňového soudu, v něčem uložil se znovu zabývat jednotlivými částmi kauzy po stránce skutkové i právní. Víc to zatím nebudu komentovat,“ uvedl advokát Josef Monsport, který zastupuje Ivana Kyselého.

Kadlecův advokát Tomáš Grepl pak napsal, že rozhodnutí, které má téměř sto stran, teprve analyzují. „Odvolací vrchní soud ještě shledal nějaká procesní pochybení, která chce nechat odstranit,“ řekl advokát Petr Konečný, který zastupuje Jiřího Rozbořila.

Jeden z případů, u kterého se musí soudce Lýsek zabývat námitkami žalobce, se týká jezdeckého klubu Lazce. Tajně pořízené policejní odposlechy zaznamenaly debatu mezi Rozbořilem a Kadlecem. Bavili se v srpnu 2015 v restauraci o tom, jak policie prověřuje tento klub v souvislosti s přidělením zhruba třicetimilionové dotace z Evropské unie.

Z debaty podle soudu vyplývá, že chtěli klubu pomoci, aby nemusel platit vysoké penále. A při rozhovoru zazněla z úst tehdejšího olomouckého hejtmana Rozbořila věta, kterou soudkyně Kouřilová ve svém rozhodnutí zvýraznila.

„Já zas mám rád, když někomu ušetříme třicet mega, tak by se mohl revanšovat jako,“ řekl Rozbořil podle nahrávky. „Dobrý, dobrý, já to dělám pro vás, jo,“ podotkl následně Kadlec.

Podle žalobce Stokláska si tak nechal Kadlec slíbit úplatek. A soudkyně Kouřilová chce, aby se krajský soud těmito námitkami žalobce zabýval. „Uplatněné námitky státního zástupce vyžadují, aby se jimi nalézací soud podrobně zabýval a řádně se s nimi vypořádal,“ uvedla Kouřilová.

V dalším případu, který podle odvolacího soudu neposoudil soudce Lýsek správně, jde o únik informací z policejního vyšetřování, které se týkaly prověřování olomouckého hokejového klubu, stamilionových zakázek, v nichž figuruje IT firma Tesco SW, nebo bývalého šéfa Městské policie ve Šternberku, který zpronevěřil 1,3 milionu korun z parkovacích automatů.

Podle soudu v jednotlivých případech informoval Kadlec, který u policie pracoval přes jedenadvacet let, ale po obvinění v této kauze byl propuštěn, podnikatele Kyselého o průběhu vyšetřování, aby s ním a jeho přáteli zůstal v blízkém vztahu.

„Chtěl se odvděčit za domnělé zásluhy o to, že byl odvolán ze své funkce a domníval se, že mu to pomůže v jeho kariéře,“ konstatuje soudkyně.

Obhajoba Kadlece je založena na tvrzení, že Kyselého nevyužíval jako registrovaného informátora, ale pouze jako „informační zdroj“. Jenže tomu soud neuvěřil.

O jednotlivých poznatcích od Ivana Kyselého neexistují žádné úřední záznamy či jiné doklady, které by dokládaly cílenou „zpravodajskou“ činnost. S poznatky a informacemi, které Karel Kadlec získal, navíc policie dále nepracovala.

„Jednal s vědomím, že Ivan Kyselý získané informace může dál využít k posílení vlivu svého a Karla Kadlece a předá je případně dle vlastní úvahy dalším osobám s významným, byť i neformálním, politickým či ekonomickým vlivem v Olomouckém kraji,“ doplnila dále Kouřilová.

Po jejím rozhodnutí se tedy krajský soud bude muset všemi námitkami zabývat znovu a měl by poté vynést nový rozsudek.