Evropský žalobce Bašný žije v bytě nadace se zvýhodněným nájmem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Radnice v Praze 8 propůjčila v 90. letech Nadaci Bona obecní byty, aby podpořila projekt „Psychosociální síť“, který má pomáhat pacientům z bohnické psychiatrické nemocnice při opětovném začlenění do společnosti.

Výhody tohoto bydlení, kde se platí nižší obecní nájemné, však podle zjištění Seznam Zpráv nevyužívají jen potřební. V jednom z bytů bydlel sedm let i náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár a nově redakce zjistila, že ve zrekonstruovaném domě s velkou zahradou a vlastním parkovištěm poblíž Čimického háje žije 10 let s rodinou také evropský pověřený žalobce Adam Bašný.

Pro Seznam Zprávy uvedl, že za byt nadaci měsíčně posílá 28 950 korun. Zda je to čistý nájem, anebo zda tato částka zahrnuje i nějaké poplatky spojené s užíváním bytu, nevysvětlil. Že v bytě neplatí tržní, ale obcí stanovený nájem, však redakci potvrdil. Ten činí 200 korun za metr čtvereční a u 130metrového bytu by tedy čisté nájemné činilo 26 tisíc korun.

Podobně velké bydlení, jaké Bašný užívá, je v této lokalitě výjimečné a těžko k sehnání. Tomu odpovídá výše nájemného, které určuje trh –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejblíže se na internetu nabízí 120metrový byt v Kobylisích, kde jenom nájemné bez poplatků činí 35 tisíc korun.

„Na řádném bydlení v bytě s regulovaným nájmem, na základě nikoli nájemní, ale jen podnájemní smlouvy, v domě obývaném psychiatrickými klienty Nadace a jinými běžnými obyvateli, nevidím nic nevhodného,“ uvedl pro Seznam Zprávy Adam Bašný, jehož příjem v úřadu evropského žalobce může činit kolem 200 tisíc korun měsíčně.

Podle seznamu, který loni v březnu poskytla Nadace Bona městské části Praha 8, žilo v domě s Bašným 20 „zdravých“ nájemníků a devět psychiatrických klientů Nadace Bona. Evropský pověřený žalobce míní, že přítomnost lidí jako on jim prospívá. „Mohu v souladu s odborníky na psychosociální péči konstatovat, že je v zájmu klientů nadace, aby žili uprostřed co nejvíce normálního světa s pestrostí spoluobyvatel,“ říká.

Bašného otec Zdeněk Bašný jako někdejší ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Nadaci Bona před více než třiceti lety zakládal. Jeho syn-žalobce však tvrdí, že s jeho bydlením to nemá nic společného.

Podnájemní smlouvu na byt „otcovy“ nadace prý sehnal přes známé, kteří se z bytu stěhovali. „Můj otec, v tomto procesu nijak nefiguroval, dokonce v té době nebyl vůbec v nadaci jakkoli činný,“ uvedl Adam Bašný.

Podle ředitele Nadace Bona Filipa Vrbického pak nebyl o byt, kde žije Adam Bašný, kvůli jeho „specifické dispozici“ (je největší ze všech nadačních bytů) a výši nájmu dlouhodobě zájem. „Nadace Bona nebyla při tomto procesu žádným způsobem ovlivněna osobními vazbami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pan MUDr. Zdeněk Bašný s pronájmem daného bytu neměl žádnou spojitost,“ tvrdí ve shodě s podnájemníkem Bašným mladším ředitel Vrbický.

Mimochodem o tom, jak a zda je možné pro běžné lidi získat byty v domech s psychiatrickými pacienty za levný nájem, se na internetových stránkách nadace nikde nepíše. Je tam jen obecně zmíněný projekt „Psychosociální síť“, kde jsou uvedeny psychiatrickým pacientům nabízené typy bydlení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od komunitního po krizové.

Adam Bašný byl v letech 2012 až 2021 náměstkem pražské vrchní státní zástupkyně. Podle serveru Hlídač státu se plat náměstka v letech 2016–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2021 pohyboval od 128 483 do 176 200 korun. Poté se Bašný stal evropským pověřeným žalobcem.

Jak sám uvedl, „od studií pracuje ve veřejné sféře“ a jediný jeho movitý majetek je „podíl na chalupě s hypotékou a půjčkami“.

„Nemám jiné finanční zdroje, než je plat státního zástupce (pokud jsou ve vlně populismu lidé, kteří mají problém s platy mj. i státních zástupců, tak ano, jde v českých poměrech o velmi dobrý plat a má to své hluboké důvody). Podmínkou uzavření podnájemní smlouvy, ani neformální, nebylo, aby podnájemník byl nízkopříjmový nebo jakkoli jinak specifikovaný,“ prohlásil Bašný.

Přitom získat bydlení, jehož nájem se řídí tarifem městské části, je samo o sobě dost výhodné. Podle pravidel, která má radnice Prahy 8 zveřejněná na svých webových stránkách, mohou obecní byty získat v podstatě jen sociálně slabí nebo nějak jinak znevýhodnění lidé anebo ti, kteří pracují v takzvaných preferovaných profesích jako například policisté či hasiči. Ostatní obyvatelé se o byt mohou ucházet jen na základě výběrových řízení, tedy formou – kdo dá lepší nabídku.