Ruský vězeň svědomí narazil v Česku na agenta FSB, který ho dostal za mříže

Z Prahy do Vladivostoku je to přes deset tisíc kilometrů. Sotva by někdo čekal, že velký trestní případ, který se rozehrál u vojenského soudu tady na ruském Dálném východě, bude mít po pětadvaceti letech dohru v České republice.

Na jedné straně kauzy stál v roli vyšetřovatele důstojník obávané ruské tajné služby FSB Alexandr Nikolajevič Jegorkin, na druhé jako trestně stíhaný investigativní novinář narozený na Ukrajině Grigorij Pasko.

Jegorkin před lety pomohl dostat Paska do vězení a dnes, jak zjistily Seznam Zprávy, žijí oba muži nedaleko od sebe v České republice. Zatímco ale Paskovi, který si kvůli politicky zabarvené kauze odseděl tři roky v ruském kriminále, nechtěly české úřady dát povolení k pobytu, jeho vyšetřovatel Jegorkin už získal české občanství.

Vojenský žurnalista Grigorij Pasko byl agenty FSB zatčen a umístěn do vazby 20. listopadu 1997 na letišti ve Vladivostoku, když jako redaktor interních novin ruské Tichomořské flotily Vojevaja Vachta (Bojová stráž) přiletěl z Japonska.

Jak bylo později vícekrát popsáno v ruských médiích, v roli vedoucího vyšetřovacího týmu u toho byl zmíněný Alexandr Jegorkin, který následně i vystupoval jako svědek před soudem. Speciální oddělení FSB pro Tichomořskou flotilu, v níž vyšetřovatel Jegorkin působil, chtělo novináři Paskovi přišít špionáž ve prospěch Japonska a vyzrazení státního tajemství.

Pasko totiž už delší dobu spolupracoval s japonskými kolegy z televizního kanálu NHK a z listu Asahi na případech, které se týkaly životního prostředí. Sledoval, jak Rusko nakládá s radioaktivním materiálem z jaderných ponorek, když zjistil a zdokumentoval, že odpad z opravovaných či demontovaných ponorek je vypouštěn do moře.

V akci, již inicioval Putinem později povýšený šéf kontrarozvědky pro Tichomořskou flotilu German Ugryumov, FSB tvrdila, že Pasko Japoncům předal tajné dokumenty o bojové připravenosti Tichomořské flotily. K tíži mu bylo přičteno, že od Japonců dostal peníze (honoráře).

Kauza získala mimořádnou publicitu a to i v zahraničí. Organizace Amnesty International Paska označila za vězně svědomí, postavili se za něj i Reportéři bez hranic.

Po téměř dvou letech ve vazbě a dlouhém soudním líčení byl Grigorij Pasko propuštěn na svobodu, absolutní většina z bodů původní obžaloby se nakonec nepotvrdila.

Paskovi advokáti ve svém přípisu, který poslali soudu a který je stále dostupný na webu, ukazovali prstem na vyšetřovatele Jegorkina. Podle nich zfalšoval některé důkazy, hlavně protokoly z domovní prohlídky, a také při vyšetřování porušoval zákony. O jeho údajné neblahé roli psal například ruský investigativní web Agentura.ru.

V prosinci 2001, kdy už byl prezidentem Ruska bývalý rozvědčík KGB a šéf FSB Vladimir Putin, byl proces s novinářem Paskem obnoven a obžalovaný vyfasoval velmi tvrdý trest – čtyři roky za vlastizradu ve formě špionáže. A to ve vězení s přísným režimem.

V roce 2002 se odsouzeného novináře zastal Evropský parlament. V rezoluci žádal okamžité propuštění. S Putinem kauzu řešil francouzský prezident Chirac.

V roce 2003 byl Pasko z výkonu trestu předčasně propuštěn a posléze mu bylo i umožněno vycestovat do zahraničí.

Navzdory všemu se Grigorij Pasko v dalších letech začal v Rusku věnovat výchově a školení investigativních novinářů. Založil i sdružení investigativců – Fond 19/29. Jeho sídlo pod sílícím politickým tlakem Putinova režimu nakonec v roce 2015 přemístil do Prahy.

Do Česka původně létal jen na turistické vízum, v roce 2017 požádal o povolení k pobytu. Země, kam se uchýlil před neutuchajícím zájmem ruských tajných služeb, mu však v květnu 2018 žádost zamítla. S odůvodněním, že nemá čistý trestní rejstřík.

Bylo to v éře, kdy byl ministrem vnitra Lubomír Metnar sedící ve vládě za hnutí ANO. Pod tlakem veřejnosti nakonec Pasko posléze povolení získal.

Že však v té době už v Česku dlouhá léta žije, podniká a že má dokonce české občanství Paskův někdejší vyšetřovatel Jegorkin, věděl málokdo. Redakce Seznam Zpráv tuto informaci zachytila náhodou, a to v souvislosti s nedávným textem o českém byznysu bývalého vladivostockého gubernátora Sergeje Darkina (mimochodem Darkinův synovec je dnes Jegorkinovým sousedem).

„Ano, jsem českým občanem a bydlím tady už od roku 2008,“ potvrdil na dotaz Seznam Zpráv sám exvyšetřovatel FSB, který ve zpolitizovaném procesu pomohl novináře Paska potrestat. Jegorkin je stále přesvědčen, že Pasko byl ve vězení právem.

Alexandr Jegorkin má dnes bydliště nedaleko Prahy a v Česku je možno jej nalézt hned ve čtyřech firmách. Jedna z nich provozuje v Praze 2 dekoratérské studio, kde se šijí luxusní záclony a závěsy. Jak si redakce ověřila, Jegorkinovo jméno je i uvedeno na dveřích.

Právě tuto nenápadnou provozovnu Jegorkin zmínil, když se jej Seznam Zprávy ptaly, jaké podnikání jej v nyní Česku živí. Bývalý vyšetřovatel se přitom dušuje, že s ruskou tajnou službou FSB, od níž dle vlastních slov odcházel s hodností podplukovníka, už nemá od roku 2006 nic společného.

A také teď odsuzuje Putinův režim. „Mrzí mě to, co se tam děje. Já považuji ruskou vládu za válečné zločince,“ uvedl také.

Když posléze přišla řeč na české občanství, na to, zda s minulostí důstojníka FSB neměl problém přesvědčit české úřady, že není pro Česko bezpečnostním rizikem, nechtěl se už bavit. Prý je to jeho soukromá věc.

„Jestliže chcete něco vědět, můžete se obrátit na Ministerstvo vnitra,“ uvedl.

Redakce tedy oslovila v této záležitosti přímo ministra Víta Rakušana. Ten přislíbil, že úřední postup ve věci udělení občanství Alexandru Jegorkinovi nechá prošetřit.

„Dotazovaný případ mě zajímá, okolnosti udělení občanství prověřím,“ uvedl pro Seznam Zprávy Rakušan.

Redakce kontaktovala i novináře Grigorije Paska. Ten tvrdí, že o pobytu Jegorkina v Česku neměl tušení a okamžitě si začal vybavovat některé zážitky z vyšetřování staré „špionážní“ kauzy ve Vladivostoku.

„Po mém zatčení v listopadu 1997 mě Jegorkin vyslýchal každý den po dobu osmi měsíců,“ uvedl s tím, že důstojník FSB na něj měl stále naléhat, aby přiznal spolupráci s Japonci. „Falšovali papíry, dokumenty, používali lživá svědectví,“ vzpomíná na údajné praktiky ruské tajné služby, která vznikla z původní KGB.

Pasko si prý nedokáže představit, jakou mohl Jegorkin před příchodem do Česka projít názorovou změnou, říká, že slyšel o nějakých jeho problémech v Rusku, v úplné „obrácení“ ale nevěří.

„Nevím, co se stalo s tím člověkem, já se jenom dohaduji. Pro mě je to ale takový cínový vojáček jakéhokoliv represivního režimu. Od Lenina přes Stalina až po agresora Putina jsou tací lidé, jako je Jegorkin, v Rusku velmi potřební,“ uvedl Pasko.

Když bude třeba, půjde prý i za ministrem vnitra Rakušanem, aby mu řekl, co je Jegorkin zač.

Je vůbec možné, aby bývalý vysoký důstojník ruské FSB dostat v Česku občanství?

Bezpečnostní informační služba na žádost redakce žádné vyjádření neposkytla, Seznam Zprávy tak oslovily bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka. A také dalšího čelního zpravodajce a exministra vnitra Františka Bublana.

Podle obou to v zásadě možné je, ale nebyl by to jednoduchý proces. „Proč by se to nemohlo stát? Samozřejmě i důstojník FSB občanství získat může, ale popravdě řečeno mě napadá asi jediná možnost: že by šlo o dvojitého agenta,“ uvedl Randák.

I podle Bublana udělení občanství ani lidem z ruských bezpečnostních struktur vyloučeno není, avšak exministr předpokládá, že by šlo o velmi dlouhý proces, třeba i desetiletý. „Každopádně nevěřím, že by k tomu udělení občanství došlo bez vědomí našich tajných služeb,“ podotkl Bublan.

Následně přineseme rozhovor s bývalým důstojníkem FSB Alexandrem Jegorkinem.