Článek
Když Seznam Zprávy před měsícem zveřejnily protikorupční podnět směřující na náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava z ODS, šéf resortu a stranický kolega Pavel Blažek se za svého spolupracovníka obratem postavil. A oznamovatele - ředitele insolvenčního odboru Jana Benýška - označilo ministerstvo na oficiálním webu fakticky za lháře.
Teprve poté však probíhalo nezávislé posouzení podnětu podle zákona na ochranu whistleblowerů. A nyní ředitel odboru boje proti korupci resortu Jiří Kapras, který měl posouzení na starosti, přišel s jiným verdiktem - podání Jana Benýška je důvodné.
Jan Benýšek nahlásil, že když kolem roku 2016 nynější Blažkův náměstek Stanislav šéfoval insolvenčnímu odboru, docházelo tam k manipulacím zkoušek insolvenčních správců. A že Stanislav se teď Benýška, který tehdy podezření nahlásil, pokouší z pozice ministrova náměstka a nadřízeného dostat z funkce a agendu kolem insolvenčních správců znovu ovládnout.
„Dospěl jsem k jednoznačnému závěru, že k vámi oznámenému protiprávnímu jednání v období let 2015 a 2016 docházelo, a tedy jsem vaše oznámení shledal důvodným,“ napsal ředitel odboru střetu zájmů a boje proti korupci Jiří Kapras v usnesení z 20. prosince, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Benýškovi zároveň přiznal zákonnou ochranu před odvetou - tedy například před tím, že bude připraven o místo. Přesně tento krok ale těsně po podání protikorupčního oznámení udělala vláda Petra Fialy (ODS).
A vláda svůj postup proti whistleblowerovi ani v reakci na Kaprasův verdikt nezměnila. Ač premiér Petr Fiala (ODS) tvrdil, že právě na výsledky prověřování čeká. Nyní se odkazuje na Blažka. A Blažek říká, že bude čekat, jak soud rozhodne o žalobě, kterou Benýšek podal na ministerstvo.
Důkazy: Svědci i listiny
Protikorupční expert ministerstva se odvolává i na text Seznam Zpráv, který manipulace popsal na základě dokumentů i výpovědí svědků. A informace ověřil i Kapras.
Zjištění podle něj dokládají výsledky mimořádného kontrolního šetření, které nařídilo v éře ministra Roberta Pelikána tehdejší vedení Ministerstva spravedlnosti, výpovědi lidí, ale i spis, který řešil odebrání oprávnění jedné insolvenční správkyni.
„Považuji za prokázané, že některá z osob podílejících se na organizaci zkoušek insolvenčních správců v inkriminované době poskytla přinejmenším v jednom případě předem a v rozporu se zákonem zadání neveřejné případové studie uchazeči, a to včetně vzorového řešení,“ dodal Kapras s tím, že mohlo jít o trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby či přijetí úplatku.
Kapras dává Benýškovi za pravdu i v další věci - Antonín Stanislav vytvořil na ministerstvu kolem roku 2016 systém, který konkrétního viníka manipulací znemožnil najít. „Opatření spočívající v rozesílání případových studií včetně jejich vzorových řešení na e-mailové adresy všech zaměstnanců odboru insolvenčního vedlo ke znemožnění identifikace pachatele oznámeného protiprávního jednání,“ dodal Kapras.
S tím, že se mu nepodařilo potvrdit ani vyvrátit, že by pachatelem trestné činnosti byl právě Antonín Stanislav a že by se dále tomu musela věnovat policie.
Jan Benýšek ve svém letošním podnětu ani netvrdil, že by viníkem byl Stanislav. Ale nahlásil, že nynější Blažkův náměstek před lety byl kvůli manipulacím na jeho tehdejším odboru přeřazen na jinou pozici a ministerstvo následně úplně opustil.
Benýškova výzva vládě
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek si navzdory této historii vybral loni spolustraníka Stanislava za svého politického náměstka. A v létě mu svým rozhodnutím do gesce přeřadil Benýškův insolvenční odbor.
Stanislav pak na Benýška tlačil, aby rezignoval. Na Benýška také směřovalo na pět auditů. Když Benýšek odmítal post opustit, Blažek se Stanislavem iniciovali reorganizaci, která insolvenční odbor rozdělila na dva. A Benýšek tak od nového roku o místo přijde - jako součást takzvané systemizace to schválila den po podání protikorupčního podnětu vláda.
A učinila tak navzdory tomu, že whistleblowerský zákon oznamovatele chrání proti odvetě. Premiér Fiala pak v rozhovoru pro Deník N přiznal, že ministři u systemizace Benýškův případ řešili. „Touto kauzou jsme se na vládě velmi důkladně zabývali, abychom neudělali chybu,“ uvedl předseda vlády, ale hned měl i vysvětlení, proč ministři Benýška neochránili.
„Ten člověk se označil za whistleblowera velmi krátce před tou reorganizací, která rušila místa. To samo o sobě nepůsobí extrémně důvěryhodně,“ dodal Fiala.
Proti tomu se ohradil Benýškův advokát Kristián Léko. „Vaše vláda byla zjevně nepravdivě informována,“ píše v dopise premiérovi.
„Je naopak přirozené, že se můj klient s žádostí o ochranu obrátil teprve ve chvíli, kdy ji potřeboval, tedy kdy už situaci nemohl sám řešit. Do té doby můj klient řadu měsíců snášel nátlak, který na něj byl ze strany náměstka Stanislava činěn, a to ve snaze chránit jemu svěřenou agendu,“ dodává s tím, že Jan Benýšek nakonec byl zahnán do kouta a nezbyla mu jiná možnost než podat protikorupční opatření.
Benýšek dopisem premiéra na základě verdiktu ministerského kontrolora vyzval, aby vláda vzala zpět usnesení, kterým mu ruší místo. Protože má být chráněn vůči odvetným opatřením.
Premiér: Čekám na Blažka
Fiala se dříve hájil, že s rozhodnutím čeká právě na výsledky prověřování na ministerstvu. „Určitě nikdo neměl žádný úmysl poškozovat někoho, kdo oznámil nějakou věc,“ řekl premiér.
Nyní se premiér odkázal na Blažka.
„Pan premiér očekává, že ho ministr spravedlnosti s výsledkem kontroly a návrhy řešení seznámí. Předseda vlády se samozřejmě seznámí i s obsahem vámi zmiňovaného dopisu a následně zvolí další postup,“ reagoval na dotazy Seznam Zpráv mluvčí vlády Václav Smolka.
Blažek ovšem už nyní naznačil, že ustoupit nehodlá. „Z celého oznámení pana Benýška byla ‚uznána‘ jen ta část, jež se týká období let 2015-2016, kdy vládla jiná vláda,“ tvrdí Blažek.
Kontrolor jeho ministerstva přitom v závěru vysloveně píše, že část druhou - tedy zda se nyní současné vedení ministerstva Benýškovi mstí - není dle zákona oprávněn posoudit.
Blažek také zcela pominul, že Benýška chce z funkce dostat jeho náměstek, za něhož se v minulosti manipulace děly a on kvůli tomu ministerstvo opustil. „Je absurdní, abychom já nebo vláda Petra Fialy vůči panu Benýškovi přijímali jakákoli tzv. odvetná opatření či mu činili nějakou újmu,“ trvá ale na svém Blažek.
Blažek: Ať jde Benýšek k soudu
„Pan Benýšek, pokud vím, se snad vyjádřil, že věc nechá posoudit soudem. Pokud se tak stane, bude možné veřejně posoudit a rozsoudit, zda je právo na straně pana Benýška či není,“ napsal reportérům Blažek.
Benýšek ale na verdikt může čekat několik měsíců či dokonce let. Mezitím se stane to, před čím varoval. Antonín Stanislav získá znovu pod kontrolu zkoušky insolvenčních správců.
Antonín Stanislav se dotazům reportérů vyhýbá. Naposledy minulou středu před nimi prchl okénkem na toaletě ze zastupitelstva obce Rtyně v Podkrkonoší, kde měl své kauzy vysvětlovat spolustraníkům.
Jan Benýšek už žalobu na Ministerstvo spravedlnosti a Fialovu vládu k soudu podal a žádá, aby soud předběžným opatřením pozastavil změny na ministerstvu, kvůli nimž by si Stanislav na jeho místo mohl dosadit svého člověka.
„Na soud jsem se obrátil už nyní kvůli tomu, abych zjistil, jestli státní zaměstnanci pod službou mohou žádat o preventivní ochranu. Zákon je napsaný tak, že narozdíl od zaměstnanců v soukromém sektoru o preventivní ochranu žádat nelze. Vím, že riziko neúspěchu je vysoké, ale chci tuto otázku nyní vyřešit kvůli sobě i kvůli ostatním v budoucnu. Neodpustil bych si, kdybych to nezkusil,“ řekl Benýšek.
Jiří Kapras v usnesení přitom píše, že důkazní břemeno bude u soudu na ministerstvu. Blažek a Stanislav tak budou muset dokazovat, že se Benýškovi za jeho podání nemstili.