Český rozhlas tajil, že mu uvízly desítky milionů v padlé „ruské“ bance

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přes 600 pracovníků Českého rozhlasu (ČRo) se na konci loňského roku postavilo proti záměru generálního ředitele Reného Zavorala, aby zpravodajství šéfovala Jitka Obzinová.

Zavoral tehdy výběr bývalé šéfredaktorky zpravodajství TV Prima vysvětloval tím, že rozhlas kvůli blížícím se úsporným opatřením potřebuje krizovou manažerku.

„Nastávající období spojené s mým druhým funkčním obdobím si bude žádat v čele zpravodajství manažera krizového, který se bude potýkat s nutností významně redukovat rozpočet i počty pracovních míst,“ uvedl v prosinci 2021 Zavoral.

Na jedné straně tedy úsporná opatření a propouštění, na druhé ale i nepovedený záměr, jak zhodnotit své volné finance.

Podle zjištění Seznam Zpráv veřejnoprávní médium svěřilo peníze bance Sberbank CZ, která je napojená na Rusko a po vypuknutí války na Ukrajině skončila v likvidaci. V létě má likvidátorka rozhodnout, zda bankovní dům půjde do insolvence, či likvidace.

Český rozhlas informaci o milionech ve Sberbank tajil a na dotazy odmítal od března odpovědět.

Seznam Zprávy podrobnosti zjistily až s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. A vyplynulo z nich, že rozhlas má v bance, která v Česku přišla o licenci, zablokovaných 68,5 milionu korun. Z původní částky 71 milionů se vrátil jen zlomek.

„K 28. únoru 2022 činil zůstatek na účtu u Sberbank 71 045 590,07 Kč. Českému rozhlasu byla vyplacena z Garančního systému finančního trhu částka 100 000 eur, tj. 2 499 500,00 Kč. Po odečtení této částky činí zůstatek 68 546 090,07 Kč, což je zhruba 10 procent volných peněžních prostředků Českého rozhlasu,“ uvedla v odpovědi právnička rozhlasu Jana Doušová.

Podle ní se ČRo rozhodl pro služby Sberbank CZ v roce 2020 na základě průzkumu trhu a výhodné nabídky na zhodnocení svých financí.

„V roce 2020 (v období téměř nulových úrokových sazeb) došlo na základě nabídky Sberbank k rozšíření portfolia spolupracujících bank s Českým rozhlasem. Z důvodu diverzifikace rizika využívá Český rozhlas služeb celkem 8 bankovních domů jednak v oblasti provozního bankovnictví, ale i v oblasti zhodnocování volných finančních prostředků,“ dodala právnička Doušová.

Když jsme se v březnu ptali, zda má rozhlas ve Sberbank uložené peníze, mluvčí Jiří Hošna se odpovědi konkrétně na Sberbank vyhnul.

„Český rozhlas má uložené své finanční prostředky ve vícero bankovních institucích. Kromě běžných účtů jde i o dlouhodoběji vázané vklady, které generují zisky na úrocích. Konkrétní výše částek na účtech u jednotlivých bank ale podléhá obchodnímu tajemství a nemůžeme tyto informace sdělit,“ reagoval tehdy.

Nyní Hošna tvrdí, že jde o finance, které nejdou použít v běžném hospodaření Českého rozhlasu. „Tedy například na provoz stanic, mzdy apod. V běžném provozním rozpočtu nám tedy tyto finance určitě chybět nebudou. Postupovali jsme podobně jako celá řada jiných veřejných subjektů, které do Sberbank volné finance uložily. S vypuknutím války na Ukrajině nepočítal ani ČRo, ani zbytek svobodného světa,“ uvedl.

Pro šéfa odborů veřejnoprávního média Radka Kubička byla zpráva o uložených penězích ve Sberbank překvapující.

„O ničem takovém jsme nevěděli. Předpokládáme, že vedení hospodaří s péčí řádného hospodáře. Určitě by nebylo špatné, kdyby nám vedení celou záležitost vysvětlilo. Rozumíme, že vedení diverzifikuje ukládání peněz do více bank. Je to ale bezesporu nepříjemná situace. Vedení ji nezavinilo, ale z hlediska šetření to není dobrá zpráva,“ řekl Kubičko Seznam Zprávám.

Český rozhlas je další veřejnou institucí, která se ocitla na seznamu společností, jimž ve Sberbank zůstaly peníze.

Pěti krajským úřadům uvázlo v padlé bance více než 2,5 miliardy korun. Seznam Zprávy v březnu získaly dokument Svazu měst a obcí ČR, který ukazuje, že svaz eviduje pohledávky municipálních úřadů vůči Sberbank ve výši 2,53 miliardy korun.

Aktualizace: Doplnili jsme do boxu další vyjádření Českého rozhlasu.