Dva pozemky starého nádraží jdou do prodeje, i když nové je jen na papíře

Už je to 16 let, co státem ovládané České dráhy uzavřely v éře Topolánkovy vlády smlouvu o čtyřicetiletém pronájmu areálu brněnského hlavního nádraží. Sporný kontrakt s původně vlastnicky neprůhlednou firmou Brno new station development (BNSD), kterou dnes ovládá někdejší brněnský politik za ODS Ivo Vrzal, se dostává do další fáze.

Jak zjistily Seznam Zprávy, Vrzalova developerská firma má od státních drah odkoupit první dva pronajaté pozemky, na které uplatnila předkupní právo a chtěla by na nich začít stavět. Mají dohromady kolem 4400 metrů čtverečních a cena byla podle informací redakce na základě dvou znaleckých posudků stanovena na 81 milionů korun.

Chystanou transakci v hrubých obrysech potvrzují i samotné České dráhy s tím, že ji musí schválit všechny orgány firmy.

„Došlo k naplnění podmínek k prodeji jedné lokality, kdy České dráhy jsou povinny postupovat dle uzavřených smluv. Představenstvo Českých drah v souladu s uzavřenými smlouvami s developerem BNSD prodeje dotčených pozemků schválilo a doporučilo ke schválení dozorčí radě,“ uvedl mluvčí Českých drah Filip Medelský.

Prodej pozemků u nádraží ale považují za předčasný zástupci brněnské občanské koalice Nádraží v centru. Ti stále usilují o to, aby železniční stanice zůstala ve středu města. Domnívají se, že již schválené stěhování asi kilometr jižně k řece Svratce se nakonec neuskuteční, protože na to stát nebude mít dost peněz.

„A tyto pozemky budou potřeba pro modernizaci stávajícího nádraží. Modernizace železničního uzlu s hlavním nádražím v poloze „u řeky“ je totiž chiméra, na kterou stát nedostane dotace z Evropské unie,“ kritizuje za občanskou koalici uvažovaný prodej jeden z jejích představitelů Martin Robeš.

Naopak třeba brněnský magistrát s prodejem parcel problém nemá, podnikatel Ivo Vrzal se k věci ani po urgenci nevyjádřil.

Odhadovaná cena za stěhování nádraží do nové lokality se během posledních sedmi let zvedla o 30 miliard. Ještě v roce 2017 byly náklady varianty „Řeka“ v poslední studii proveditelnosti vyčísleny „jen“ na 42,1 až 45,4 miliardy korun. Byla také upřednostněna oproti variantě „Petrov“ (tedy setrvání stanice v centru), u níž byly přímé investiční náklady odhadnuty jako mírně vyšší.

Avšak teď už činí náklady na stěhování 73 miliard. O této nové částce za přestavbu brněnského železničního uzlu informoval letos v červnu šéf Správy železnic Jiří Svoboda poté, co celý záměr schválila Centrální komise Ministerstva dopravy.

V mezičase byl projekt stěhování uzlu „upraven“, a tím se i zdražil. Projektanti nově navrhli „Židenický podsmyk“, tedy železniční mimoúrovňovou křižovatku. Dále bylo změněno zaústění tratě do nového nádraží od Chrlic, kde se teď navrhuje tunelové řešení.

Odpůrci stěhování usuzují, že pokud takto náklady porostou, přičemž stát nebude mít dostatek peněz, začne se hledat skromnější řešení (bez stěhování). Jestliže ale budou pozemky v centru mezitím odprodány developerské firmě, může to rozvoj stávajícího nádraží výrazně zkomplikovat či přímo znemožnit.

„Předmětné pozemky budou zapotřebí pro přístavbu nových kolejí a nástupišť a pro přístupové trasy pro cestující,“ upozorňuje za občanskou koalici Nádraží v centru Martin Robeš, proč by se podle nich zatím inkriminované parcely prodávat neměly.

Zde si můžete prohlédnout, jak má vypadat „odsunuté“ nádraží:

Seznam Zprávy se státních i místních orgánů ptaly, proč s případným prodejem pozemků firmě BNSD nevyčkají, až bude mít nové nádraží všechna potřebná razítka a také bude pro ně zajištěno financování.

O tom, že povolovací řízení není zdaleka u konce, svědčí to, že nedávno bylo například po téměř 20 letech zahájeno úplně nové posuzování vlivu projektu na životní prostředí (proces EIA). Podle některých názorů by si upravený projekt „Řeka“ zasloužil i nové územní rozhodnutí.

České dráhy ale uvádějí, že pro ně bylo klíčové, když se k prodeji pozemků kladně vyjádřila Správa železnic. Nemají prý důvod prodej odkládat.

„České dráhy musí na jedné straně postupovat podle uzavřených smluv, přičemž ale jednou z podmínek prodeje je i předchozí souhlas Správy železnic. Tento souhlas u předmětných lokalit byl dán, a tedy by prodej těchto lokalit neměl nijak zasáhnout do rozvoje brněnského železničního uzlu,“ uvedl mluvčí Českých drah Filip Medelský.

Zdroje Seznam Zpráv přitom uvádějí, že kdyby se vedení drah nakonec rozhodlo zmíněné pozemky firmě BNSD neprodat, zaplatí státní firma pokutu deset milionů korun.

Správa železnic se k věci vyjádřila jen velmi stručně. Uvažovaný prodej parcel prý nijak neblokuje již schválený záměr (tedy novostavbu nádraží), tudíž podnik žádný problém nevidí. „Obě parcely nejsou pro projekt železničního uzlu dle schváleného záměru projektu potřebné,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Odmítá, že by projekt stěhování měl mít po všech úpravách i nové územní rozhodnutí. „Nové územní rozhodnutí potřeba nebude. Správa železnic bude dále pokračovat v přípravě projektu v intencích platného nového stavebního zákona,“ uvedla mluvčí.

Ani město Brno nevidí důvod, proč prodej pozemků zastavit. „Není důvod čekat, město Brno vůbec neuvažuje o změně polohy nového nádraží,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Jak zdůraznil, poloha nového nádraží v rámci celkové přestavby brněnského železničního uzlu byla už potvrzena všemi dotčenými účastníky – městem Brno, Jihomoravským krajem, Správou železnic i Ministerstvem dopravy. „Nyní se pracuje na veškerých potřebných povoleních a záležitostech, které samotné stavbě předcházejí,“ podotkl Poňuchálek.

Seznam Zprávy se s otázkami ohledně prodeje pozemků obrátily také na expolitika ODS Ivo Vrzala, který developerskou firmu BNSD majoritně ovládá přes společnost IV Company. Redakce chtěla mimo jiné vědět, jak s parcelami naloží, pokud je od Českých drah skutečně získá. Vrzal ani po urgenci na žádnou z otázek neodpověděl.

Kompletní přestavba brněnského železničního uzlu má začít v roce 2028. Nové hlavní nádraží má být hotové do roku 2035.