Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zlínský soudce Radomír Koudela se v minulých letech se dvěma rodinnými příslušníky pustil do byznysu, který zákon soudcům zakazuje.
Jak Seznam Zprávy napsaly, soudce se minimálně dvakrát účastnil exekučních dražeb nemovitostí, které byli jejich majitelé nuceni prodat kvůli svému zadlužení. Další nemovitý majetek pak v aukcích nabyla soudcova žena Anežka Koudelová a také bratr Vladimír Koudela.
Ten se podle zjištění reportérů s bratrem-soudcem účastnil několika dobrovolných aukcí, kdy nemovitosti vydražili sami původní majitelé, ale domy získal i při dražbách exekučních.
Na obchodech, které bratr vedl, nevidí Vladimír Koudela navzdory existujícímu zákazu nic špatného. „Tady po té stránce je všecko čisté. Nehledejte v tom nic. Fakt. To byl prostě nápad a (bratr) shodou okolností dělá i soudce. On to měl jako koníček,“ říká pro Seznam Zprávy.
V minulosti jste se účastnil dobrovolných dražeb se svým bratrem Radomírem Koudelou…
No to ne.
Bártkovice, Otrokovice, Kunčičky, Petřvald.
To je sto let staré. Když ty dražby začínaly, tak jsme spolu nějak do té branže šli. Jinak ne.
Případ soudce Koudely:
A účastnil jste se někdy s bratrem i jiných dražeb? Případně - pomáhal vám bratr s vašimi dražbami?
Mám nemovitosti. Ale s bráchou nemám nic společného. Když ty dražby začínaly, nějak jsme spolu… Ale jinak ne.
Koho z rodiny napadlo účastnit se těch dražeb?
Tak kdybyste měla sourozence, vy s ním nebudete nic podnikat?
Že by zrovna dražby…?
To je jedno co. Budete dělat buchty třeba se sestrou. Je to zvláštní? Není, že?
Příběhy ze soudcova byznysu:
Kdo s tím nápadem na dražby přišel?
Neříkejte mi, že vy si pamatujete, co bylo před 30 lety.
Já ne.
Tak vidíte, já také ne. To není ani podstatné, to si člověk nepamatuje, jestli s tím přišel ten, nebo on. Nebo dokonce někdo třetí. Nás bylo víc.
Víc rodin?
Ne rodin, ale tak známí ze Vsetína.
Takže ty nemovitosti, co jste měl čistě na sebe, to byly vaše peníze? Nebo Radomírovy?
No jistě. Ne, to ne. Každý si jel po svém.
Pátrání v katastru
- Reportéři během tří měsíců zanalyzovali stovky listin, které se týkají šedesátky nemovitostí spojených s rodinou Koudelových. Redaktoři zkoumali majetková portfolia tří osob - v různých časech vzájemně majetkově propojených - soudce Radomíra Koudely, jeho ženy Anežky Koudelové a bratra Vladimíra Koudely.
U některých dražeb, jichž jste se účastnil s bratrem, je poznámka, že jste to platil celé vy. Jak to bylo?
Určitě jsme se nějak složili, ale jestli měl zrovna ten peníze, nebo ten…
Chápu to teda dobře, že jste si na těch dražbách vydělávali?
No spíš já. Bratr má svoji práci. On to měl (dražby - pozn. red.) jako koníček. Pro mě to bylo jako hlavní.
Řešil jste někdy kontext těch dražeb? Byly tam nemovitosti, o něž lidé přišli kvůli dluhům, jež původně činily třeba 10 tisíc nebo 40 tisíc…
Já jsem kolikrát byl s těmi lidimi ve styku. A já jim říkám - vy jste - s prominutím - úplní kreténi… Co si vzpomínám, že jsem vydražil: Mladý kluk, nezaplatil složenku za mobil za 600 korun. Kašlal na to. A pochopitelně došel za pár let, úroky naskákaly, penále - a už to jelo. Oni se třeba dostali do těch statisícových dluhů jenom skrze tisíc korun. Což je neštěstí. To se dozvíte až potom - až s těmi lidmi mluvíte. Vy vidíte, že dluží sto tisíc, ale nevíte, že to začalo tisícikorunou. Je to smutné kolikrát.
A nepřišlo vám to problematické? Že si například kupujete nemovitost, když je dražena za takových podmínek?
Kdybych to nebyl já, koupil by to někdo jiný. Těm lidem já nepomůžu. Já si myslím, že ještě mám takové lidské cítění, těm lidem jsem spíš pomáhal. Znám známé - přišli, vyhodili z hodiny na hodinu. Nezajímalo je, jestli lidé mají kde bydlet.
A proč se o to zajímáte?
Protože je váš bratr soudce, v minulosti se účastnil exekučních dražeb. A je zajímavé, že jeho manželka i vy se také účastníte mnoha dražeb…
Zajímavé to je, ale nebývá to spíš zvykem. Tady po té stránce je všecko čisté. Nehledejte v tom nic. Fakt. To byl prostě nápad a shodou okolností to dělá i soudce. Na ty dražby chodila kvanta lidí, že to dělá soudce, je atypické, ale nikdy to nebylo nic nečistého. Ani to nejde vydražit nějak jako po známosti.
Účastnit se exekučních dražeb ale soudcům zakazuje zákon.
Proto jsem tam chodil já. (smích)
A já se vás proto opět ptám, jestli se někdy stalo, že jste nemovitost v dražbě koupil vy, ale peníze byly Radomíra.
To ne. Jenom ty společné. Tam, kam se přijelo, se tam vyplňoval formulář, že není nijak pracovně vázaný nebo že nedělá soudce. Tam prostě ty papíry byly.
No vy jste mohl u těch exekučních dražeb být. Ale on ne…
Nikdy bychom si nedovolili něco nečistého. Dal bych ruku do ohně i za něj, je neovlivnitelný.
Radomír Koudela (60)
- V roce 1988 nastoupil na pozici soudce Okresního soudu ve Vsetíně.
- V roce 2008 se stal soudcem Krajského soudu v Brně – pobočka Zlín. Tam působí dodnes.
- Radomír Koudela v průběhu své kariéry rozhodoval nejvážnější kauzy regionu:
- V roce 2013 poslal se svým senátem na deset let do vězení vlivného člena slovenského podsvětí Miroslava Masláka. Verdikt potvrdil i olomoucký vrchní soud. Proces provázela nejpřísnější bezpečnostní opatření – včetně ozbrojené eskorty o desítkách policistů a policejního vrtulníku, který na Maslákův vůz při převozech z vazby na soudní přelíčení dohlížel.
- O rok později, tedy v roce 2014, Koudela udělil se svým senátem nepravomocné doživotní tresty Tomáši Křepelovi a Rudolfu Fianovi – hlavním míchačům v metanolové kauze. Vrchní soud v Olomouci Koudelův rozsudek v těchto případech potvrdil, u dalších odsouzených ale odvolací soud původní tresty výrazně snížil.
- Rovněž v roce 2014 Koudela udělil výjimečné tresty mladíkům Davidu Šimonovi a Maroši Straňákovi za vraždu důchodce, ke které došlo v roce 2011 v obci Slopné na Zlínsku. Oba odsouzení svou vinu dodnes popírají. Koudela se senátem je odsoudil na základě pachových stop a výpovědi dvou kriminálníků.
- O případu loni Seznam Zprávy natočily šestidílný podcast Slopné: Kdo je vrah? Na základě důkazů předložených redakcí u krajského zlínského soudu půl roku probíhalo řízení o možné obnově procesu. Soud případ nakonec otevřít odmítl. Jeho usnesení je nepravomocné.
